OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
je to najrýchlejšie a pre ekonomiku najvhodnejšieVždy je potřeba si porovnat ty náklady a užitek a rozmyslet si, jestli do toho chce člověk jít – a ne že mu do toho bude mluvit unie/stát a říkat mu, co je pro něj dobré. *) a nejen dodavatele, ale i třeba unie/vlády, která ho může vydírat
Akorat abys ho mohl nabizet *ostatnim*, musis splnit urcite podminky.Nikoli. Jestli chci uzavřít obchod, musím nabídnout něco, o co má druhá strana zájem, za přijatelnou cenu. Podmínky si dohodneme sami a kdyby jedné straně nevyhovovaly, obchod se neuskuteční. Omezení nad rámec této dohody („musis splnit…“) jsou jen výmyslem někoho třetího, kdo se chce na těch prvních dvou přiživit – přitom sám typicky žádnou hodnotu nevytváří, protože to buď neumí nebo je na to příliš líný. Nicméně se tuto domnělou potřebu či nutnost snaží obhájit nějakou líbivou ideologií a když to nestačí, chce k tomu ty první dva donutit násilím.
Otazka je: ako FB / niekto iny spolahlivo zisti, ze mu ukradli doverne data? Je to vobec mozne?
Ide mi o preukazatelne zistenie a tam sa na IDS neda spolahnut - okrem toho nie vsetko musi hlasit sebelepsi IDS, napriklad ak ide o logicke chyby v aplikacii.
a trestne ciny se povinne hlasiNe. A to, že mi někdo vyownoval moje třijedenáctky, bych nechtěl mít povinnost hlásit, stejně, jako že mi někdo ukradl nezamčené kolo (>5kKč).
EU s tím až tak nesouvisí – je celkem jedno, jestli taková pravidla chce vynucovat EU nebo ČR nebo jakýkoli jiný stát. Naopak kdyby to byla nezávislá soukromá iniciativa postavená na dobrovolné bázi, která by přinesla etický kodex poskytovatelů, tak bych to vítal. Je to podobná věc, jako softwarové licence – např. FSF vytvoří GNU GPL licenci a ostatní ji dobrovolně začnou používat pro svůj software – já si ji jednou přečtu, jednou vyhodnotím, že v ní není nic špatného a že se mi líbí, a pak používám různý software pod touto licencí. Stejně tak by to mohlo fungovat u různých obchodních podmínek, které člověk uzavírá s různými poskytovateli. Tady by se taky hodilo, kdyby někdo nezávislý sepsal férové podmínky a ostatní je mohli používat (resp. používali) pro svoje služby. Bohužel to často ale dneska dopadá jedním z těchto způsobů:
Svobodný software se rozšířil spíše navzdory státu (či EU) než s jeho podporou. V případě služeb je potřeba něco podobného. Trochu s tím souvisí GNU Affero GPL licence, díky které se uživatel dostane ke zdrojákům softwaru běžícího na serverech poskytovatele. Ale je potřeba jít ještě dál – aby se počítačové služby poskytovaly podle typových* podmínek, ke kterým bude mít uživatel stejnou důvěru, jako k typovým licencím u svobodného softwaru.
*) nikoli individuálních, jiných pro každou službu, které uživatel nemá šanci všechny přečíst a strávit a do kterých se snadno skryje kdejaká sviňárna
Tiskni
Sdílej: