Gentoo: LiveGUI ISO a soutěž na grafiku (diskuse)

[Petr]

Nechci začínat flame, ...ale on dnes opravdu ještě někdo Gentoo používá a kompiluje si vše od základu, protože si je (byť v 98% milně) jist tím, že si to přeloží lépe, než kdokoli a cokoli jiného ? Gentoo jsme kdysi používali na vývoj, ale útěk směrem k CentOS (tenkrát) a dnes k Debianu bych hodnotil jako nejlepší možnou volbu a rozhodnutí, které jsme provedli.

[čavo]

Používam a nie kvôli tomu, že by som si to skompiloval lepšie, ale preto, že si tam môžem vybrať ktoré časti aplikácie tam chcem mať. Teda nemám podporu niečoho čo vôbec nepotrebujem a teda je menšia šanca, že ma chyba v tej časti postihne.

Používal som Debian až do času, keď som si kúpil notebook s 64-bitovým procesorom a debian bol s toho úplne mimo. Jednoznačne sa pokúšal inštalovať 64-bitové jadro, ale 32-bitový systém (64-bitový vtedy ešte nemal) a nefungovali prakticky žiadne systémové utility. Napr. iptables.

Tak som prešiel na Gentoo. Tam som mohol bežať všetko 64-bitovo. Môžete podľa toho odhadnúť ako dlho ho používam.

[jiwopene]

Mám to podobně jako #2. Na Gentoo je možnost podrobnějšího nastavení toho, co se bude instalovat a je možné (samozřejmě za cenu absence části funkcionality) vynechávat závislosti balíčků (zejm. na SystemD, NetworkManageru apod.). Pokud máte malý disk, je to znát.

Nevěřím tomu, že by se něco zkompilovalo významně „lépe“ (asi jsou balíčky, kde je to znát, ale nejspíš to nebude významné), na druhou stranu je možné se přizpůsobit možnostem procesoru – např. jistý počítač s Intel Atomem není schopen běhu ArchLinuxu bez toho, aniž by některé programy segfaultovaly nebo sigillovaly hned po spuštění. Nakonec je tam Gentoo a omezení toho procesoru jsem si už nikdy nevšiml.

[R]

Gentoo mam na jednom starom serveri, co som kedysi zdedil. Chcel som to debootstrapom skonvertovat na Debian, ale stale som to neurobil. Pretoze to funguje a clovek sa tam dost nauci (hlavne ked sa nieco rozbije, pripadne sa ma urobit nejaky velky upgrade bez toho, aby sa nieco rozbilo). Ale viac ako jeden server by som s tym spravovat nechcel.

[Marián Kyral]

Stále spokojeně používám. Hlavní výhody jsou ebuildy a USE flagy, díky kterým můžu mít OpenRC místo systemd a systém bez pulseaudio.

Mnohokrát se mi osvědčila možnost zkompilovat jakýkoli program s vlastním patchem. Když je třeba v nové verzi nějaká chyba, která je otravná a existuje na to patch, prostě jej uložím do /etc/portage/package.patch/xxxx/, překompiluji balík a chyba je pryč. Nebo jsem si kdysi upravil KDE konsoli, abych mohl přes qdbus otevírat nové taby a posílat do nich příkazy. Z konsole to bylo z bezpečnostních důvodů odstraněno. Nicméně já i po několika letech takto můžu používat aktuální verzi konsole a zároveň i svůj skript, který používám na správu ssh spojení. Všechno hezky přes příkazovou řádku. Žádný GUI program mě neoslovil.

Stejně tak je většinou jednoduché upravit ebuild, když vyjde nová verze a nechce se mi čekat na správce. Nebo si udělat vlastní ebuild pro program, který v portage není. Nebo se mi líbí, že se live build verze normálně instalují do systému a dá se kdykoli vrátit ke stabilní verzi.

Prostě pro mě, jako programátora, převažují pozitiva. Nicméně na počítače dětí jsem z pohodlnosti nahodil Kubuntu, za což se ale někdy proklínám. Třeba rozchodit BT adaptér vyžaduje malý patch do kernelu. Nicméně po každém updatu kernelu to chce zase rekompilaci toho modulu. Naštěstí je na to v Ubuntu/Debianu postup, ale chvíli mi trvalo, než sem jej na internetu našel, protože jsem nevěděl, co přesně hledám. Nebo občasné bitvy se systemd a pulseaudio.

[rad]

Nebo jsem si kdysi upravil KDE konsoli, abych mohl přes qdbus otevírat nové taby a posílat do nich příkazy. Z konsole to bylo z bezpečnostních důvodů odstraněno. Nicméně já i po několika letech takto můžu používat aktuální verzi konsole a zároveň i svůj skript, který používám na správu ssh spojení. Všechno hezky přes příkazovou řádku.

Tak přesně tohle taky používám. Po přihlášení do systému si spustím Konsole a v ní přes D-Bus otevřu tři taby a v nichž spustím htop a interpret pythonu. Jen s tím rozdílem, že to dělám v originální verzi a žádné patchování není potřeba (jo, dřív to hlásilo nějaký warning, že je to potenciálně nebezpečné, ale ten už jsem pár let neviděl).

[Marián Kyral]

No jak tak koukám, tak máš pravdu. Už je to tak dávno, že jsem zapomněl, že to vrátili

[j]

Flame akceptovan ... gentoo mi umoznuje nemit v systemu hory sracek, ktery mi tam nacpe libovolny binarni distro, protoze si vzdy nejakej kokot mysli jak je uzasne khuul mit trebas databazi a k ni cely Xka protoze je k tomu prece potreba nejaky to graficky klikatko ...

Zaroven vyuzivam moznost si trivialne snadno napsat vlastni patch na veci, u kterych to autori dlouhodobe ignorujou, pripadne selektivne drzet fukncni to, co nejakej frikulin odstrani.

V neposledni rade tam neni ubermegasracka systemd. Zatim.

Kompilace je mi uplne uprdele, aktualizace se prekompilujou driv, nez se na binanim distru postahujou.

Provozuju tudiz nekolik desitek instanci.

Specielne pak debijani jebka mi na stroj nesmi. Neznam rozbitejsi distro nez prave tohle.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[narg]

Ano. Debian bych osobně vůbec nepoužíval kvůli zastaralému softu. Arch (ze kterého jsem naposledy před nedávnem migroval na Gentoo) měl ten problém, že jsem půlku věcí stejně měl kompilovanou z auru. Takže nakonec Gentoo mi vyšlo nejlépe. Hlavně patch systém (např. kernel do nedávna nepodporoval Asus nct6775) je dokonalý. Krom toho jsem se zbavil balastu který nepotřebuji a subjektivně bych řekl že programy kompilované s vhodnými flagy a bez balastu který nepotřebuji beží svižněji (a to nemám žádnou plečku ). Takže ano, používá

[mirec]

Gentoo používam kvôli možnosti namixovať si také verzie softvéru, aké potrebujem s rôznymi USE flagmi. Taktiež využívam vlastné patche, ktoré neboli akceptované do upstreamu.