Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Za nízké volební účasti prošlo o pět hlasů před návrhem prohlášení, že legislativa by se měla vztahovat pouze na komerční podniky, a ty by měly být zevrubně definovány; předkladatel to osvětluje v diskuzi na LWN.
* This program is distributed in the hope that it will be useful, * but WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of * MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. See the * GNU General Public License for more details.a komu se to nelíbí, tak ten licenci nemá a daný software ať nepoužívá.
Prostě - úryvek z licence - a komu se to nelíbí, tak ten licenci nemá a daný software ať nepoužívá.Tak se do té licence, kterou citujete, podíváme:
THERE IS NO WARRANTY FOR THE PROGRAM, TO THE EXTENT PERMITTED BY APPLICABLE LAW
Aha, takže jak tvrdíte, že k tomu žádné záruky nejsou, tak zjevně kecáte. Licence uznává, že mohou být nějaké nadřazené zákonné normy. Prostě překvapení, ustanovení licence nemůže porušovat zákon, takové ustanovení je neplatné, aniž by přitom byla neplatná celá licence. U licencí typu EULA vám to vyhovuje, takže tady byste měl měřit stejným metrem.
Pokud dám nějaký software volně k dispozici pod svobodnou licencí, tak k tomu žádné záruky ani služby zdarma nejsouProstě: tu směrnici jste nečetl a ani tu odkazovanou diskuzi na LWN. Pokud dáte nějaký software volně k dispozici, tak se na vás ta směrnice - čtěte velice pozorně - nevztahuje
Míru odpovědnosti si má dodavatel s odběratelem domluvit ve smlouvě a pokud to nemá být jenom na papíře, tak to taky něco stojí. Rozhodně takovou „odpovědnost“ nejde poskytovat plošně všem a už vůbec ne zadarmo. Je to služba pro zákazníky a ještě jen některé a dost drahá.A problém je v tom, že u produktů pro spotřebitele - což je odvětví, kterého se ta směrnice týká, to jste nejspíše také nepostřehl - je ta "domluvená" míra odpovědnosti dost často nulová. Aniž by to spotřebitel věděl. Jako velký zastánce volného trhu byste pak měl vědět a akceptovat, že volný trh neumí řešit externality. Když je nezáplatované a prostřelené IoT zařízení/smartphone zneužito k účasti na DDoS útoku, nepůsobí to škody ani výrobci toho zařízení, ani jeho majiteli. Působí to škody třetím stranám a socialisticky to platíme všichni v ceně služeb, které narostou o náklady na ochrany proti těmto typům útoků. Když přes prostřelený smartphone někomu vyberou bankovní účet, je to odpovědnost banky a ta musí peníze vrátit. Socialisticky to platíme všichni v ceně služeb. Páni, xkucf03 bojuje za zachování socialismu, co asi přijde příště...
ustanovení licence nemůže porušovat zákonAno, diky evropskemu socialismu tam muze byt napsano, co chce. Spotrebitel a vyrobce (drzitel prav) si nemuze svobodne vyjednat podminky sveho vztahu.
že volný trh neumí řešit externalityTuto kravinu jsi vzal kde, prosim? Uvedom si, ze soucasny stav s 'externalitami' zpusobuje stat, unie a jejich regulace a zakony... Volny trh naopak umi resit externality velice efektivne.
Takže keď spíšem zmluvu s nájomným vrahom o zabití napr. predsedu vlády, bude tá zmluva platná?ustanovení licence nemůže porušovat zákonAno, diky evropskemu socialismu tam muze byt napsano, co chce.
Zákony ktoré sa snažia eliminovať napríklad kartelové dohody. Holt, nielen firma freexian sa bude musieť zaoberať trochu viac bezpečnosťou poskytovaných produktov.že volný trh neumí řešit externalityTuto kravinu jsi vzal kde, prosim? Uvedom si, ze soucasny stav s 'externalitami' zpusobuje stat, unie a jejich regulace a zakony.
Tiskni
Sdílej: