Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
(takže v ČR volám s Rakouským mobilem, protože je to levnější)A co na to rikaji ti, kteri volaji vam?
Nejspíš mu volají na české číslo.Mam zkusenost, ze lide nesnasi kdyz ma clovek vice jak jedno cislo a uz vubec ne, kdyz si musi pamatovat, ze jedno z nich ("Ktere to zase bylo?") je stoji majlant.
//opravdu vyjde rakouský mobil levněji než český VoIP?Pokud moc nevola, tak urcite ano, protoze datove tarify zde mame hodne predrazene a bohuzel pokryti neni porad dostatecne (napr. v pohranici, horach, apod.) na to, aby si nekdo, kdo nesedi porad na zadku ve meste, neco takoveho lajsnul.
Pokud moc nevola, tak urcite ano, protoze datove tarify zde mame hodne predrazeneMůj operátor má datový tarif 0,4 Kč/MB (1 MB jsou dvě minuty při 64 kb/s) s minimální roční útratou 200 Kč.
a bohuzel pokryti neni porad dostatecne (napr. v pohranici, horach, apod.) na to, aby si nekdo, kdo nesedi porad na zadku ve meste, neco takoveho lajsnulJo, to je pravda.
Můj operátor má datový tarif 0,4 Kč/MB (1 MB jsou dvě minuty při 64 kb/s) s minimální roční útratou 200 Kč.Hezke, ale mit 24/7 online (tzn. session-init, keep-alive apod. pakety - kdovi co vsechno operatori do prenosu zapocitavaji, treba i malformed pakety) transceiver, ktery vysava baterku, pak platit 0,2Kc/min data + 0,59Kc/min VoIP (odorik.cz) mi uz neprijde tak vyhodne. Btw ja neprovolam ani tech 200Kc rocne
.
nedá se přes něj volat lidem s dump phones.?
(Nebo nevím jak to udělat, a i kdybych to věděl, nevěděli by to nejspíš oni, a i kdyby to věděli, nejspíš by neměli dostatečný datový tarif)
Na nalezení takového providera stačí jeden dotaz do vyhledávače. Ale lidé rádi platí 6Kč za minutu, pokud je produkt z reklamy volně na krámě, zatímco volání za 1Kč na minutu vyžaduje pět minut hledání a pak ještě deset minut nastavování.+1
Na nalezení takového providera stačí jeden dotaz do vyhledávače. Ale lidé rádi platí 6Kč za minutu, pokud je produkt z reklamy volně na krámě, zatímco volání za 1Kč na minutu vyžaduje pět minut hledání a pak ještě deset minut nastavování.Já volám za rakouský paušál, ne za 6Kč/minutu. Když využiju jen hovory v EU, mám za 25€ 300 minut, tj. asi tak minutu za 2Kč. Nádavkem 2000 minut po Rakousku a 1000 SMS z Rakouska do Rakouska/EU. Hledat a nastavovat fakt nechci.
zatímco volání za 1Kč na minutu vyžaduje pět minut hledání a pak ještě deset minut nastavováníDnes se zase snížily propojovací poplatky, takže už spíše 0,59 Kč/min.
a hlavně zastropováním cen roamingu, protože ten by jinak stál majlant, takhle stojí už skoro jako volání u našich operátorů domaZajímalo by mě, jak se operátoři vypořádají s tímto výpadkem příjmů. Nezvednou náhodou ceny ostatních služeb?
A tak tady v regulované Evropě můžeme jen tiše závidět Číňanům jejich neregulovaných 1,40Kč za minutu hovoru z jednoho konce Číny na druhý, stejně tak jako neregulované SMS za 40 haléřů.Tak momentálně máš na předplacence 2,5 Kč/min (Blesk, Mobil.cz). Když se to přepočítá na kupní sílu…
Kdyby stát operátory tak tvrdě nereguloval v počtu a pásmech,... měli bychom tu přiřazeného a nevyužitého pásma mnohem víc.
Když dokázali internetoví provideři bez pomoci státu vytvořit NIX a NIC, proč by něco takového nedokázali telefonní operátoři?NIX a NIC jaksi rozdělování vzduchu neřeší.
Tiskni
Sdílej: