V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
yum (snad jeste dodnes) neumi jasne urcit, odkud se budou balicky brat bez ohledu na cerstvostTuto možnost přidává yum-plugin-priorities.
Livna je dneska repozitář s jedním balíčkem libdvdcss, který se báli dát do RPMFusion, pokud se něco nezměnilo.nezměnilo, furt jsou předposraný až na půdu
pacman -Rs
. Debian má napríklad príkaz apt-get autoremove
, ktorý ale zďaleka nie je tak účinný ako pacman -Rscn
. Už prešiel nejaký ten čas som fedoru používal, tak netuším či už yum niečo podobného podporuje. Našiel som napríklad toto: orphaned-dep-cleanup-in-yum.
V prípade pacmanu sa jedná o príkaz pacman -Rs. Debian má napríklad príkaz apt-get autoremoveGentoo a některé jiné distribuce naštěstí používají alespoň srozumitelné příkazové UI. Pacman nejsem ochotný používat, ani kdyby uměl vařit kafe. Ale jinak jo, funkci vyčištění systému od nesmyslů mám rád, zamiloval jsem si ji právě v době, kdy jsem používal Gentoo.
Kdyby tam aspoň na plochu dali odkaz na nějaký opravdu funkční návod jak si to má člověk nainstalovat v případě Nvidie nebo v případě ATI HDxxxx grafik sám, tak bych nic neřekl, ale takhle to je opravdu jeden z důvodů, proč fedora ztrácí na Ubuntu nebo jiné distra a přitom má vynikající potenciál být jedna z nejlepších.Tak já mám za to, že většina vývojářů Fedory na nějaké uzavřené drivery totálně dlabe a sami je často ani nepoužívají. Proč taky, pokud si pořídí hardware, který funguje. Výjimkou budiž některé drivery pro wireless. Mimochodem, Fedora standardně pouští Gnome 3 s Gnome Shellem, kde žádná plocha není :).
a tak mi fedora najížděla v gnome2Pozor, to je velký omyl, Gnome 2 pokud vím vůbec k dispozici není, to co ti naběhlo je taky součást Gnome 3.
Prostě si myslím,že tak základní věci jako je možnost instalace nesvobodných ovladačů přímo v menu systémuInstalace nesvobodných ovladačů a vůbec jakéhokoli software je ve Fedoře v menu systému možná, pokud máš přidané správné repozitáře. To co popisuješ není chyba Fedory, ale chyba tvoje. Třeba Adobe Flash se běžně na Fedoru instaluje přidáním repozitáře. Když to zvládl dokonce i Adobe, tak to může takto zvládnout každý.
tak by to mělo být i u fedory aby nemusel člověk pročítat různé návody jak takovou základní věc rozjet. Prostě tím mě osobně fedora hodně sklamala.Osobně by mě velmi zklamala, kdyby to bylo jakkoli jinak.
Není to o tom,že jsem si tu grafiku nakonec nerozjel,ale z principu co funguje u jiných dister naprosto bezproblémově má fungovat i u fedory a to je ten důvod proč mě fedora neoslovila.Distribuce jsou různé, ale Fedora nejsou druhé Windows, aby její běžnou součástí byl uzavřený software. Nedávno od zbytků uzavřeného software čistili i Debian, což mě velice potěšilo (i když mi to zkomplikovalo instalaci jednoho obskurního stroje). Uzavřený software má spoustu nevýhod a jiných specifických vlastností, kterými se odlišuje od otevřeného. Jestliže si pořizuju otevřený systém, chci ho mít otevřený celý do té doby, než se sám vědomě rozhodnu přidat si nesvobodný repozitář. Tím, že uživatel aktivně přidává nesvobodný repozitář, má mnohem větší šanci si uvědomit aspoň malou část důsledků používání například uzavřených ovladačů. Pro neznalé... minimálně by si měl člověk uvědomit to, že daný systém může po jakémkoli update přestat fungovat a vývojáři dané distribuce nemusí mít šanci to opravit, pokud dodavatel driverů nemá zájem. Takže díky, že není každá distribuce taková, jakou si představuješ ty, a doufám, že tu svoji najdeš :), třeba v Ubuntu, kde se názory podobné tvým proměňují v praxi.
Tiskni
Sdílej: