Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
)
Spíš by se dost velká část kernel API změnila na ABI se vší tou byrokracií.Co furt máte všichni s tím ABI? Nějaký nesplněný dětský sen? Základním stavebním kamenem v otevřeném světě je možnost zkompilovat.
Modul z jednoho jádra by nešel s druhýmNo a to by vadilo jako komu? Kompilace je základním stavebním kamenem.
protože API se mění jak na běžícím pásu.To není důvod proč nejdou spustit. Tím je vnitřní ochrana zvaná vermagic, která lze vyřadit z provozu a pak s trochou štěstí, pokud sedí adresy symbolů spustit jde. Jinak že by se zrovna toto měnilo jako na běžícím páse mi nepřijde. Ale to je snad úplně jedno, ne? Když je dostupná zdroják.
To by bylo trochu k ničemu.Proč by to bylo k ničemu?
proč nejdou skompilovat moduly určené pro jiný (starší,novější) kernel.Protože je ten kernel v bordelu a API je stabilní asi stejně jako jaderná elektrárna Černobyl šestadvacátýho dubna '86.
no, jak se to vezme, zase by museli udržovat kompatibilitu s hromadou jader, což nepřispívá stabilitěZas tak brutálně ne. Stačilo by jako libswscale. Vnitřní API stejně všechny mají a aspoň se o něm bude vědět když se do něj furt bude rýpat.
Ale veverky. Jádro má vlákna a když sletí ovladač a nepoškodí něco zásadního, tak se uživatel může dočkat tak max. Oopsu.No právě. Co mám zkušenost, tak Ooopsů vidím minimum, většinou vidím kernel panic protože Null pointer assignment. Jádro je už tak velký (dávno pryč jsou ty doby, kdy se vešlo na disketu) že jeho správa začíná být problematická. Všechny ovladače i moduly mají přístup do kernel space, takže stačí jediná chybička a všechno letí do kopru. U Microsoftu si to už uvědomili a sedmičky už mají ovladače v userspace. Jestli si to v Linuxu neuvědomíme taky, tak do pár let už žádnýho Linuxu nebude protože tahle strategie skrátna není dlouhodobě udržitelná. Už aby konečně pohli s GNU/Hurd....
Už aby konečně pohli s GNU/Hurd....Nestras. Wine 1.0 mame, DNF nebude... posledni jistota a Ty nam ji chces sebrat?
Co mám zkušenost, tak Ooopsů vidím minimumTak to já Panic neviděl ani nepamatuju. Sem tam sletí ovladač, zacyklí se jaderné vlákno, ale jádro samotné drží.
dávno pryč jsou ty doby, kdy se vešlo na disketuCo? Jádro se dí dostat na 512kb FLASku u AVR32 i s programama. To je jen na člověku co si do něj všechno zakompiluje. A možná by to šlo i míň.
Všechny ovladače i moduly mají přístup do kernel space, takže stačí jediná chybička a všechno letí do kopru. U Microsoftu si to už uvědomili a sedmičky už mají ovladače v userspace.To je snad vtip. V době mikrokernelů se hailovalo na Widlema a jak je to suprově rychlé a kdesicosi(o tom, že GNU/Hurd kdesi smrdí už jakou dobu radši ani nemluvím) a teď kdy se to konečně podařilo dovést do alespoň trochu stabilního stavu se na to zase nadává? Jinak Windows 7 určitě nemá všechny ovladače v user-space. Je to asi jako na Linuxu unified userspace <-> kernelspace connector, který některé ovladače využívají. Microsoftí systém, který by to tak měl mít bude až Singularity(o tom jak jsem četl, jak zas Microsoft vymyslel přelomovou myšlenku radši mlčím), ale to už radši snad i ten GNU/Hurd.
Jestli si to v Linuxu neuvědomíme taky, tak do pár let už žádnýho Linuxu nebude protože tahle strategie skrátna není dlouhodobě udržitelná.To je fakt něco. To lidi vždycky chtějí přesný opak toho co se udělá už jen tak z principu?
Už aby konečně pohli s GNU/Hurd...S čím na něm mají hýbat? Kdo chce použít už normálně používá. Včetně mě.
mode-setting and 3D podporu
Tiskni
Sdílej: