Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
12.8.2019 13:28
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
12.8.2019 17:14
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Taky by mohli zveřejnit rovnou zdroják a nějaký checkpoint…
.
V Rusku prý vynalezli steganografický komunikační protokol, který kóduje informace do výšky hladiny vodky ve skleničce. Nevýhoda je v tom, že pro přenos dat je potřeba neustále upíjet a dolévat.
Scénářů, kde si dlouhodoběji nějací spiklenci vyměňují zprávy zamaskované jakkoliv do stavů Rubikovy kostky, aniž by to odposlouchávače trklo, mne tedy moc nenapadá.No, museli by to být cubeři, u těch je dost běžný, že si vyměňujou scrambly...
A jak bys chtěl dosáhnout té 1? To bys musel použít nějakou „kosmickou“ komunikační technologii, kterou protistrana nezná a nevšimne si tak, že k nějakým přenosům dochází. Jinak tam ale jsou vždycky nějaká podkladová data, která na první pohled obsahují jen ty nevinné informace, ne?
I kdybys data kódoval do chyb v TCP protokolu nebo třeba do latencí mezi jednotlivými zprávami, tak z toho stejně bude zřejmé, že k nějakým přenosům dochází.
Jak inzerát v novinách, tak ta Rubikova kostka ve výloze jsou způsob komunikace – někdo je tam dal a někdo si je chodí prohlížet. Ano, je to skryté v tom, že tu informaci přijímá i spousta lidí, kteří jí nerozumí, ale v principu úplně stejně funguje i třeba obrázek se steganografickými daty, který vyvěsím třeba na svém blogu.
1) Utajení, že vůbec došlo ke komunikaci mezi dvěma stranami.… to splňuje tím, že pozorovatel neví, že někdo konkrétní s někým konkrétním komunikoval. V případě kostky ve výloze pozorovatel prostě vidí vystavené hračky a o nějaké komunikaci nemá ani tušení.
Jak inzerát v novinách, tak ta Rubikova kostka ve výloze jsou způsob komunikace – někdo je tam dal a někdo si je chodí prohlížet. Ano, je to skryté v tom, že tu informaci přijímá i spousta lidí, kteří jí nerozumí, ale v principu úplně stejně funguje i třeba obrázek se steganografickými daty, který vyvěsím třeba na svém blogu.No, ono to není tak úplně principielně stejné... Steganografii jsem trochu řešil na škole, situace je obecně dost pesimistická v téhle oblasti. Základní problém je, že běžně používané kandidáty na obálky - tzn. např. obrázky/fotky - obsahují málo náhody a spoustu statistických korelací. Fotky mají spoustu charakteristik už jen tím, že to jsou fotky, ve svém obsahu, dále pak (predikovatelné) artefakty foťákových čipů, v případě komprese dále artefakty kompresního mechanismu (v případě raw fotek jsou zas mnohem víc vidět artefakty čipu). Pokud nejsi odborník v oblasti, máš velmi malou šanci do fotky/obrázku něco ukrýt tak, aby to skutečně bylo ukryté a nedalo se odhalit (i třeba automatizovanými testy). 'Steganografický' software dostupný různě na webu je tipicky napsán dost naivně. Navíc pro skrývání do obrázků/fotek je běžná kryptografie v zásadě nevhodná, protože generuje (pseudo)náhodný výstup, ty bys ale potřeboval výstup s vlastnostmi co nejblíž obálce. Což je náročné a nevim o tom, že by existoval dobrý standard + implementace. (Za těch pár let, co jsem na to nekoukal, se to mohlo změnit, ale neočekávám, že bude situace o moc lepší...) Z tohohle důvodu mi ten nápad s rubikovkou, i když byl třeba myšlen jako vtípek, vlastně přijde jako velmi dobrý. Scramblovaná kostka totiž narozdíl od fotek atd. má mít (pseudo)nahodný statistický profil a zároveň není divný (pro cubery) scrambly publikovat nebo někomu posílat. Tyhle vlastnosti z kostek dělají v podstatě ideální obálku. Ve výsledku tedy máš IMO mnohem lepší šanci něco utajit, když si založíš blog o cubingu, než s blogem o focení, navíc implementace bude o několik řádů jednodušší
Pokud má někdo pocit, že by v budoucnu steganografii mohl potřebovat, skoro možná by si mohl preventivně dojít na nějakou cubingovou soutěž (čímž vznikne záznam u WCA) - nebude pak podezřelý, když začne na internetu řešit scrambly
Do té rubikovky ale ukryješ jen velmi málo dat – kdyby ti stačila stejná hustota i u fotek nebo třeba zvukových záznamů, tak to tam hravě skryješ. Problém bude spíš v tom, že běžně se lidé snaží o daleko větší hustotu ukrytých dat a to pak vede ke snadnější odhalitelnosti.
Taky bys mohl fotit třeba rozsypanou rýži, čaj, kafe, trávu, listy atd. a kódovat informaci do fyzického umístění těch objektů. Případně to můžeš virtualizovat a tu fyzickou část odbourat – a tady jde už jen o to, jak věrně dokážeš nasimulovat výstup z čipu, průchod elektronikou foťáku a JPEG kompresí. Nebo by se dal použít 3D tisk – na tom taky není nic podezřelého, že si lidi fotí, co vytiskli, posílají tyto fotky ostatním. A vlastně to ani nemusíš tisknout – můžeš šířit 3D modely a vyrenderované scény, mít třeba komunitu umělců tvořících v Blenderu, kteří si navzájem posílají ukázky své práce.
Do té rubikovky ale ukryješ jen velmi málo dat – kdyby ti stačila stejná hustota i u fotek nebo třeba zvukových záznamů, tak to tam hravě skryješ.No, kostka má v závislosti na velikosti kapacitu nějakých zhruba 8 (3x3) - 66 bajtů (7x7, což je max používaný na soutěžích, existují i větší, ale jsou obskurnější). Není to moc, ale není to až tak zlý. "Hravě skryješ" je relativní, problém je, že se ti bude dost špatně odhadovat, co je bezpečná hustota, protože to hodně závisí na způsobu použití, implementaci, obálkách atd. U špatného steganografického algortimu versus dobrého steganalitického může ta hranice být velmi nízko (tj. řádově podobně jako ty kostky). Nejsem dostatečně odborník, abych řekl, kde přesně, a asi to nebude lehká otázka ani pro odborníky.
A vlastně to ani nemusíš tisknout – můžeš šířit 3D modely a vyrenderované scény, mít třeba komunitu umělců tvořících v Blenderu, kteří si navzájem posílají ukázky své práce.Hm, modely mívají už vůbec málo šumu, kromě modelů tvořených od ruky, tak třeba jo. Spíš bych viděl budoucí možnosti třeba v nějakém 'asistovaném' inteligentním výberu obálky a podobně...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.8.2019 13:29
12.8.2019 14:05
