Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Škoda, že ten early userspace nezahrnuje taky možnost nahradit kernel jiným.
Jde o to, že když si stáhnu kernel pro ArchLinux, instrukční sada i řazení instrukcí budou pro Pentium Pro. (Možná už přešli na Pentium II, teď nevím.) To je pro Pentium III trochu nevhodné, pro Pentium M hodně nevhodné a tak dále. Nevyužívají se všechny možnosti těch procesorů zrovna v kódu, který by měl být optimalizovaný ze všeho nejlépe. To je škoda.
Proto si vždy kompiluju kernel sám, abych si mohl správně zvolit procesor. Pokud vím, 2.6.32 už konečně má možnost kompilovat všechno s -march=native
, což je zase o krok dál.
Bohužel mé pátrání po tom, jak zkompilovat OS/Net Nevada s optimalizacemi pro můj procesor, bylo zatím neúspěšné. No, snad i tohle jednou půjde...
ABS používám na všechny své balíčky (které v repository nejsou), ale rozhodně ne na kernel. Tam je to kanón na vrabce a naprosto zbytečná komplikace. Kromě toho je PKGBUILD nesmyslně složitý a příliš se mění od verze k verzi. Kernel je nejjednodušší zkompilovat klasicky pomocí make. Pak mám čtyřřádkový skript, který zajistí instalaci nového kernelu a označení toho starého jako „backup“ volbu v zavaděči LILO.
ABS je skvělé na všechno kromě kernelu. Kompilace kernelu je v podstatě triviální úkon, ale ABS z toho dokáže udělat pořádný zmatek.
Že by mi vlastní kernel nenabootoval, to se mi za posledních 5 let nestalo, takže nevím, proč taková věc vůbec stojí za zmínku.
Nejsnazší cesta k vlastnímu kernelu vede (světe div se) přes make
. To mi zabere zlomek (lidského) času ve srovnání s ABS. Rozbalit zdroják, udělat na něj symlink linux
, aplikovat patche (chci-li vůbec nějaké), vzít konfiguraci z /proc/config.gz
, pak cíl oldconfig
, občas doladění přes menuconfig
či xconfig
a nakonec třeba bzImage
modules
modules_install
. Nakopírovat potřebné binárky do /boot
a zavolat LILO je trivialita, skript na pět řádků.
Při použití ABS můžu asi tak půl dne vrtat v PKGBUILD
u a pátrat, proč to už zase selhalo a co zase tahle verze dělá nestandardně, špatně nebo zkrátka hloupě. PKGBUILD
se od verze k verzi zpravidla změní k nepoznání a pokud chci zrovna jinou verzi kernelu (ať už novější (pro experimentování) nebo starší (protože pro tu současnou ještě není Reiser4)), mám prostě problém.
Nejzásadnější potíže tkví v tom, že já přece chci mít nainstalovaných víc kernelů! Můj pětiřádkový skript prostě zajistí to, aby se současný kernel přesunul v zavaděči LILO o jednu položku níž a aby ten nový zaujal jeho místo. Pokud mám pocit, že je v tom novém kernelu něco špatně, například že už zase nefunguje věčně rozbitý Atheros, není nic snazšího než to prověřit s původním kernelem. A tohle mi ABS + pacman
nedovedou zajistit.
Mít kernel jako softwarový balíček zkrátka není vždy vhodné. V nějakém systému, který má být bezúdržbový, to asi myslitelné je, ale jakmile chce člověk byť jen trochu experimentovat, použitím ABS na kernel hází sám sobě klacky pod nohy.
Tiskni
Sdílej: