Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Škoda, že ten early userspace nezahrnuje taky možnost nahradit kernel jiným. 
Jde o to, že když si stáhnu kernel pro ArchLinux, instrukční sada i řazení instrukcí budou pro Pentium Pro. (Možná už přešli na Pentium II, teď nevím.) To je pro Pentium III trochu nevhodné, pro Pentium M hodně nevhodné a tak dále. Nevyužívají se všechny možnosti těch procesorů zrovna v kódu, který by měl být optimalizovaný ze všeho nejlépe. To je škoda.
Proto si vždy kompiluju kernel sám, abych si mohl správně zvolit procesor. Pokud vím, 2.6.32 už konečně má možnost kompilovat všechno s -march=native, což je zase o krok dál.
Bohužel mé pátrání po tom, jak zkompilovat OS/Net Nevada s optimalizacemi pro můj procesor,
bylo zatím neúspěšné. No, snad i tohle jednou půjde...
ABS používám na všechny své balíčky (které v repository nejsou), ale rozhodně ne na kernel. Tam je to kanón na vrabce a naprosto zbytečná komplikace. Kromě toho je PKGBUILD nesmyslně složitý a příliš se mění od verze k verzi. Kernel je nejjednodušší zkompilovat klasicky pomocí make. Pak mám čtyřřádkový skript, který zajistí instalaci nového kernelu a označení toho starého jako „backup“ volbu v zavaděči LILO.
ABS je skvělé na všechno kromě kernelu. Kompilace kernelu je v podstatě triviální úkon, ale ABS z toho dokáže udělat pořádný zmatek.
Že by mi vlastní kernel nenabootoval, to se mi za posledních 5 let nestalo, takže nevím, proč taková věc vůbec stojí za zmínku. 
Nejsnazší cesta k vlastnímu kernelu vede (světe div se) přes make. To mi zabere zlomek (lidského) času ve srovnání s ABS. Rozbalit zdroják, udělat na něj symlink linux, aplikovat patche (chci-li vůbec nějaké), vzít konfiguraci z /proc/config.gz, pak cíl oldconfig, občas doladění přes menuconfig či xconfig a nakonec třeba bzImage modules modules_install. Nakopírovat potřebné binárky do /boot a zavolat LILO je trivialita, skript na pět řádků.
Při použití ABS můžu asi tak půl dne vrtat v PKGBUILDu a pátrat, proč to už zase selhalo a co zase tahle verze dělá nestandardně, špatně nebo zkrátka hloupě. PKGBUILD se od verze k verzi zpravidla změní k nepoznání a pokud chci zrovna jinou verzi kernelu (ať už novější (pro experimentování) nebo starší (protože pro tu současnou ještě není Reiser4)), mám prostě problém.
Nejzásadnější potíže tkví v tom, že já přece chci mít nainstalovaných víc kernelů! Můj pětiřádkový skript prostě zajistí to, aby se současný kernel přesunul v zavaděči LILO o jednu položku níž a aby ten nový zaujal jeho místo. Pokud mám pocit, že je v tom novém kernelu něco špatně, například že už zase nefunguje věčně rozbitý Atheros, není nic snazšího než to prověřit s původním kernelem. A tohle mi ABS + pacman nedovedou zajistit.
Mít kernel jako softwarový balíček zkrátka není vždy vhodné. V nějakém systému, který má být bezúdržbový, to asi myslitelné je, ale jakmile chce člověk byť jen trochu experimentovat, použitím ABS na kernel hází sám sobě klacky pod nohy.
Tiskni
Sdílej: