Co zbývá dodělat v GIMP 3? (diskuse)

[auto translated]

Co je třeba ještě udělat pro GIMP 3? 29. srpna 2020 09:30 0 Od poslední zprávy, jsem udělal různé opravy a všechny druhy zlepšení v GIMP (přesně 48 zavazuje mezi 25.července a dnes), ale dnes nebudu mluvit o těchto. Promluvme si o budoucnosti! Co blokuje vydání GIMP 3?

Opravdu není to tak dávno, někdo velmi blízko k vývojové práci mi řekl, že to není vždy jasné, co blokuje GIMP 3. Tak jsem si myslel, že by mohlo být hezké dát trochu větší viditelnost na této zásadnější práci v kódu GIMP (je to smutné, že je to mnohem méně viditelné, než když jsme se realizovat nějaké fantazie novou funkci s pěkným rozhraním, i když je to také velmi důležitou součástí toho, co děláme).

Port GTK+3 Každý, kdo se snažil vývojovou verzi mohl myslet, že náš přístav je u konce. Navíc port GTK + 3 je v podstatě inzerován jako celý bod GIMP 3, tak proč ne uvolnit teď?

No je to většinou pravda, ale jak často je více, než se na první pohled zdá. Opravdu máme pracovní GTK + 3 kód, ale stále existují hlavní kusy pomocí zastaralé API, a když jsme mohli jen uvolnit takhle, nemusí to být nejlepší nápad. Mezi hlavní části, které bychom měli pravděpodobně undeprecate jsou kód pro akce (akce v GTK + jsou všechny druhy operací, které mohou být přiřazeny zástupce nebo dát do menu), který je stále používá starý GtkAction API a musí být nahrazen GAction.

Myslím, že máme také trochu kódu stále pomocí staršího API pro správu vstupních zařízení (které musí být nahrazeny GdkSeat a podobně), i když většina z nich je již portována. Existuje spousta více zastaralých API používá tu a tam, ale opravdu GtkAction →GAction port je velká poslední věc (to je asi 90% všech aktuálních sestavení varování). To je velmi velký pracovní pole i když proto, že tyto jsou používány téměř všude v GIMP. Akce jsou základním rysem GIMP, takže když budeme pracovat na tom, bude to pravděpodobně obrovská bolest hlavy.

Mimochodem, pokud někdo chce pomoci, stačí se podívat na naše průběžné integrace potrubí a zejména na varování v sestavení výstupů. Pak budete vědět, na čem pracovat!

Podpora Waylandu (pouze Pro Linux) Zpět, když gimp 3 práce začala, Wayland displej protokol stále vypadal jako daleko-away věc v budoucnu. V dnešní době, ať se nám to líbí nebo ne, několik distribucí již začalo přepínat na Wayland jako výchozí (i když je stále naštěstí možné přepnout zpět na zobrazovací server X11).

Než se někdo zeptá, nemám opravdu silný názor na to, zda Wayland je opravdu správná technologie. Chci říct, že rozhodně chápu, proč se narodil, proč existuje, a dokonce i proč vývoj musí pokračovat. Větší bezpečnost, více sandboxing, oprávnění, všechny tyto věci jsou stále více nezbytné (a podobný vývoj lze vidět na všech operačních systémech, a to nejen Linux) s počítači používá stále více a více pro velmi důležité věci v našem životě (skutečnost, kterou nejsem fanoušek, aby bylo jasné, ale to je pro další diskusi!). Wayland pochází z tohoto prostředí a to je fér. Nyní je také pravda, že mám někdy pocit, že Wayland také vytváří nové problémy, které neexistovaly, ani nepotřebovaly existovat, někdy opravdu z ničeho. Je těžké se dostat za každé rozhodnutí.

Přesto si stále myslím, že je to budoucnost, ne proto, že je to nutně lepší, ale proto, že je zbytečné bojovat proti změně technologie. Lepší být mezi těmi, kdo ji ovlivňují (i když jen trochu). Všimněte si, že říkám "budoucnost", protože tady stále nepoužíváme Wayland. Moje strategie zatím bylo vyzkoušet Wayland jednou za čas na pár týdnů, uvidíme, jestli můžeme konečně použít, a pokud ne zpráva tolik chyb, jak mohu najít, opravit to, co mohu opravit, a vrátit se do X11 (protože jsem také mnohem více práce, než se soustředit na Wayland), což je to, co jsem udělal minulý měsíc (jak víte, pokud si přečtete naše zprávy). Z toho, co vidím, Wayland je dokonale použitelný pro spoustu práce na ploše, ale ještě ne pro grafickou práci. A to také ještě má spoustu malých vtípky tu a tam, které lze často pracovat kolem (ale ve skutečnosti, když neexistují v X11, často si myslíte, "pročjsem se přes to? ").

Každopádně pointa je, že GIMP má stále spoustu velmi blokování chyb, které se objevují pouze při spuštění v Wayland bohužel. Dokud jsme opravit alespoň ty nejhorší (zmrazení GUI, únik paměti, blikání nebo dokonce mizí ukazatel ...), budeme muset držet na GIMP 3 vydání.

Vesmírná invaze "Space invasion" je kódové označení pro projekt masivně zlepšení správy barev v GIMP. Některé práce již byly integrovány do různých gimpových verzí 2.10.x, ale ve skutečnosti převážná část tohoto projektu přijde s GIMP 3. Nyní byla velká část této práce již provedena, ale stále je třeba udělat mnohem více.

I když jsem tam pomoci taky (většinou na straně GIMP), nejsem nutně nejvíce přizpůsobené mluvit o tomto tématu, které je velmi specializované téma. Máme několik přispěvatelů, kteří jsou mnohem více znalý, než jsem na barvu. Každopádně je to také práce, která musí být dokončena pro GIMP 3.

Rozhraní API modulů plug-in GIMP je mnohem víc než jen software pro manipulaci s pixely. Je to také platforma pro manipulaci s pixely! Můžete vyladit a automatizovat mnoho z vaší práce pomocí skriptů a plug-inů. V ZeMarmot, jsme napsali několik vlastních plug-inů příliš, aby si pomohli sami, a my také použít spoustu třetích-party plug-inů z mnoha talentovaných lidí po celém světě. Jedním z "slibů" za takové API je "stabilita". Pokud někdo napsal plug-in pro některý z GIMP 2.x, je třeba pokračovat v práci na dalších verzích 2.y.

Nyní budeme narazit hlavní verzi GIMP na 3, a to je příležitost prolomit kompatibilitu. Neděláme to pro zábavu a snažíme se udržet rozbití na minimu, ale pokud to nikdy neuděláme, pak se jen hromadíme stále více a více podivnéHO API. V podstatě GIMP 2.0 byl propuštěn před 16 lety. To je 16 let kolektivní zkušenosti a poučení se z našich chyb. Nyní GIMP 3 je čas skutečně jednat o tom, co jsme se naučili a opravit některé minulé chyby. Ale to také znamená, že pokud necháme nějaké nové (nebo staré) chyby, jsme dobří, aby to znovu pro nikdo-ví, kolik let (až GIMP 4), protože slib stability API.

To je důvod, proč opravdu potřebujeme, aby náš čas nyní zlepšení našeho nového GIMP 3 API. Už jsme udělali některé velmi velmi pěkné změny (měl bych udělat blog post o tom nakonec), a existuje několik dalších jsme diskutovali o. Konečně tam bude určitě "vyčištění" krok, kde budeme chtít podívat na každou funkci, jeden po druhém a myslím, že "je todobré? Nechceme to změnit? Teď je čas, jestli to uděláme! ".

Rozšíření Je to v souvislosti s plug-iny, ale je to vyšší koncept. To, co nazývám "rozšíření" je všechny druhy dat ke zlepšení vašeho GIMP, plug-iny opravdu, ale také ikony, témata, balíčky kartáčů a tak dále. Pamatuješ si, že už jsem o tom mluvil před 2 lety. Cílem je, aby bylo možné vyhledávat nové plug-iny, vlastní kartáče nebo kdoví co ještě (při pohledu na popisy, screenshoty, atd.) a nainstalovat nebo aktualizovat je jedním kliknutím. V podstatě to, co můžete udělat ve Firefoxu nebo jiném softwaru s plug-iny, tak budete moci udělat v GIMP.

Velká část této práce je již uvnitř vývojové verze, jak jsem pracoval na to už nějakou dobu, ale tam je celá část, která není ještě hotová (zejména server část). A to je opravdu něco, co chci dokončit pro GIMP 3.

Začala práce: výběr více vrstev a další... Pak je tu spousta dlouhotrvající práce. Například, vícevrstvý výběr je stále probíhá a nemůžeme uvolnit něco napůl-udělal (i když vše vypadá dobře na mělké recenzi, ďábel je v detailech). Uzavírám se na konci této práce, nebo spíše na konci základny funkce.

Pak by bylo více úhledné pokročilé zlepšení, které budou umožněny, i když jsem vlastně nejsem jistý, jestli to stojí za to začít pracovat na těchto ještě (protože pak to bude tlačit vydání o to více). Uvidíme. Každopádně jde o to, že když něco začneme, musíme to dokončit. Nejsem vůbec nešťastný, že jsem začal s více výběry, o tom jsme mluvili již mnoho let. Takže jsem šťastný jako peklo. Ale já jsem si stále vědom, že každý nový velký projekt začneme může potenciálně tlačit zpět GIMP 3 vydání, což je důvod, proč někdy musím zdržet sám.

Závěr Existují i další funkce, které jsem neuvedl záměrně, jako bychom také potřebovali pracovat na vlastních neutrálních barevných tématech pro GIMP 3 (protože se změnil tematický systém, je nyní založen na CSS na GIMP 3, takže nemůžeme používat témata GIMP 2.10), protože v dnešní době je to považováno za předpoklad mnoha grafických profesionálů. [příspěvky vítány! ] Velká otázka je také dokumentace. Byl bych opravdu rád, abychom měli připravenou novou dokumentaci, když jsme vydali, zejména pro aktualizované plug-in API a rozšíření.

A jsem si jistá, že jsem taky něco přehlédla. I když si myslím, že mám podstatu toho, co je ještě třeba udělat. Můžete si také všimnout, že existují funkce, které jsou velmi drahé našemu srdci a že chceme získat co nejdříve (například základní animační schopnost, na které jsme pracovali), ale zde jsem je zde neuvede. Je to proto, že nejsou blokátory. I když existuje tolik pokročilejších funkcí, které bych rád měl, když je GIMP 3.0 venku, mohou se také objevit na pozdější verzi. Co jsem uvedl výše, jsou opravdu věci, které bychom měli dokončit pro GIMP 3 (i když některé jsou diskutabilní, jako rozšíření by mohla být technicky hlášena, pokud to byl opravdu poslední blokátor; Doufám, že k tomu nedojde). Dělat zprávy o všech našich osobních priorit je také něco, co chci psát o nějaký den.

V každém případě doufám, že vám to dostane dobrý přehled o tom, co je stále v práci, než budeme moci uvolnit GIMP 3. A pokud někdo chce, aby nám pomohli tlačit GIMP 3 vpřed, teď víte, co přispět.

Díky za veškerou podporu všem! Každý patron nám pomáhá urychlit vydání GIMP 3!

Jehan z týmu ZeMarmot

[bobo]

Všechno. GIMP je naprosto nepoužitelný a práce s ním je utrpení.

[grasshopper7]

Kritizovat umí každej. Nikdo ti nebrání napsat lepší open source grafickej editor. Tak směle do toho a ukaž vývojářům GIMPu, jací jsou to žabaři - vyvíjej to tak dlouho a ty to přece zvládneš líp a jen za zlomek času. A budeš slavnej. Talk is cheap. Show me the code. A nebo si kup Fotošop a nekvákej.

[David Ježek]

No, obecně myslím, že i že i grafik či fotograf, který nikdy v životě nic nenaprogramuje, má právo vyjádřit svůj názor na kvalitu příslušného programu.

[Peter Golis]

Konštruktívna kritika je vždy vítaná. Hento ale nič konštruktívneho neobsahovalo.

[grasshopper7]

Obecně ano, ale uvědom si, že ne každý, kdo píše "názory" do diskusních fór je grafik nebo fotograf. A ne každý názor, který někdo svobodně vyjádří, je přínosný. Konstruktivní kritiku beru, i když mě "bolí", ale tohle jsou jen zvratky.

[skunkOS]

Co to je "konstruktivní kritika"? Konstruktivní má být ve smyslu, že třeba navrhne, jak daný problém řešit.

Pokud se vám ta "konstruktivnost" zdá malá, je to váš problém, ale na pravdivosti to původní kritice ubírat nemusí.

[grasshopper7]

Co to je "konstruktivní kritika"?

Proč se mě ptáš na něco, na co si pak sám odpovíš?

Na pravdivosti to původní kritice ubírat nemusí.

To platí jen, pokud by se o kritiku jednalo. Tohle jsou zvratky, něčí trollování (patrně úspěšné) nebo emocionální defekace. Tyto věci nemají pravdivostní ani jinou hodnotu. Je to odpad.

[skunkOS]

Protože řečnická otázka.

[Grunt]

A nebo si kup Fotošop a nekvákej.

Přesně naopak. Díky tomu, že Adobe přešlo na CC, víc a víc lidí otravuje u Gimpa (či jinou alternativu – Serif třeba). Nejhorší je ovšem to že oni prostě z Gimpa chtějí další Photoshop jen bez měsíčního předplatného, takže popravdě z toho někteří lidé (já) moc nadšení nejsou. Nechci z Gimpa just another Photoshop.

[BoneFlute]

Můžeš to rozvést?

Moje paní má koupenou licenci na CC. To znamená měsíčně litr, a furt to padá. Musela se naučit, co všechno vypojit, odpojit, nepoužívat, aby se to dalo používat. A to má MacOS. Nejde o prachy. Jde o to, že Adobe evidentně nemá konkurenci.

Co s tím? Potřebuje pracovat.

[David Ježek]

A proč má probůh mac?

[Jendа]

Někteří lidé tvrdí, že jim to prostředí macOS vyhovuje a jsou v něm nejproduktivnější -- podobně jako já jsem nejproduktivnější v Linuxu díky doslova tisícům drobných featur, které nemá cenu jednotlivě vypisovat, protože každou z nich jednotlivě jde oprávněně odmítnout jako „nevýznamná blbost, existuje triviální workaround“ (pokus o vysvětlení 1 (+thread okolo), pokus o vysvětlení 2 (ani jedno moc neřeší vnitřní fungování systému, což je další kapitola, a které se v daných diskuzích neřešilo -- náhodně vybraná věc třeba že máme /proc filesystém a tam se dá debugovat kdo je kde v jakém souboru a tak)). I pokud ten uživatel není admin/programátor, tipuju, že na macOS to můžou být věci jako heuristika s jakou se skládají okna do Expose, nějaké chování myši a heuristicky (ne)ztrácení focusu, nebo nějaké přetahování souborů ve Finderu (tihle lidi nepoužívají CLI cp/mv/rm jako já nebo dvojpanelového správce jako normální lidi).

[BoneFlute]

Protože se s ním narodila. Co je to probůh za otázku? A jak to souvisí s tématem?

[David Ježek]

Vznesl jsem řečnickou otázku proto, že jak psal, furt jí to padá. Třeba na Win by to nepadalo. Ono sláva maců je z velké části jen humbuk, těch hardwarových problémů, které se zametou pod koberec, má Apple na kontě za posledních 20 let slušnou řádku. Tak se omlouvám, že jsem se zeptal, proč jste utratili několikanásobek ceny odpovídajícího PC za storj, na němž Adobe CC furt padá.

[BoneFlute]

Omluva přijata.

Ten stroj jsme nekupovali kvůli Adobe. Ona celej život používala Mac, celej život používala Adobe. Řešení nespočívá v tom, že si kvůli jedné aplikaci pořídí Windows, kde jí to možná nebude padat, a možná nebudou padat Windows, a možná mě nezabije. Přiznám se, že mě toto řešení nenapadlo. A přiznávám se dál, že nemám odvahu jí ho navrhovat.

Pokud začal Adobe preferovat Windows na úkor MacOS, tak to pro Macaře není dobrá zpráva. Nezávidím jim to. Grafici nemaj moc na výběr.

[BoneFlute]

Tak prej měli CC v práci na Windows, na nějakejch drahejch mašinách či co, a prej to padalo ještě víc.

[_]

Já spoustu věcí dělám v gimpu, přestože na stejném počítači mám aktuální Photoshop. Řada věcí se mi totiž lépe dělá v Gimpu.

[mik]

GIMP není pro nešiky...

[bobo]

Vím. Je pro masichisty.

[Peter Golis]

Vim je užívateľsky prítulnejší ako T602.

[xkucf03]

Pamatuji doby, kdy s T602 pracovali „normální“ (ne-IT) lidi – a zvládali to. S VIMem by tě asi poslali do háje.

[Peter Golis]

A skúsil si to v tej dobe?

[Mti.]

Poznamenal bych, ze v dobach t602 na XT/AT ... se "bezne" pouzival "treba" supercalc... a pouzivali to (z mojeho pohledu) normalni lidi.

[Peter Golis]

Takže si teda vtedy neskúsil ponúknuť užívateľom T602 na vyskúšanie editor vi, to som chcel vedieť.

Ja som to skúsil, a vyhovovalo im to viac. On ten vi bol čitateľnejší ako t602.

[Odin]

T602 byla totálně nelogická a nepoužitelná a nekompatibilní mrdka. Asi nejhorší masově rozšířený sw, jaký jsem kdy používal.

[Mti.]

Ehm... mozna to nevyznelo uplne vhodne. Ja ten supercalc navrhoval jako alternativu, kde clovek taky musel "dost" znat, aby to bylo pouzitelne/efektivni. Podobne jako vi. A lidi to pouzivali bezne. Vi sem v tehdejsim provozu nezaznamenal, ale verim, ze by se taky nevztekali. No tezko to ted zpetne zjistovat.

T602 mela "nejak" reseny tisk cestiny. To bylo pro spoustu lidi killer feature. Jo...a taky ze sla ukrast. :-/

[Peter Golis]

Hlavne tá T602 mala kompletne lokalizované ovládanie. Prepnutie sa do módu kreslenia rámčekov bolo klávesou CTRL+G, a preto to nikto nepoužíval.

[David Heidelberg]

Je toho hodně - to víme, každopádně vydávat alpha verze by mohli, ať není nutné si dělat tarbally z gitu a lépe se reportují bugy.

[Jan Novak]

Kde se bere ta potřeba předělávat a tím i rozbíjet kompatibilitu? Daleko lepší by bylo zaměření na UX, protože to je zdaleka největší slabina celého projektu.

[David Heidelberg]

Ta potřeba je v tom, že GTK+ 2 si pamatuju z dětství. Věci postavené na GTK 2 budou dost těžko fungovat na moderních Windows/Linuxu nebo Macu...

Součástí toho předělávání je samozřejmě i snaha pracovat na UX, ale nedá se říct, že by GIMP vyvíjeli stovky lidí, takže pokud chceš lepší UX, můžeš přispět návrhem a implementací nebo někomu zaplatit, ať se do toho dá.

[otula]

Už jsme tady aktuálně řešili GIMP u zprávičky o Glimpse, takže se budu opakovat. Ale největší slabinou GIMPu není UX ani UI, největší slabinou GIMPu je absence nedestruktivních funkcí, především vrstev úprav (adjustment layers) a inteligentních objektů (smart objects). Od toho, co přešel na GEGL, se stalo prakticky nepoužitelné třeba i jen použití štětce, který kreslí se zpožděním, když už je kurzor úplně jinde. Že neumí tónovou křivku a jiné věci, už je jen prkotina.

Ale pokud jde o UI a UX, tak za mě jsou úplně super. GIMP se mi vždy používal úplně perfektně, byl vždy mnohem intuitivnější než Photoshop.

[Jendа]

Od toho, co přešel na GEGL, se stalo prakticky nepoužitelné třeba i jen použití štětce, který kreslí se zpožděním, když už je kurzor úplně jinde.

Mám aktuální GIMP na Debianu unstable, nic jsem nenastavoval (předpokládám, že GEGL to používá defaultně) a štětec mi přijde v pohodě. Notebooková i5 NějakéLake, takže tak středně (ne)výkonné. Musím udělat nějaké divné nastavení aby se to dělo?

[otula]

Příloha:

• stetec.jpg (59909 bytů)

Trochu větší průměr štětce a neštěstí je na světě. Hele, jednoduché. Přiložím obrázek. Vzniknul tak, že jsem měl černé pozadí, nastavil jsem štětec na velikost cca 8000 bodů a plynule jsem potáhnul bílým štětcem z levého horního do pravého dolního rohu. Po spuštění GIMPu jsem měl volných 6,5 GB RAM, po použití štětce bylo vidět, že si GIMP sáhnul ještě do 300 MB swapu. A místo očekávané čáry je tam několik bodů. A vykreslilo se to s několikasekundovým zpožděním. Ale jo, když zmenším výchozí rozestup, čára je plynulejší, ale na vykreslení čekám asi 15 sekund. K čemu to je? Také notebooková i5.

[otula]

Jo, teď jsem si uvědomil, ty máš GIMP 2.10, že ano? Ten nevím, jak funguje, používám vývojový 2.99. A to už teď běhá „svižně“. Před časem, když ty novinky čerstvě nasadili, byl totálně nepoužitelný, držel jsem se dlouho při jedné verzi, než jsem zase začal používat aktuální build.

[Jendа]

Jo, 2.10. A tohle opravdu trošku lagne a sežere giga paměti, ale nic strašného (upřímně, nikdy mě nenapadlo nastavovat štětec větší než tak 100 px -- pokud cílem bylo vytvořit gradient, tak na to jsem používal gradient tool).

[otula]

No, tak to bylo proto, abys měl očividný výsledek, s takovým štětcem občas někde přiklepnu třeba trošku světla, takže s ním není potřeba "kreslit". Ale teď se posunu ke zcela praktické situaci. Vem si nějaké pěkné panorama, stačí celkem malé 10000×5000 px (na tuhle velikost jsem je vždy zmenšoval kvůli bývalému Panoramiu a také proto, aby s tím byl GIMP schopen pracovat, běžně se mi stávalo, že jsem po půlhodině práce v GIMPu přišel o výsledek, protože to prostě GIMP nedokázal uložit). Vytvoř si tam 3 vrstvy s maskami a 16bitovými barvami jakože jsou to různé expozice nějaké fotky, přidej si nad to vrstvu s nějakou interakcí, třeba měkké světlo, také si ji zamaskuj a zkus třeba v té masce něco obkreslit s řekněme 1000px štětcem (opravdu to není velký štětec). A pochopíš, že nemáš šanci.

On stačí i jen prostý rozdíl mezi vykreslením vrstvy. Když si vypneš a zapneš zobrazení některé vrstvy v Photoshopu, je okamžitě vykreslená. U úplně stejného obrázku to GIMP vykresluje jako když dlaždič dláždí chodník.

[Petr]

Vidím to přesně naopak. UX mi naprosto vyhovuje, ale funkcionalita pokulhává (kde je CMYK? atd...)

[Tomáš]

Takže si to shrňme. Jsou to věci, na kterých aktuálně pracují. Věci kolem GEGL, které následně umožní nedestruktivní úpravy a CMYK. Viz Roadmapa.

[pavele]

Těžko se pracuje a vyvíjí s počtem lidí, které lze spočítat na jedné ruce...

Na důležitost projektu prostě nejsou lidi ani peníze, bohužel.

[xkucf03]

s počtem lidí, které lze spočítat na jedné ruce...

Většinou platí, že čím víc lidí, tím hůř. Spousta věcí se nedá škálovat a efektivně rozdělit mezi víc lidí. Takže přidáváním dalších lidí už jen narůstá režie a produktivita naopak klesá.

To spíš pomůže, když se vývoji věnuje menší počet lidí větší část dne. Což tedy ale vyžaduje ty peníze…

[RB]

Nic se nepředělává pro nic za nic. Třeba přechod na GTK3 přinese podporu HiDPI displejů a to mi věřte, že je dost podstatný prvek UX. Pořiďte si HiDPI displej a vyzkoušejte si, jak na něm GIMP vypadá. Napovím vám: hrozně.

[Cukr]

Tak musim te opravit. Neni to hrozny, jeto katastrofa. Ale to snad poresi ta wayland verze.

[GnuSajePanove]

Nalijme si cisteho vina, Gimp byl je a bude love/hate thing. Pro ty co meli tu cest s normalnim bitmapovym editorem je to pain, protoze je neergonomicky paskvil a na nektere bezne veci se musi cekat destileti. Pro freetardy je to vlajkova lod otevreneho software, tem na funkncnosti nezalezi, pouziji ho jednou za rok na upravu nejake hnusne fotky s jeste hnusnejsim vysledkem - pokud mozno rovnou v commandlajnu a jeste se poplacaji po ramenou.

Ja osobne jsem za verzi 3. At se ukaze sila otevreneho software, jak je ten vyvoj tristni a k placi a jak o vykonnosti nemuze byt ani rec. A bude zarnym a odstrasujicim prikladem toho jak se nema delat graficky editor.

[R]

Kedysi som vo Windows 98 a ME pouzival Paint Shop Pro. To este napatrilo Corelu. Bolo to male, rychle, jednoducho sa to ovladalo a vedelo to vsetko, co tom potreboval.

GIMP je oproti tomu obrovsky pomaly moloch s divnym GUI. Ciastocne za to moze GTK - a s GTK3 to bude len horsie (radovo pomalsie a este dementnejsie GUI).

[Ruža Becelin]

PSP7 si obcas z nostalgie pustim pres wine. Jinak pouzivam paint.net na widlich (a doufam, ze nekdy pujde nativne na Linuxu), protoze na GIMP jsem si bohuzel nikdy nezvykl...

[M.K]

Psp6 a 7 boli super. Este k nim bol Animation shop na gifka. A potom to kupil Corel a slo to do riti. Dnes nastastie clovek nemusi pouzivat Gimp Glimpse Gimpshop s celym tym jeho nenazranym gtk molochom. Mame napr. Online Photopea, vie to absolutne vsetko a spravis v nom robotu rychlejsie nez Gimp nastartuje :)

[_]

Mame napr. Online Photopea, vie to absolutne vsetko a spravis v nom robotu rychlejsie nez Gimp nastartuje

Tak to je jasné odkud vítr vane. Využíváš tak 2% funckionality dospělého editoru, takže je jasné, že je pro tebe Gimp kanon na vrabce, se kterým neumíš zacházet. To je jako diskutovat s děckem, že kamion je špatná koloběžka. Je no :)

[otula]

To je dost trapný útok, protože Photopea právě na rozdíl od GIMPu obsahuje podstatné funkcionality dospělého editoru. Ale zase jiné jí chybí.

[_]

Photopea je naprosto nepouzitelna pro seriozni praci. To je mozna alternativa k malovani.

[otula]

No, když to říkáš...

[_]

Však si to napsal dole sám. Editor bez velkých bitových hloubek je dětská hračka. A to je jen ten nejnápadnější nedostatek. Vytahovat se pak rychlostí na 8bitových datech a s kodem optimalizovaným pro 8 bitu je chucpe.

[otula]

GIMP ještě nedávno také neuměl 16bitovou barevnou hloubku. Tu už sice má, ale po desítkách let vývoje neumí to, co webová Photopea. Na druhou stranu, velké bitové hloubky uměl před dávnými lety již filmgimp a byl s nimi nesrovnatelně rychlejší než dnešní GIMP.

[_]

Také GIMP byl donedávna hračka, to, že neměl 16 a 32 bitů, byla zásadní chyba. Stále nemá CMYK, Lab a přímé barvy.

Filmgimp byl totálně nestabilní nedomrdek, zkoušel jsi s ním pracovat nebo jen četl marketingové plky?

Co umí Photopea, co neumí Gimp, a k čemu mi to je, když neumí zpracovat fotku ani z mého mobilu o fotoaparátu ani nemluvě? Ano jako náhrada Malování je fajn.

[z_sk]

Co ti konkretne vadi pri CMYK a pod.? To ze interne s tym nepracuje alebo nemozes takto zadavat/zobrazovat hodnoty?

Podla mna ani interne nebude pouzivat, kedze tieto formaty su viac zlozititejsie ako ukladat simple RGB.

A zadavat hodnoty mozes aj teraz. Resp. exportovat tie vrstvy zrejme tiez.

[Josef Kufner]

Při každé konverzi mezi barevnými prostory se musí zaokrouhlovat a tedy se ztrácí data. Také ty prostory nejsou stejně veliké a jsou barvy, které v jednom jsou a v druhém ne. To pak už data mizí úplně.

[otula]

Upřesnil bych to: jsou barvy, které v RGB jsou, a v CMYK ne. Další věc je, že i to RGB není jedno. AdobeRGB má větší barevný prostor, než standardně používané sRGB. V zaokrouhlování při převodu z CMYK do RGB bych problém ani tak neviděl, spíš je problém, že pokud člověk nemůže pracovat tak, aby viděl CMYK výsledek, může se mu stát, že odešle do tisku zakázku za několik tisíc korun a potom mu zbudou jen oči pro pláč, když dorazí úplně jiný výsledek, než měl na monitoru (ale tohle už je odpověď pro Debiana, jen se mi to nechce rozdělovat do dvou příspěvků). U větších zakázek už to problém přestává být, protože je málokdo takový sebevrah, aby si nenechal prvně vyrobit jen vzorek na zkoušku. I když sám jsem se málem dal na modlení, když jsem nechával bez zkoušky tisknout v Británii pohlednice za cca 4000 korun, přičemž jsem je musel poslat ve CMYKu v PDF, které když jsem si zobrazil na své obrazovce, tak vypadalo barevně úplně šíleně. Fotky upravené v GIMPu, PDF ve Scribu a neměl jsem tušení, zda ty barvy vyjdou tak, jak mají vyjít. Naštěstí při mě stáli všichni svatí A po pohlednicích se jen zaprášilo...

[Jendа]

Upřesnil bych to: jsou barvy, které v RGB jsou, a v CMYK ne.

No moment, hlavně naopak, ne? Například při převodu z RGB #000 neumíš rozlišit mezi skutečnou černou (CMYK 0,0,0,1) a fake černou (CMYK 1,1,1,0), „černou do červena“ (CMYK 0.2,0.5,0.5,1) a tak.

[otula]

Srovnáváš nedokonalost technologie s rozsahem barevného prostoru. CMYK je podmnožinou RGB, a nic s tím nenaděláš překrucováním. Nebo jak budeš definovat černost fake černé? Pokud si to zadáš v grafickém editoru, získáš identickou barvu s RGB #000. Pokud si to vytiskneš na 10 různých tiskárnách, získáš 10 různých barev. A pokud bys vzal těch 10 konkrétních barevných výstupů, půjdou všechny v RGB nadefinovat. Zato v RGB najdeš spoustu barev, které v CMYK nenadefinuješ, ani kdyby ses na hlavu stavěl.

[xkucf03]

Tu vytištěnou stránku můžeš zase naskenovat a tím z toho získat RGB. Ale pak se ti klidně stane, že se ti dvě barvy, které vznikly odlišným způsobem, namapují na stejnou hodnotu, protože čidlo skeneru nebo foťáku to nedokáže rozlišit.

Otázka je, zda je to vždy ekvivalentní – zda ti za všech okolností může být jedno, jakým způsobem daná barva na papíře vznikla, a stačí ti, že ji čidlo identifikuje jako stejnou RGB hodnotu. Často to asi jedno bude, ale někdo může chtít, aby se daná barva jednou vytvořila jedním způsobem a jindy jiným (z jiných složek).

[otula]

A u CMYKu máš copak (kromě teoretické černé, která pak ale není černá) možnost tisknout stejné barvy různě? Tiskárna není malířská paleta, aby sis skládal barvy jak chceš. Jo, můžeš mít požadavek tisknout Pantone barvami, ale to už jsme zase jinde, než u CMYKu. Každopádně si stojím za tím, že CMYK je podmnožinou RGB, nikoliv naopak, jak se mi snažil Jenda podsunout.

A odpověď na otázku de facto zní: ano, může ti to být jedno, pokud není skládání barev součástí nějakého typu ochrany. Tisk není malířský obraz. Pro tvé oko je to stejná barva, ať ji dostaneš jakkoliv. Svým způsobem tě ani nezajímá, jakou technologií tiskne ten, kdo ti tiskne třeba fotoknihu, pokud docílí toho, že výsledné barvy jsou přesné a daná technologie ti zaručí, že ty fotky vydrží dalších třeba 100 let, povrch je takový, jaký si přeješ, stejně jako tvrdost papíru. Pokud od sebe nerozeznáš fotochemickou cestu a tisk a po dvaceti letech budou barvy stále stejné, zvolíš zřejmě to levnější řešení a je ti jedno, jestli ta mašina tiskne 4 barvami nebo třeba 8 barvami, je-li výsledek identický.

[Fluttershy, yay!]

Každopádně si stojím za tím, že CMYK je podmnožinou RGB, nikoliv naopak, jak se mi snažil Jenda podsunout.

Co si tak vzpomínám z geometrie, ty modely jsou ekvivalentní. Něco jiného to je v případě konkrétních barevných prostorů; podívat se na jejich zavedení je poměrně snadné. (obrázek z Wikipédie)

[otula]

Něco jiného to je v případě konkrétních barevných prostorů

Ona je od začátku řeč o barevných prostorech, vše se odvíjí od tohoto komentáře: Při každé konverzi mezi barevnými prostory se musí zaokrouhlovat a tedy se ztrácí data. Také ty prostory nejsou stejně veliké a jsou barvy, které v jednom jsou a v druhém ne. To pak už data mizí úplně.

[Fluttershy, yay!]

To sice ano (v případě současných počítačů počítajících v omezené paměti), ale v takovém případě je potřeba říct, co se přesně myslí tím RGB nebo CMYK (nebo…), tedy jak vypadá to zobrazení (viz Wikipédie: For example, Adobe RGB and sRGB are two different absolute color spaces, both based on the RGB color model.).

[otula]

ale v takovém případě je potřeba říct, co se přesně myslí tím RGB nebo CMYK (nebo…), tedy jak vypadá to zobrazení

Myslím, že to bylo docela zřejmé z obsahu toho prvního komentáře, kterým jsem reagoval - tedy, že pokud člověk nemůže pracovat v CMYK barevném prostoru, může se mu pak po obdržení fotek z tisku stát, že se nestačí divit, protože dostane úplně něco jiného než měl na monitoru. U fotek nacvakaných v denním světle rozdílů moc nebude, ale ve chvíli, kdy na barvě záleží více, může být rozdíl zdrcující. Pokud člověk může pracovat se CMYK barvami, má možnost upravit výsledek tak, aby se přiblížil požadovanému výstupu.

[Fluttershy, yay!]

Alespoň část #76 je správně (Další věc je, že i to RGB není jedno. AdobeRGB má větší barevný prostor, než standardně používané sRGB.), ale pak už jaksi není přesné tvrzení, že CMYK je podmnožinou RGB, a nic s tím nenaděláš překrucováním (#78), protože závisí na volbě konkrétní implementace (když pomineme zcela abstraktní matematické modely, ve kterých transformace v principu není problém).

[otula]

Davide, vzal to čert, nebudu se hádat, klidně uznám, že to tvrzení nemuselo být přesné. Předpokládám ale, že rozumíš tomu, co jsem měl na mysli, že pokud pracuji v RGB a nechám si fotku vytisknout, může se mi snadno stát, že výsledek bude jiný, než byl na (kalibrovaném) monitoru. Naopak zobrazit vytisknuté barvy na monitoru problém nebude (a nechytej mě, prosím, za slovíčka, že třeba podsvícené LCD nikdy nebude černé).

[Fluttershy, yay!]

To je všechno fajn, ale Jendovi bych tím pádem spíš prostě odpověděl, že konkrétní implementace jsou optimalizovány pro odlišné prezentační technologie.

[otula]

Ale to bych se vyhnul tématu. To je přece něco úplně jiného než jsme řešili a navíc to Jenda určitě ví. Nebudu mu odpovídat mimo téma informací, kterou určitě zná a nepopírá ji. Šlo o to, že - abych to tedy řekl jasněji - pomocí světel RGB lze namíchat a zobrazit více barev než pomocí míchání barev CMYK na papíru. A že pomocí těch RGB světel lze namíchat všechny barvy, které lze smíchat (vytisknout) pomocí CMYK, ale naopak nikoliv.

[Fluttershy, yay!]

Tento výrok je už zase buď nepravdivý, nebo nesmyslný.

A vůbec je to o koze a o voze. Viz třeba tenhle dotaz na Stack Overflow.

[otula]

OK, tak to je bezva, ke štěstí mi chybí jen informace, který fotolab v rámci Evropy dokáže přenést pomocí CMYK na papír celý rozsah barev RGB. A ještě by to chtělo opravit články po celém internetu, které tvrdí, že to nejde.

A teď mi řekni, proč by měl být nepravdivý, když sám výše odkazuješ z Wikipedie diagram, který tvrdí totéž. Nemám problém nasypat si popel na hlavu, že jsem měl trochu chaos v pojmech, nikoliv ale úplně svou vinou, internet je plný chybných odborných článků, rychlým hledáním mohu vzít první, co mi google našel, kde píšou, že barevný prostor je množství barev, který je schopen fotoaparát či jiné zařízení zaznamenat či vytisknout. Ovšem o stránku dál v nějaké prezentaci z Karlovy univerzity píšou, že tohle barevný gamut. V příspěvku, na který reaguješ, jsem snad zřetelně popsal to, co se dle té prezetace nazývá gamutem, přičemž sám odkazovals diagram, který ukazuje, že daný CMYK gamut má mnohem menší rozsah než RGB. Stejně tak u toho článku, kde tvrdí, že je to prostor, ukazují, jak dopadnou RGB barvy po vytisknutí ve CMYK. Ačkoliv se neshodnou v terminologii, shodnou se ve výsledku, který jsem popsal, ale ty mi nyní tvrdíš, že je to nepravda či nesmysl.

[Fluttershy, yay!]

Když píšeš „RGB“, myslíš něco jako „sRGB“ nebo „Adobe RGB“.

Tady je totiž několik věcí: abstraktní matematické modely (něco jako vektorové prostory) a fyzikální reprezentace barev, potažmo příslušné standardy (např. CIE), a pak jejich párování. No a ještě „implementační detaily“ jako reprezentace čísel v digitálních počítačích nebo na výstupu např. konkrétní složení toneru.

Když se vrátím k rozdílu mezi „RGB“ a „Adobe RGB“, na Wikipédii se ta formulace dá přímo najít:

CIEXYZ, sRGB, and ICtCp are examples of absolute color spaces, as opposed to a generic RGB color space.

A vůbec, předchází tomu:

In color science, there are two meanings of the term absolute color space:

• A color space in which the perceptual difference between colors is directly related to distances between colors as represented by points in the color space.
• A color space in which colors are unambiguous, that is, where the interpretations of colors in the space are colorimetrically defined without reference to external factors.

In this article, we concentrate on the second definition.

[otula]

Psal jsem o míchání světel RGB, tedy o míchání červeného, zeleného a modrého světla oproti míchání CMYK barev, tedy o míchání tyrkysového/azurového, purpurového, žlutého a černého inkoustu na papíru.

A neargumentuj pořád angličtinou, také ti neargumentuji ruštinou (kterou jsem měl ve škole, zatímco tys měl angličtinu).

[Fluttershy, yay!]

Tak ještě jednou: „barva“ v RGB nebo CMYK je v principu vektor bez fyzikální reprezentace, až např. barevný profil jí přiřazuje fyzikální reprezentaci, a pak ještě záleží, nakolik výstupní médium tomu profilu skutečně odpovídá.

Že někdo nebo nějaký software ty záležitosti matlá dohromady, ano, to se děje, jako se v mezilidské komunikaci např. zaměňuje Unicode a UTF-x.

[otula]

Tak přistoupím na tvou hru a budu velmi konkrétní. Takže fotím do AdobeRGB a fotky zpracovávám v Photoshopu na EIZO ColorEdge CG248-4K. Která tiskárna dokáže vytisknout všechny barvy, které po finální úpravě mohu na displeji vidět? A která tiskárna dokáže vytisknout barvy, které nedokážu na tom displeji zobrazit?

[Fluttershy, yay!]

přistoupím na tvou hru

To je mimochodem zajímavá formulace, protože lidově to má ironický podtext, zatímco řečové hry jsou i lingvistický termín.

Takže fotím do AdobeRGB a fotky zpracovávám v Photoshopu na EIZO ColorEdge CG248-4K. Která tiskárna dokáže vytisknout všechny barvy, které po finální úpravě mohu na displeji vidět? A která tiskárna dokáže vytisknout barvy, které nedokážu na tom displeji zobrazit?

Adobe RGB bylo specificky navrženo tak, aby pokrývalo praktické implementace CMYK. Věrnost závisí na jednotlivých zařízeních a mj. jejich kalibraci.

[otula]

To není odpověď na mou otázku. Navíc zcela odvádíš téma jinam. Vůbec jsem neřešil věrnost barev (tedy to, že konkrétní zobrazený bod bude vytisknut zcela identickou barvou) - to je úplně jiný problém. Ptal jsem se na pokrytí barevného rozsahu.

Tak jak? Stačí jednoslovná, max dvouslovná odpověď. Buď napiš, že ŽÁDNÁ, nebo napiš výrobce a typ. Samozřejmě mluvíme o CMYK tiskárně, ne o nějaké jiné technologii.

[Fluttershy, yay!]

Jistěže je. Pro pomalejší znovu: Adobe RGB je navržený tak, aby byl nadmnožinou prakticky používaných implementací CMYK. To je jeho smysl – mít průmyslový standard pro reprodukovatelné barvy.

[otula]

Není! Na otázku „která tiskárna“ není odpovědí „Adobe RGB je navrženo tak…“ Pro pomalejší, ani pro rychlejší. Takže je odpovědí, že taková tiskárna neexistuje? Tedy, že neexistuje CMYK tiskárna, která by dokázala pokrýt celý rozsah toho, co mohu na daném displeji zobrazit, a žádná CMYK tiskárna nedokáže vytisknout barvu, kterou by nezobrazil? Já jen, že jsem uvedl běžně používané nástroje, zatímco ty jsi mohl uvést klidně nějakou speciální tiskárnu za miliardu. Ve svém původním příspěvku jsem psal o tom, že problém je, cituji, že pokud člověk nemůže pracovat tak, aby viděl CMYK výsledek, může se mu stát, že odešle do tisku zakázku za několik tisíc korun a potom mu zbudou jen oči pro pláč, když dorazí úplně jiný výsledek, než měl na monitoru (myšleno tak, že přijde o jasné barvy, které mu nikdo CMYKem nevytiskne).

[Fluttershy, yay!]

Smyslem mého řetězu reakcí je upozornit, že RGB je abstraktní model s konkrétními implementacemi v podobě typicky Adobe RGB nebo sRGB, které jsou doplněny o barevný profil, resp. zobrazení do materiálního světa.

Prakticky je Adobe RGB nadmnožinou reálných implementací CMYK (bylo za tím účelem vytvořeno), zatímco sRGB nikoliv.

[otula]

OK. Takže když se vrátíme k prvnímu rozkolu v tomto vlákně

Upřesnil bych to: jsou barvy, které v RGB jsou, a v CMYK ne.

No moment, hlavně naopak, ne?

tak kdo napsal větší kravinu?

[Fluttershy, yay!]

RGB a CMY jsou jenom různé afinní báze. Jsou i jiné (YUV,… CIE XYZ).

[xkucf03]

RGB a CMY

Nějak ti z toho vypadlo to K. Ona realita je trochu složitější než přepočet souřadnic pomocí nějakého vzorečku. Na papíře ty barvy můžou vypadat trochu jinak, i když podle vzorečku by měly být stejné. Kromě toho se při tisku řeší i úhly u polotónů, které taky mají na výsledek vliv.

[Fluttershy, yay!]

Gramotný čtenář už si mohl všimnout, že v tomhle nefiguruje ani žádný barevný profil, paleta,… nic.

[otula]

Opět ses vyhnul odpovědi. A vytrháváš informace z kontextu. Takže tady je kontext, o čem se mluvilo:

Josef: Při každé konverzi mezi barevnými prostory se musí zaokrouhlovat a tedy se ztrácí data. Také ty prostory nejsou stejně veliké a jsou barvy, které v jednom jsou a v druhém ne. To pak už data mizí úplně.

Otula: Upřesnil bych to: jsou barvy, které v RGB jsou, a v CMYK ne.

Jenda: No moment, hlavně naopak, ne?

Česká Wikipedia: Barevný prostor CMYK využívají tiskárny a jedná se o prostor, který je vždy závislý na daném zařízení. Barevný prostor CMYK má menší rozsah barev než sRGB a při tisku tak musí dojít k převodu barev, které prostor CMYK neobsahuje.

[xkucf03]

Celou dobu je tu řeč o CMYK. I ty jsi psal o CMYK. Až v posledním komentáři jsi se pokusil „nenápadně“ odklonit diskusi směrem k CMY.

Pokud se budeme bavit o prostorech RGB a CMY, tak tam se dá souhlasit, že jsou rovnocenné…

Ale pokud se bavíme o RGB a CMYK, což se celou dobu bavíme, tak tam je docela podstatný rozdíl v tom, že CMYK má čtyři stupně volnosti, což je o jeden víc než by (teoreticky) bylo potřeba – jde o čtyřrozměrný prostor. A když se jeho barvy pokusíš mapovat na třírozměrný RGB prostor, tak to nebude 1:1, ale bude se ti více různých CMYK hodnot mapovat na jednu RGB hodnotu. Pokud barvu převedeš z CMYK na RGB a zase zpátky, tak tam dojde ke ztrátě informace – nebudeš vědět, kterou z těch několika „ekvivalentních“ CMYK barev vybrat. A to do toho ani nemusíme tahat zaokrouhlování.

Schválně si to vyzkoušej. Vytvoř si dokument, v něm si udělej několik obdélníků vyplněných různou šedivou, kterou definuješ v CMYK (jednou čistě pomocí K, v ostatních případech pomocí složek CMY nebo kombinací C,M,Y a K). Udělej to tak, aby po převodu na RGB jsi dostal vždy stejnou barvu nebo aby to na monitoru vypadalo stejně. Když to pak vytiskneš na papír a podíváš se zblízka (v některých případech to bude vidět i zdálky), tak uvidíš, že ty barvy vypadají jinak.

Jinak doufám, že nepracuješ nikde kolem tisku. Kdybys při přípravě tisku převedl barvy z CMYK do RGB a pak zase do CMYK, tak je prakticky jisté, že by zákazník nedostal to, co chtěl – a to bez ohledu na to, na jaké tiskárně bys to vytisknul.

Podobně je to s RGB vs. RGBA (RGB s průhledností). I když ty barvy můžou vypadat stejně (při pevně dané barvě pozadí), tak při převodu hodnoty RGBA do RGB a pak zpět do RGBA dojde ke ztrátě informace, protože u RGBA máš o ten jeden rozměr víc.

[Fluttershy, yay!]

Viz transformační matice mezi CMY a CMYK.

Ta černá se přidává z ryze praktických důvodů při implementaci, kdy fyzické inkousty nekryjí, takže černá se z nich nenamíchá. Jenže pak je potřeba se bavit i o barevných profilech u RGB.

[kralyk z abclinuxu]

Ale pokud se bavíme o RGB a CMYK, což se celou dobu bavíme, tak tam je docela podstatný rozdíl v tom, že CMYK má čtyři stupně volnosti, což je o jeden víc než by (teoreticky) bylo potřeba – jde o čtyřrozměrný prostor.

Počkat, to je divný. Kanál K není další samostatná barva, ale je tam pouze od toho, aby se pomocí ní dala vyjádřit suma CMY, tj. že vemeš nějakou hodnotu z CMY a přesuneš do K, aby se šetřilo barevným inkoustem. Tj. bych očekával, že čím víc přesuneš do K, tím menší maj CMY vliv, až do krajního případu K = 1, kdy na hodnotě CMY nezáleží, protože černejší to už prostě nebude...

Tj. ta konverze by asi měla bejt bezztrátová... Resp. jedinej rozdíl bude, pokud by CMYK byl reprezentován víc bitama než CMY, pak samozřejmě to bezztrátový nebude...

[otula]

On to vyjádřil tím „teoreticky“ – sice by černá neměla být teoreticky potřeba, ale prakticky to nefunguje, takže se používá.

A pokud jde o černější černou než K=1, tak například offsetové tiskárny často dělají to, že defaultně tisknou „rich“ černou (tisknou přes sebe v nějakém poměru všechny barvy, výsledek sice není černější, ale je řekněme hutnější) a pokud chceš tisknout jen černou, musíš to dopředu říct, případně dodat CMYK dokument, kde jsou ty barvy přesně definovány, z čeho mají být složeny.

Jednodušeji řečeno, není docela pravda, že kanál K je tam pouze od toho, aby se pomocí něj dala vyjádřit suma CMY, on je tam především proto, že v praxi teorie o míchání CMY úplně nefunguje, a tak přidali černou. Že je tisk ve finále levnější, je spíše jen bonus.

[xkucf03]

Viz #107. Asi nejlíp je to vidět u laserového tisku a šedé barvy. Když tu šedou poskládáš z CMY, tak bude vypadat jinak než šedá jen z K.

[xkucf03]

Tiskárna není malířská paleta, aby sis skládal barvy jak chceš.

S tou malířskou paletou a malováním to není zase tak daleko od pravdy.

Tisk není malířský obraz. Pro tvé oko je to stejná barva, ať ji dostaneš jakkoliv.

Jde hlavně o šedivou a různé barvy blízko šedivé. Takové barvy můžeš docílit určitým množstvím K. Nebo necháš K na nule a naopak přidáš CMY. Nebo dáš trochu K a trochu CMY. Po převodu do RGB to bude všechno stejná barva. Ale po vytisknutí ne. Pokud bude vše dokonalé (většinou není), tak při pohledu z dostatečné dálky ty barvy budou vypadat stejně. Ale když se podíváš zblízka, tak ta šedá namalovaná jen pomocí K bude vypadat jinak (děravě) než „ekvivalentní“ šedá namalovaná pomocí CMY nebo CMY+K. Zblízka u té šedivé z K uvidíš mřížku. U té šedivé z CMY/CMY+K zase uvidíš okraje lehce rozpité do některé z těch barev. A pokud všechen software a hardware zapojený do procesu nebyl úplně dokonalý, tak i zdálky to bude mít trochu jiný odstín. Jedna z těch šedivých bude trochu tmavší nebo dokonce ujede trochu do nějaké barvy. Nakonec záleží i na papíru, na jaký tiskneš…

[otula]

Jo, s tímto já plně souhlasím. Je to pohled z opačného konce. Jedna věc je, že máš nějaký výtisk s nějakými barvami. A je ti úplně jedno, jak ty barvy vznikly, pokud budou vedle sebe dvě zcela identické modré, nebude tě zajímat, jestli je ze skalice, nebo z extraktu pomněnky, nebo smíchaná z jiných barev. A ty píšeš o opačném pohledu - máš nedokonalou technologii, z níž potřebuješ vytřískat nějaký výstup, takže spekuluješ, jak ho dostat co nejlépe, takže zkoušíš míchat různé složky, abys získal co nejlepší výsledek. A pokud získáš naprosto přesný odstín nějaké barvy, už bude potom jedno, jestli je to Pantone barva, nebo nějaká směska CMYK. Takhle jsem to myslel.

[otula]

Mame napr. Online Photopea, vie to absolutne vsetko a spravis v nom robotu rychlejsie nez Gimp nastartuje :)

Photopea nevie všetko. Chybí mu velice podstatná věc, a to podpora 16bitových barev. GIMP startuje neskutečně dlouho ve Windows, v Linux naběhne během okamžiku.

Pokud by Kuckir přepsal svůj program pro Linux a doplnil podporu 16bitových barev, s radostí bych za něj pár tisícovek zaplatil.

[RB]

Jestli je GIMP pomalý, tak to rozhodně není GTK. Tam jsou úplně jiné věci, které jsou bottleneck, aneb: "Vím o tom úplné hovno, ale musím si kopnout do mého neoblíbeného toolkitu".

[k3dAR]

napr. v GIMPu...

[Antik3dAR]

No a ted chyt mys ty a predved nam vlastni tvorbu v tom tvem milovanem gimpu na tvem milovanem kubuntu na tvem milovanem lenovu. Nic co? Zas jen placas do vetru a linkujes cemu nechapes. Takova videa najdes i s ms paint.

[BLB]

Ano, takových nástrojů využijí hlavně graficky talentování, ti co tak nadaní nejsou včetně mě si budou sami sobě předstírat že více toho zvládnou s nástrojem s více funkcema, nakonec sami pochopí, že to byla jen iluze.

[Petr]

Co je pro tebe normalní bitmapový editor? Photoshop jsme používal od verze tuším 0.89. Když vzniknul Gimp, měl jsem ve Photoshopu nalítány tisíce hodin profesionální práce. Přesto mám Gimp vždy nainstalovaný vedle Photoshopu a spoustu věcí dělám v něm. Protože je ve spoustě věcí prostě lepší.

[Odhalitel]

Lžeš.

[Petr]

Blábolíš nesmysly

[Odhalitel]

Opakovaná lež.

[Jacob]

Nekvákej.

[BoneFlute]

Můžeš prosím uvést pár příkladů? (Ptám se ze zvědavosti, nikoliv že bych tě chtěl obviňovat z klamstva.)

[nadtržítko]

To mas jednoduchy, Otevres Gimp a v nem obrazek. Vyberes libovolnej tool, snazis se ho aplikovat. Spustis nadavky. Oteviras Photoshop. Dokoncis praci v Photoshopu. Tolik k te koexistenci Gimpu vedle PS.

[Petr]

To bude problém mezi židlí a grafickým tabletem.

[BoneFlute]

Eee, někdo se tě na něco ptal?

[Petr]

Výrazně lepší možnosti skriptování, výrazně pohodlnější práce díky dynamickým klávesovým zkratkám (asi jako vim vs word) a konfigurovatelnějšímu gui, více podporovaných formátů. Asi nic z toho ale neocení člověk, který s Gimpem neumí zacházet.

[BoneFlute]

Díky.

Tak já jsem spíše sváteční uživatel. Ale na klávesové zkratky už jsem si taky zvykl. Ale moc tomu nedávám, takže bohužel patřím do skupiny těch, kteří s ním neumí (tak dobře) zacházet.

[-]

Gimp také nemá takové ty "bezpečnostní" vyfikundace, jako že ti zabrání editovat scan bankovky apod.

[Blaazen]

Kdyby si George Floyd falešnou bankovku editoval v GIMPu a ne v ukradeným Photoshopu, tak by mu na to nepřišli a mohl ještě žít. Proprietární software zabijí černochy! Black lives matter!!!

[Pink Floyd]

Kdepak, chyba byla ze nepouzival linux. Tam by prd oscanoval, hovno doeditoval a mohl dal chlastat z podpory.

[_]

Třeba by se ho narozdíl od tebe naučil používat.