Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
je to najrýchlejšie a pre ekonomiku najvhodnejšieVždy je potřeba si porovnat ty náklady a užitek a rozmyslet si, jestli do toho chce člověk jít – a ne že mu do toho bude mluvit unie/stát a říkat mu, co je pro něj dobré. *) a nejen dodavatele, ale i třeba unie/vlády, která ho může vydírat
Akorat abys ho mohl nabizet *ostatnim*, musis splnit urcite podminky.Nikoli. Jestli chci uzavřít obchod, musím nabídnout něco, o co má druhá strana zájem, za přijatelnou cenu. Podmínky si dohodneme sami a kdyby jedné straně nevyhovovaly, obchod se neuskuteční. Omezení nad rámec této dohody („musis splnit…“) jsou jen výmyslem někoho třetího, kdo se chce na těch prvních dvou přiživit – přitom sám typicky žádnou hodnotu nevytváří, protože to buď neumí nebo je na to příliš líný. Nicméně se tuto domnělou potřebu či nutnost snaží obhájit nějakou líbivou ideologií a když to nestačí, chce k tomu ty první dva donutit násilím.
alebo skôr
Otazka je: ako FB / niekto iny spolahlivo zisti, ze mu ukradli doverne data? Je to vobec mozne?
Ide mi o preukazatelne zistenie a tam sa na IDS neda spolahnut - okrem toho nie vsetko musi hlasit sebelepsi IDS, napriklad ak ide o logicke chyby v aplikacii.
a trestne ciny se povinne hlasiNe. A to, že mi někdo vyownoval moje třijedenáctky, bych nechtěl mít povinnost hlásit, stejně, jako že mi někdo ukradl nezamčené kolo (>5kKč).
EU s tím až tak nesouvisí – je celkem jedno, jestli taková pravidla chce vynucovat EU nebo ČR nebo jakýkoli jiný stát. Naopak kdyby to byla nezávislá soukromá iniciativa postavená na dobrovolné bázi, která by přinesla etický kodex poskytovatelů, tak bych to vítal. Je to podobná věc, jako softwarové licence – např. FSF vytvoří GNU GPL licenci a ostatní ji dobrovolně začnou používat pro svůj software – já si ji jednou přečtu, jednou vyhodnotím, že v ní není nic špatného a že se mi líbí, a pak používám různý software pod touto licencí. Stejně tak by to mohlo fungovat u různých obchodních podmínek, které člověk uzavírá s různými poskytovateli. Tady by se taky hodilo, kdyby někdo nezávislý sepsal férové podmínky a ostatní je mohli používat (resp. používali) pro svoje služby. Bohužel to často ale dneska dopadá jedním z těchto způsobů:
Svobodný software se rozšířil spíše navzdory státu (či EU) než s jeho podporou. V případě služeb je potřeba něco podobného. Trochu s tím souvisí GNU Affero GPL licence, díky které se uživatel dostane ke zdrojákům softwaru běžícího na serverech poskytovatele. Ale je potřeba jít ještě dál – aby se počítačové služby poskytovaly podle typových* podmínek, ke kterým bude mít uživatel stejnou důvěru, jako k typovým licencím u svobodného softwaru.
*) nikoli individuálních, jiných pro každou službu, které uživatel nemá šanci všechny přečíst a strávit a do kterých se snadno skryje kdejaká sviňárna
Tiskni
Sdílej: