V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Ne, právě že https zobrazuje - a to několika různými způsoby podle toho, jestli je certifikát OK a všechen obsah je bezpečný, nebo se stahuje něco i z nezabezpečených zdrojů, nebo je certifikát vadný atd. Navíc když zkopíruješ adresní řádek do schránky, přihodí ti tam i to http, takže v praxi si toho skoro ani nevšimneš. Já jsem spokojený.
Já tam dopisuju celé "https://", protože to příliš často nedělám. "Trik" se schránkou jsem zmiňoval hlavně proto, že když umisťujete do textu (třeba právě zde na Ábíčku) odkaz, chcete mít v href= adresu i s http://, jinak to je relativní odkaz. Takže tohle má Chrome ošéfované a není třeba na to myslet.
A co se komentářů týče, tak se řídím pravidly "nekrmit trolly" a "očekávat od lidí to lepší" ... takže budu napřed očekávat neznalost a až po druhém pokusu trollování (a v tom případě je lepší prostě mlčet) ;)
Navíc když zkopíruješ adresní řádek do schránky, přihodí ti tam i to http, takže v praxi si toho skoro ani nevšimneš.Toto podle mě nelze příliš snadno implementovat. Chápu, že to může fungovat v prostředích, kde se kopíruje do schránky pomocí klávesové zkratky - program zkratku odchytí a do schránky přidá
HTTP
. Ale nedokážu si představit, jak to bude fungovat v prostředích, kde se do schránky kopíruje pouhým označením textu. Zkopíruje se HTTP://
i při pouhém označení?
http://stroj.někde.fakulta.vysokáškola.cz/~člověk/adresář/podadresář/skript.cgi?parametr=ahojtak asi nebudu moct zkopírovat jedno z následujících
http://stroj.někde.fakulta.vysokáškola.cz/
stroj.někde.fakulta.vysokáškola.czne?
Pokud vybereš "domena.cz", okopíruje se "http://domena.cz"Au.
Připomíná mi to KDE 4 - máme všechny funkce, co chceme, a nevíme, co dělat dál -> začneme vymejšlet a implementovat hovadiny, co nás zrovna napadnou, a bez možnosti je vypnout.Aneb proč jsem z KDE 3.5 utekl na Xfce (a nestěžuju si
...aneb poznáme
Nezobrazuje http://? Takže nepoznáme že jsme na https?Já teda mezi
http
a https
vidím rozdíl, takže nechápu, jak z věty nezobrazuje httpodvozujete, že
nezobrazuje https. Jinak přestat zobrazovat http i https je to nejlepší, co se dá udělat – nikoho to totiž nezajímá. Každého zajímá jenom to, zda se pro komunikaci používá ověřený certifikát. Je úplný nesmysl zcela zablokovat přístup na web přes HTTPS se špatným certifikátem (jako to dělá Firefox), aby uživatele to https v adresním řádku náhodou nemátlo.
A to byl právě mylný předpoklad - jediný protokol, který se skrývá, je http. https, ftp a asi i další (i když mě žádné nenapadají) se normálně zobrazují (https navíc s nějakou informací o certifikátu, vizte výše).
zprávičku jsem pochopil tak, že nebude zobrazen protokol, kterým je stránka přenášenaPokud by tomu tak bylo, předpokládám, že ve zprávičce bude napsáno „nebude zobrazen protokol“, ne „nebude zobrazeno http://“.
The current thinking is to autohide the download shelf after the user opens the most recently downloaded item and moves the mouse outside the shelf.tak s Chrome opravdu nehodlám ztrácet čas. Je teda fakt, že od doby co jsem toto zkoumal už uznali, že otevřít API pro externí rozšíření není špatný nápad a dokonce na to mají úlohu 12133. Ta už je tam ale skoro rok a půl a nevypadá to, že by se něco dělo. Holt věci jako skrývání protokolu mají větší prioritu.
Aha. Takže zjednodušovanie ovládania spočíva v tom, že veci ubúdajú, miznú z dohľadu. Dopadne to tak, že to bude vlastne vim.
Tiskni
Sdílej: