Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
nende stáhnout gratis a platit nickám rozhodně nic nebudu takže asi smůla :D :/ :D :/
Obsah Předmluva vydavatele 1 Úvod 2 Stručná historie vývoje Pythonu 2.1 Předchůdce Pythonu: programovací jazyk ABC 2.2 Slibný začátek, ale pouze začátek 2.3 Odsazování řádků zdrojového kódu v jazycích ABC a Python 2.4 Dvojtečka zapisovaná na začátku bloků kódu 2.5 Další skriptovací jazyk na již obsazené nice? 2.6 Od Pythonu 0.9.0 k Pythonu 3.12 2.7 Popularita Pythonu 3 Rozsáhlý svět programovacího jazyka Python v současnosti 3.1 Standardní interpretr Pythonu: de facto standard jazyka 3.2 Varianty Pythonu určené pro běh ve virtuálních strojích 3.3 Překladače Pythonu 3.4 Python ve webových prohlížečích 3.5 MicroPython 4 Postupné rozšiřování syntaxe a sémantiky Pythonu 4.1 Formátovací řetězce 4.2 Klíčová slova async a await 4.3 Specifikace pozičních parametrů funkcí 4.4 Mroží operátor 4.5 Generické datové typy 4.6 Pattern matching 4.7 Skupiny výjimek 4.8 Klíčové slovo type 4.9 Nová syntaxe pro zápis generických typů 4.10 Maticové násobení 4.11 Operace rozbalení 5 Typové anotace 5.1 Vliv zavedení typových anotací na další vývoj Pythonu 5.2 Statické a dynamické typové systémy 5.3 Postupný přechod od jazyků s dynamickým typovým systémem k jazykům s volitelnými typy 5.4 Nástroj Mypy 5.5 Typové anotace a systém datových typů Pythonu 5.6 Variance 6 Funkcionální paradigma 6.1 Čistě funkcionální jazyky vs. hybridní jazyky 6.2 Funkce vyššího řádu akceptující jinou funkci jako svůj parametr 6.3 Funkce vyššího řádu vracející jinou funkci 6.4 Implementace většiny standardních operátorů Pythonu formou funkcí 6.5 Standardní funkce vyššího řádu: map, filter a reduce/fold 6.6 Generátorové notace 6.7 Generátorové notace vs. funkce vyššího řádu map a filter 6.8 Uzávěry 6.9 Částečné vyhodnocené funkce 6.10 Curryfikace a částečné vyhodnocení funkcí 6.11 Kompozice funkcí 7 Dekorátory 7.1 Obalení funkcí bez využití dekorátorů 7.2 Obalení funkcí s využitím dekorátorů 7.3 Vyrovnávací paměť s výsledky čistých funkcí 8 Aplikace běžící ve více vláknech či procesech 8.1 Zajištění běhu aplikace ve více vláknech 8.2 Zajištění běhu aplikace ve více procesech 8.3 Komunikace mezi procesy 8.4 Spouštění a řízení souběžně a paralelně běžících úloh – concurrent.futures 8.5 Benchmark porovnávající různé varianty souběžných a paralelních výpočtů 9 Python a vývoj webových aplikací 9.1 Lze Python použít pro webový front-end? 9.2 Transpřekladače do JavaScriptu 9.3 Brython 9.4 PyScript 10 Novinky v ekosystému Pythonu 10.1 Správa projektů a virtuálních prostředí 10.2 Lintery 11 Závěr 12 Odkazy na další informační zdroje
Tiskni Sdílej: