Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Ne, právě že https zobrazuje - a to několika různými způsoby podle toho, jestli je certifikát OK a všechen obsah je bezpečný, nebo se stahuje něco i z nezabezpečených zdrojů, nebo je certifikát vadný atd. Navíc když zkopíruješ adresní řádek do schránky, přihodí ti tam i to http, takže v praxi si toho skoro ani nevšimneš. Já jsem spokojený.
Já tam dopisuju celé "https://", protože to příliš často nedělám. "Trik" se schránkou jsem zmiňoval hlavně proto, že když umisťujete do textu (třeba právě zde na Ábíčku) odkaz, chcete mít v href= adresu i s http://, jinak to je relativní odkaz. Takže tohle má Chrome ošéfované a není třeba na to myslet.
A co se komentářů týče, tak se řídím pravidly "nekrmit trolly" a "očekávat od lidí to lepší" ... takže budu napřed očekávat neznalost a až po druhém pokusu trollování (a v tom případě je lepší prostě mlčet) ;)
Navíc když zkopíruješ adresní řádek do schránky, přihodí ti tam i to http, takže v praxi si toho skoro ani nevšimneš.Toto podle mě nelze příliš snadno implementovat. Chápu, že to může fungovat v prostředích, kde se kopíruje do schránky pomocí klávesové zkratky - program zkratku odchytí a do schránky přidá
HTTP
. Ale nedokážu si představit, jak to bude fungovat v prostředích, kde se do schránky kopíruje pouhým označením textu. Zkopíruje se HTTP://
i při pouhém označení?
http://stroj.někde.fakulta.vysokáškola.cz/~člověk/adresář/podadresář/skript.cgi?parametr=ahojtak asi nebudu moct zkopírovat jedno z následujících
http://stroj.někde.fakulta.vysokáškola.cz/
stroj.někde.fakulta.vysokáškola.czne?
Pokud vybereš "domena.cz", okopíruje se "http://domena.cz"Au.
Připomíná mi to KDE 4 - máme všechny funkce, co chceme, a nevíme, co dělat dál -> začneme vymejšlet a implementovat hovadiny, co nás zrovna napadnou, a bez možnosti je vypnout.Aneb proč jsem z KDE 3.5 utekl na Xfce (a nestěžuju si ).
...aneb poznáme
Nezobrazuje http://? Takže nepoznáme že jsme na https?Já teda mezi
http
a https
vidím rozdíl, takže nechápu, jak z věty nezobrazuje httpodvozujete, že
nezobrazuje https. Jinak přestat zobrazovat http i https je to nejlepší, co se dá udělat – nikoho to totiž nezajímá. Každého zajímá jenom to, zda se pro komunikaci používá ověřený certifikát. Je úplný nesmysl zcela zablokovat přístup na web přes HTTPS se špatným certifikátem (jako to dělá Firefox), aby uživatele to https v adresním řádku náhodou nemátlo.
A to byl právě mylný předpoklad - jediný protokol, který se skrývá, je http. https, ftp a asi i další (i když mě žádné nenapadají) se normálně zobrazují (https navíc s nějakou informací o certifikátu, vizte výše).
zprávičku jsem pochopil tak, že nebude zobrazen protokol, kterým je stránka přenášenaPokud by tomu tak bylo, předpokládám, že ve zprávičce bude napsáno „nebude zobrazen protokol“, ne „nebude zobrazeno http://“.
The current thinking is to autohide the download shelf after the user opens the most recently downloaded item and moves the mouse outside the shelf.tak s Chrome opravdu nehodlám ztrácet čas. Je teda fakt, že od doby co jsem toto zkoumal už uznali, že otevřít API pro externí rozšíření není špatný nápad a dokonce na to mají úlohu 12133. Ta už je tam ale skoro rok a půl a nevypadá to, že by se něco dělo. Holt věci jako skrývání protokolu mají větší prioritu.
Aha. Takže zjednodušovanie ovládania spočíva v tom, že veci ubúdajú, miznú z dohľadu. Dopadne to tak, že to bude vlastne vim.
Tiskni Sdílej: