Finálový zápas mistrovství světa v ledním hokeji přinesl nový rekord NIX.CZ (𝕏): "Dosavadní absolutní maximum našeho propojovacího uzlu bylo překonáno v čase 21:10, kdy jsme při přenosu dat dosáhli 3,14 Tbps. Je třeba také doplnit, že po deváté hodině večerní byly na maximu i ostatní datové přenosy nesouvisející s hokejovým šampionátem".
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 12. a 13. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. CfP poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a výběr přednášek.
Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V Událostech na ČT1 a ČT24 byla reportáž o docházejících IPv4 adresách a o nástupu protokolu IPv6. Reportáž je možné zhlédnout na webovém portálu www.ct24.cz.
Tiskni
Sdílej:
mplayer "http://cdn13.nacevi.cz/iVysilani.Archive?id=NjUxODQwMjY0fDYzNDEyMDIwNTAwMzEzMjQzNQ==&SESSION_TO_MATCH=e96d5e4a7cd2a189e1e455caa015e04c&MATERIAL_IDENTIFIER=210411000100612&CONTENT_NAME=1097181328&TITLE=udalosti&GENRE=zpravodajske&LIVE=0&MSWMExt=.asf"
.
Kdo jsou normální lidé?
Netušit, co je to IP adresa, mi v roce 2010 nepřipadá normální.
Jistě, klidně můžu tvrdit, že netuším, co je to poštovní adresa, případně co je to telefonní číslo. A můžu se chvástat, že jsem kdovíjak normální, když tohle nevím. Ale okolí se asi bude shovívavě usmívat a nebude mít o mně valné mínění.
Mezi odbornou veřejností možná, ale mezi diváky zpráv ČT? Většina lidí může bez problémů používat web a vyřizovat maily, aniž by s IP adresami přišli aktivně do styku. Jediný problém je nastavení připojení, ale tam je buď nějaká forma automatické konfigurace nebo jim to nakonfiguruje někdo jiný. A i když si to podle pokynů nastaví sami, neznamená to, že vědí, co to znamená.
Stejně tak jsem přesvědčen, že většina posluchačů rádia netuší, co ve "sto pět sedm ef em" znamená to FM, a dost možná ani co vyjadřuje číslo 105.7. A kolik z těch, kdo si fotí na dovolené, ví o závislosti expozice na cloně, času a citlivosti? Nevěřím že většina, i deset procent by mne mile překvapilo.
Já vím, že spousta lidí je na tom s všeobecnými znalostmi bídně, ale to ještě neznamená, že je to normální. Podle mě pochopení smyslu a významu IP adresy není o nic těžší než pochopení významu telefonních čísel a poštovních adres. Bohužel žijeme v přechodném období, kdy technologický pokrok v oblasti IT neodpovídá znalostem lidí. Postupuje tak rychle, že s ním veřejnost nedokáže držet krok. (A to je mimochodem ten důvod, proč je zrovna teď v módě Microsoft.) Bude trvat ještě minimálně jednu generaci, než se ten propastný rozdíl trochu srovná. Pak snad už situace bude o něco lepší.
Přiznám se, že v otázce FM mám i já mezery. Krystalku na AM jsem kdysi sestavil a dokonce jsem pochopil, jak funguje. Jen frekvenční modulaci se mi pochopit nepodařilo. 
Princip chápu, ale není mi jasné, jak může fungovat obvod, který něco takového dokáže vysílat nebo přijímat. Nedá se nic dělat, člověk asi nemůže chápat všechno. Ale nevzdávám se naděje, že to jednou pochopím. (Třeba pár let poté, co se vypne poslední analogový FM vysílač. 
)
Já vím, že spousta lidí je na tom s všeobecnými znalostmi bídně, ale to ještě neznamená, že je to normální.
Asi je rozdíl jen v tom, jak chápeme výraz "normální". Pro mne to, co dělá (ví, uznává) 80 procent lidí, je "normální". Tím ale samozřejmě neříkám, že je to správné nebo že se k nim přidám.
