Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Tohle je celé poněkud zavádějící.
Zaprvé, nikde není předepsáno, že tam poběží prostředí Gnome. Prostředí nezávisí na distribuci a distribuce nezávisí na prostředí. Poběží tam to prostředí, které si uživatel vybere a nainstaluje, případně jich tam naráz poběží deset, klidně jiné pro každého přihlášeného uživatele. Tohle zní sice jako samozřejmost, ale pořád dokola se setkávám u nových uživatelů Linuxu s hloupou pověrou, že si musí vybrat distribuci podle prostředí. Právě takto formulované zprávy celý nesmysl přiživují, myslím si.
Zadruhé, přepínatelná grafika nijak nesouvisí s Fedorou 25. Nastavit proměnnou prostředí DRI_PRIME=1 a spustit tak program na dedikované grafické kartě bylo možné už asi tak od doby bronzové. Rozhodně to ve Fedoře 22 nebo 23 už dávno bylo (stejně jako v jiných distribucích). Tohle si může uživatel vyzkoušet rovnou hned teď a nemusí čekat na Fedoru 25. Leda že by místo DRI_PRIME=1, což si v každém normálním desktopovém prostředí může přidat rovnou do spouštěče příslušné aplikace, chtěl za každou cenu mít nějaké extra klikátko. V tom tkví ta „podpora“. Ach jo.
Která distribuce je „zaměřená na nějaké prostředí“? Neznám takovou. Všechny větší víceúčelové distribuce musí naprosto bez problémů podporovat stav, kdy si každý z deseti přihlášených uživatelů (lokálně nebo přes vzdálenou konzoli) může vybrat při přihlášení jiné grafické prostředí. Neexistuje technický důvod mít nainstalované jenom jedno prostředí nebo mít v daném okamžiku spuštěné jenom jedno prostředí.
Android je Android, Windows jsou Windows, OS X je OS X — to je zkrátka trochu jiná kategorie systémů.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz