V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Jak zařídit, aby Firefox lidem připadal stejně rychlý jako Google Chrome? John Hill z Mozilly tvrdí, že Chrome ve skutečnosti není výrazně rychlejší než Firefox - jen používá několik triků, které v uživatelích budí zdání větší rychlosti.
Tiskni
Sdílej:
+1
A jsou i platformy kde Firefox jede jeste hur nez na Windows/Linuxu... Kdyby ta zakousla stranka nesestrelila alespon vsechno. :-/
Docela me zajima, proc tedy panove v Mozille nepouzivaj ty same triky jako Google ci Apple. Asi cest a pocit fairplay. Jenze cti a fairplay se nenazeru :D :D
A práve z XULu neho podľa mňa pramení tá pomalosť.To spíš. Prvně to vypadalo, že pramení ta pomalost z té funkcionality, což je blbost.
Prečo blbosť? Každá funkcionalita niečo stojí. Chrome také možnosti skriptovania neponúka (aspoň AFAIK) a menej schopností sa prejavuje vo väčšej rýchlosti (aspoň ja to tak vidím). Čo sa ti na tom nezdá?
Teda, je ešte druhá otázka, či sa nedá navrhnúť engine s možnosťami XULu, ktorý by bol podstatne rýchlejší. Keby si o niečom vedel, tak som samé ucho
Na XML nijak zvlášť netrvám, to skôr naopak. Ale že by bolo nejak jednoduché umožniť skriptovanie, to sa mi nezdá. Aspoň teda v bežných statických jazykoch to nejde inak, než že vyexportuješ ručne (alebo s nejakými poloautomatickými nástrojmi) celé API do nejakých skriptovacích jazykov. Tak to práve robí Chrome, ale nezvláda zďaleka to, čo Firefox (otázka je, či to nie je dizajnérsky zámer). Naopak, v dynamických jazykoch je skriptovanie hračka, ale obvykle zasa trpí tá rýchlosť.
No, ja som žiadne projekty práveže nenašiel. Keby som vedel o browseri, ktorý by bol rýchly a zároveň plne skriptovateľný, tak už ho dávno používam (jo, existuje uzbl, ale to je trochu hardcore a naposledy mi až tak úplne nevyhovoval. Musím zasa niekedy skúsiť).
Jj, tiež mi to tak pripadá, takže sa teším na nové verzie.
Dynamické jazyky nemusia byť nutne postavené nad niečím ďalším. To je len zbytočná robota navyše, ak je ten jazyk pomalý. Stačí zobrať napr. LISP, kde sa s tou rýchlosťou dostaneš až na úroveň C (a občas ho môžeš aj prekonať). Nevýhoda LISPu ale je nedostatok LISP programátorov
Nápodobne. Jeden čas som už uvažoval, že zoberiem webkit a vyrobím bindingy na nejaký rozumný dynamický jazyk (tuším som chcel Ruby), ktorý by mi priamo dovolil veci ako dovoľuje XUL. Tak som sa v tom začal trochu vŕtať a keď som videl, jaký odporný kód webkit má, tak som to radšej nechal tak. Fakt obdivujem ľudí, ktorí sa v ňom vyznajú
Myslím, že odkazovaný uzbl je takéto veci schopný robiť (resp. ti dovoľuje si to aspoň naskriptovať, ale to asi úplne nechceš). De facto zobrali len webkit a nad ním postavili minimalistický browser a všetko ovládanie ide ďalej naväzovaním cez rúry v duchu unixovej filozofie. Takže si v princípe môžeš písať skripty v jazyky, akom sám chceš, ak som to dobre pochopil. Celé je to fakt zaujímavé, ale keď som ho skúšal naposledy, tak ešte nemali napísanú podporu pre základné veci ako cookies a pod., takže to nebolo moc použiteľné. Dnes by to už asi malo byť v pohode.
Myslím, že odkazovaný uzbl je takéto veci schopný robiťNo pokud by se tam dal naskriptovat i ten editor těch requestů, nejen automatické úpravy. Podívám se na to.
Ono to s tou pamäťou nie je ani zdaľeka také zlé. V prílohe firrefox s aktuálne 13 panelmi a pustený zhruba pred týždňom - 500 MB RSS.
...jen používá několik triků, které v uživatelích budí zdání větší rychlosti...Triky jsou následující: rychleji startuje, rychleji vykresluje stránky, rychleji zpracovává javascript a GUI má rychlejší odezvy. Jinak je ale Firefox stejně rychlý. LOL.