Bohužel žijeme v přechodném období, kdy technologický pokrok v oblasti IT neodpovídá znalostem lidí.
Jsem skeptik. Nevěřím, že je to přechodný stav, naopak myslím, že se to bude zhoršovat. Už dlouho podle mne platí, že míra pochopení technologií jejich většinovými uživateli se postupně snižuje.
Princip chápu, ale není mi jasné, jak může fungovat obvod, který něco takového dokáže vysílat nebo přijímat.
Až tak do hloubky jsem to samozřejmě nemyslel. Myslím, že pro všeobecný rozhled by stačilo vědět, co je to frekvenční modulace. V kontextu, v jakém jsem to uvedl, by mi stačilo vědět že "FM" není modernější náhražka za "VKV" ani za "MHz".
který něco takového dokáže vysílat nebo přijímat.V mém případě stačilo jen divný zapojení AM krystalky.
13.6.2010 17:37
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Na střední škole, kam jsem chodil já, se naštěstí trvalo na použití stylů v každém odevzdávaném dokumentu. Naneštěstí tam byl nějaký Word 97, který škola koupila, přestože by se ty peníze daly vynaložit zcela jinak a lépe.
O fungování Internetu (historie, adresování, routing, IP adresy) jsme měli přibližně tři hodiny povídání. A myslím, že to docela i stačilo. Kdyby aspoň tohle znalo 90% populace, bylo by na světě o poznání lépe.
15.6.2010 06:38
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
13.6.2010 16:09
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
Netušit, co je to IP adresa, mi v roce 2010 nepřipadá normální.Uff to je hodně mimo realitu :-O. Dokonce ani politici, co vedou stát to nemusí vědět (link tu už mnohokrát byl a bude určitě i na kinderporno.cz)
.
.
, já otevřeně říkám, že jsem nenormální, protože pro mě normál = průměr a nechci (v určitých oblastech) být průměrný (normální) - tedy na úrovni většiny. Takže pro mě nenormální není jen záporný, ale i v určitých případech kladný pojem :).
Ale kdybych považoval slovo nenormální za pouze záporné, tak bych sebe označil za normálního a většinu za nenormální .
IPv4 adresy za dva roky dojdou
I mně toto tvrzení připadá přinejmenším problematické. Z ekonomického hlediska jsou všechny zdroje neomezené. Nikdy nedojde ropa, uhlí ani IP adresy. Jde jen o cenu. Těžba ropy bude stále dražší a její cena nakonec vzroste natolik, že ropná paliva už nebudou nejvýhodnější řešení pro silniční dopravu. Nikdy nedojde k vytěžení posledního barelu ropy. Nikdy nedojde k přidělení poslední IPv4 adresy. Adresy jen budou stále hůř a stále dráž dostupné, až si většina lidí položí otázku: Opravdu nám ta IPv4 adresa stojí za to? Opravdu ji tolik potřebujeme? Není náhodou už dobrých 15 let připravený IPv6...?
na IPv6 se začne přecházet příští rok
Vidím, že si oba všímáme podobných věcí. I já jsem nad tímto zakroutil hlavou. Veřejnost by měla vědět, že IPv6 vznikl v roce 1995, že od roku 2000 existují plnohodnotné implementace vhodné pro produkční nasazení a že dokonce i Microsoft už konečně (se svým tradičním sedmiletým zpožděním) IPv6 rozumně podporuje. Všichni by měli vědět, podle čeho si vybírat operátora a co od něj požadovat. IPv6 by měl být zásadní prioritou. Takhle byl prezentovaný jako nějaká nevyzkoušená novinka.
Dokonce i promlouvající odborníci věděli, která bije...
No... Až na toho, který přirovnával zavedení IPv6 k digitalizaci televize a modem s podporou IPv6 přirovnal k set-top-boxu. Ten byl úplně mimo mísu. Já sice chápu, že některým lidem je třeba vysvětlit všechno polopatě a desetkrát, ale rozhodně ne za cenu šíření takových nesmyslů.
Jeden příklad za všechny: ADSL modem nemusí mít absolutně žádnou podporu pro IPv6, a přesto celá síť k němu připojená může používat nativní IPv6 od operátora! Přepnu ho do režimu bridge a tím mám vyhráno. Počítačem se pak pomocí PPPoE (rp-pppoe) připojuji k operátorovi a tentýž počítač může navíc sloužit jako router na vnitřní síti přístupné přes ethernetový switch toho modemu. A ejhle, celá síť má IPv6, aniž by o tom modem věděl. Modemu prostě stačí vyznat se jen a pouze v MAC adresách a předávat pakety správným směrem.
Toto řešení jsem použil už několikrát, protože ADSL modemy s podporou IPv6 nebo aspoň 6to4 se ještě před několika lety skoro nedaly sehnat. A co je největší gól: PPPoE se dá navázat i přes WiFi, když má ADSL modem WiFi a je v režimu bridge. Tak se dá s prastarým ADSL modemem dostat normálně na IPv6 a ještě k tomu normálně používat WiFi. (Pokud počítač, který se připojuje přes PPPoE, slouží i jako IPv6 router, je lepší použít ethernet, to je jasné.)
Jenže k 99% veřejnosti se informace o těchto možnostech nedostane. A tak budou všichni jako troubové kupovat nové modemy a někdo si na tom zase namastí kapsu. Ale to nevadí, protože vydělávat na lidské blbosti není trestné. Naopak je to žádoucí, protože z toho v konečném důsledku profitují chytří lidé.
I mně toto tvrzení připadá přinejmenším problematické. Z ekonomického hlediska jsou všechny zdroje neomezené.U IP adres podle mne „dojdou“ znamená spíš to, že už se nebudou jen tak rozdávat každému, kdo si o ně řekne. A v tomto smyslu IPv4 adresy už dávno došly.
Až na toho, který přirovnával zavedení IPv6 k digitalizaci televize a modem s podporou IPv6 přirovnal k set-top-boxu. Ten byl úplně mimo mísu. Já sice chápu, že některým lidem je třeba vysvětlit všechno polopatě a desetkrát, ale rozhodně ne za cenu šíření takových nesmyslů.Podle mne je to logická mediální příprava ISP. Spoustu modemů bude nutné vyměnit, což se bude dělat mnohem snáz, když o výměně lidé uslyší často z médií (a pak mohou být příjemně překvapeni, že jejich mdoem se měnit nemusí); kdyby o tom lidé nevěděli, výměna modemu je akorát naštve, a IPv6 tak bude pro ISP konkurenční nevýhoda.
Přepnu ho do režimu bridge a tím mám vyhráno.Většina ADSL modemů, které jsem viděl, nazývá různé režimy nejrůznějšími marketingovými názvy, mezi kterými rozhodně nehledejte slova jako „router“ nebo „bridge“. I když některý režim může být podobný režimu „bridge“, ještě to neznamená, že v tomto režimu bude fungovat i IPv6, protože bůhví, co ten modem doopravdy dělá.
Modemu prostě stačí vyznat se jen a pouze v MAC adresách a předávat pakety správným směrem.Teoreticky ano, prakticky – kéž by ADSL modemy tohle opravdu dělaly.
Teoreticky ano, prakticky – kéž by ADSL modemy tohle opravdu dělaly.
Mé modemy opravdu fungují tak, jak jsem psal. Ale jsou jen dva. Třeba jsem měl čirou náhodou v obou případech štěstí.
I mně toto tvrzení připadá přinejmenším problematické. Z ekonomického hlediska jsou všechny zdroje neomezené. Nikdy nedojde ropa, uhlí ani IP adresy. Jde jen o cenu. Těžba ropy bude stále dražší a její cena nakonec vzroste natolik, že ropná paliva už nebudou nejvýhodnější řešení pro silniční dopravu. Nikdy nedojde k vytěžení posledního barelu ropy. Nikdy nedojde k přidělení poslední IPv4 adresy.To vychazis ze scela spatneho modelu toho, jak se prideluji IP adresy. IP adresy neni zadny zdroj, ktery by nekdo vlastnil a prodaval, ale je to zdroj spravovany mezinarodnimi organizacemi (v evrope RIPE), ktere rozsahy adres prideluji svym clenum (LIRum, coz jsou obvykle ISP) zadarmo na zaklade odhlasovanych pravidel. Clenove sice plati clenske poplatky v zavislosti na tom, kolik adres pouzivaji, ale to je spis jenom forma pomerneho rozpocitani nakladu na provoz tech organizaci. Adresy se tedy budou pridelovat do te doby, dokud nedojdou nebo neodhlasuji zmenu pravidel.
Faktem je, že cena za veřejnou IP adresu (nemluvě o takovém luxusu jako /28 prefix) z pohledu koncového zákazníka neustále roste. Z toho důvodu je logické, že to jednou někoho přestane bavit a porozhlédne se kolem, zda se veřejná adresa nedá získat jinak než přes IPv4. Ten okamžik, kdy většinu světa přestalo bavit IPv4 přerozdělování, letos konečně nastal.
13.6.2010 17:42
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Až na toho, který přirovnával zavedení IPv6 k digitalizaci televize a modem s podporou IPv6 přirovnal k set-top-boxu.
Zase tak úplně mimo to nebylo. Ten člověk byl od kyslíků a podle toho je potřeba na jeho vystoupení nahlížet. Prostě říkal to, co jeho chlebodárce chce, aby lidé slyšeli.
Ono celá ta reportáž byla hodně nepřesná a nelze to jejím autorům zazlívat, protože jinak by to cílová skupina nepobrala vůbec (takle má aspoň nějakou šanci).
Vždycky je potřeba najít správnou míru zjednodušení, aby sdělení bylo stravitelné pro cílovou skupinu, ale nebylo příliš zavádějící. Myslím, že ČT se to v tomto případě, až na dvě tvrzení, o kterých jsem se zmínil, podařilo velmi dobře.
Adresy jen budou stále hůř a stále dráž dostupné, až si většina lidí položí otázku: Opravdu nám ta IPv4 adresa stojí za to?AFAIK si toto už řekli před cca 10 lety a odpověď byla NAT. Jinými slovy teď si lidé pokládají stran IP úplně jiné otázky. A zda je IPv6 odpovědí se teprve ukáže.
Takhle byl prezentovaný jako nějaká nevyzkoušená novinka.Toho jsem si v šotu nevšiml.
Až na toho, který přirovnával zavedení IPv6 k digitalizaci televize a modem s podporou IPv6 přirovnal k set-top-boxu. Ten byl úplně mimo mísu. Já sice chápu, že některým lidem je třeba vysvětlit všechno polopatě a desetkrát, ale rozhodně ne za cenu šíření takových nesmyslů.Nesmíte se na to dívat technicky, ale z pohledu zákazníka. Zde je zpráva celkem jasná: na to, abyste zůstali kompatibilní s budoucností, potřebujete nové zařízení nebo upgrade starého. Jediná odlišnost, kterou sice vysvětlili, ale ne dostatečně, je to, že přepnutí nebude jednorázové jako u televize, ale inkrementální.
Jeden příklad za všechny: ADSL modem nemusí mít absolutně žádnou podporu pro IPv6, a přesto celá síť k němu připojená může používat nativní IPv6 od operátora! Přepnu ho do režimu bridge a tím mám vyhráno.A? Tohle se nepočítá jako upgrade modemu? Ať to uděláte manuálně nebo nějakým programem, je to něco, co musí zákazník vědomě provést. Zrovna tak můžete modem kompletně ignorovat a nainstalovat si na koncové stanice tunely k poskytovateli, ale i to je "upgrade" který musíte udělat...
Jenže k 99% veřejnosti se informace o těchto možnostech nedostane. A tak budou všichni jako troubové kupovat nové modemy a někdo si na tom zase namastí kapsu.Můžete si na tom založit podnikání. Nastavte lidem bridge za polovic než je cena nového modemu.
Jediná odlišnost, kterou sice vysvětlili, ale ne dostatečně, je to, že přepnutí nebude jednorázové jako u televize, ale inkrementální.
I u přechodu na DVB-T je souběh (minimálně tuším tři měsíce). V případě IPv6 je podstatně delší, ale to je dáno odlišnou filosofií Internetu (není tu pro každého příjemce jeden vysílač).
Můžete si na tom založit podnikání. Nastavte lidem bridge za polovic než je cena nového modemu.
Tohle jistě bylo míněno jako vtip, ale i přesto musím přiznat, že jsem se nejednou nad takovými možnostmi zamýšlel. Má to pochopitelně hned několik háčků. Zaprvé, v jistém nepoužitelném (a bohužel majoritním) operačním systému nic takového nastavit nepůjde. Zadruhé, existuje tolik typů modemů, že asi není myslitelné dělat takovou práci efektivně a s rozumným ziskem.
Ono mi vůbec přijde, že podnikat v těchto oblastech prakticky nejde, protože trh začíná být dost přesycený. Vemte si třeba takový hosting (web + PHP + Java + Mono, databáze, virtuální zóny, kompletní virtuální stroje, ...). Kdysi jsem si udělal jednoduchou kalkulaci, zda bych v tomto oboru dokázal podnikat. Nijak nadějně to nevycházelo. Vyšly mi počáteční náklady cca 48 litrů za rok (amortizace serverů + housing (konektivita + energie)). No fine, dalo by se vymyslet, jak vydělat 4 litry za měsíc, aby to nebylo prodělečné. To jo. Jenže to neřeší, z čeho platit další rozvoj podnikání a kde vzít nějaký aspoň symbolický osobní příjem A už vůbec to neřeší, jak konkurovat hostingům, které dávají weby za 49 Kč/měsíc (nebo za 19 Kč/měsíc, když mají akci) a provozují virtuální stroje za nějakých 300 Kč/měsíc (ne-li méně). K tomu všemu mají 24/7 helpdesk a přehršel doplňkových služeb (instalace deseti různých CMS) za (vcelku symbolický) příplatek.
Zpět k modemům a PPPoE. Polovina ceny nového modemu — to nebude víc než 500 Kč. Aby existovala reálná možnost oslovit rozumné spektrum uživatelů, člověk by musel podrobně znát a umět z fleku nastavit aspoň deset typů modemů. A samozřejmě objíždět klienty, vrtat se v jejich počítačích... Ne, to nevypadá jako rozumná a zisková činnost. Protože 500 Kč minus daně minus cestovní náklady vychází asi tak, že i kdyby člověk těch klientů za den stihl deset, což je nemyslitelné, pořád by se takhle vydělávat nedalo.
No, tak jsem se nad vaším rýpnutím hluboce zamyslel, ale to je asi tak všechno. Podnikatel ze mě holt nebude.
15.6.2010 20:49
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
vrtat se v jejich počítačíchAno, to byl zážitek. Nastavoval jsem takhle jednomu BFU SOHO krabičku s maškarádou, aby mohl mít „internet“ na dvou počítačích. Windows XP SP 1, nezkalibrované (obraz posunutý o 2 cm doleva) 19" LCD s rozlišením 800×600, IE nabíhal pět minut, v něm 5 reklamních lišt, pořád šrotoval disk… A oni to v tomhle stavu normálně používali a nic jim nepřišlo divné. Pak mi za dva měsíce volají, že se jim to zdá nějaké pomalé. A co já s tím?
Než začnete psát podobné výpady, bývá dobré si ujasnit komu a na co vlastně odpovídáte. Věřte mi, že mne opravdu ani v nejmenším nemusíte přesvědčovat o nutnosti přechodu na IPv6. Kdyby už bylo po přechodu, byl bych jedině rád. A co se týká těch dvou tvrzení, tak:
1. Přechod na IPv6 nezačne příští rok, to opravdu ani zdaleka. První verze specifikace IPv6 (RFC 1883) pochází z roku 1995 a dokonce už na podzim 1992, kdy jsem se poprvé s Internetem setkal, jsem se mimo jiné dozvěděl, že adresní prostor IPv4 je omezený, očekává se jeho vyčerpání během dvou let a proto se pracuje na nové verzi IP protokolu s delšími adresami. První náznaky podpory v jádře sahají kamsi do let 1998-99, o plné podpoře na úrovni jádra se dá mluvit s příchodem řady 2.6 (IIRC 2003). Dnes už má řada serverů i koncových uživatelů IPv6 konektivitu, a to i v ČR, přestože postoj většiny místních ISP by se dal směle nazvat pasivní resistencí. Ne, opravdu nepotřebujeme čekat, až nám ČT sdělí, že v roce 2011 můžeme začít s přechodem, ten už dávno začal. Že probíhá výrazně pomaleji, než by bylo zdrávo, to je věc jiná.
Tvrzení, že IPv4 adresy "do dvou let dojdou" je jednou z univerzálních konstant a bývá s nadsázkou přirovnáváno k Mooreovu zákonu (viz též moje vzpomínka na podzim 1992). V jednom smyslu se chová jako vize, že do třiceti let zvládneme řízenou termonukleární fúzi (to tím konstantním časovým odstupem), v jiném jako odhady, že ropa dojde za dvacet let. Aby se totiž mělo smysl se bavit o jeho pravdivosti, museli bychom si nejdřív přesně definovat, co rozumíme výrazem "IPv4 adresy dojdou". Při jedné definici bychom zjistili, že IPv4 adresy už vlastně ve skutečnosti dávno došly, jen jsme si toho pro samé maškarády nestihli všimnout. Při jiné naopak dojdeme k závěru, že IPv4 adresy vlastně v pravém slova smyslu nedojdou nikdy - nebo přinejmenším do chvíle, kdy se IPv4 definitivně přestane (globálně) používat. Obě tato krajní tvrzení jsou asi tak stejně "pravdivá" jako ten oblíbený dvouletý odhad, záleží jen na definici.
Tvrzení, že IPv4 adresy "do dvou let dojdou" je jednou z univerzálních konstant a bývá s nadsázkou přirovnáváno k Mooreovu zákonu (viz též moje vzpomínka na podzim 1992)Ono je potřeba si uvědomit, že to není jen to tvrzení, ale tvrzení a opatření. Na začátku 90. let se provedlo jako opatření zavedení CIDR, koncem 90. let se objevilo masové nasazení NATu, nyní máme leckde i dvojité natování apod. IPv6 je také jen jedno z opatření. Jestli se teď použije je otázka, ale zatím to vypadá že nic lepšího nikdo nevymyslí. To tvrzení je potřeba tedy chápat tak, že "současným tempem přidělování dojdou". Jelikož se vždy přijalo opatření, aby se tempro drasticky zmírnilo, tak k tomu nedošlo. Museli bychom nahlédnout do nějaké paralelní reality, kde se opatření nepřijalo, abychom věděli, zda ten odhad byl dobrý. Jediné, co je nepravdivé, je tvrzení, které je často s původním asociováno, a to že "do dvou let přejdeme na IPv6". A to proto, že IPv6 jako opatření je neuvěřitelně nákladné. Je tedy přirozené, že se prve použily méně nákladné cesty.
15.6.2010 20:52
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
možnosti NATů jsou zatraceně omezené, pokud se konektivita rozšíří na cokoli s procesorem a ovládáním na dálku...No co, tak výrobce dálkově ovládaného zařízení napíše server, do zařízení integruje podporu prorážení vícenásobných NATů, pořeší registraci a pojede se dál. A pak si zase od některých jedinců vyslechneme, jak by byl přechod na IPv6 složitý a jak je IPv4 jednoduché.
13.6.2010 16:04
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
13.6.2010 20:38
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
Ani se nebudu zatezovat a sledovat tu reportaz.
CT dava opravdu nazorne narodu.
Uplne me stacilo toto:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2010 11:51
14.6.2010 02:09
14.6.2010 17:02
16.6.2010 00:07
