Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Fungovalo by to perfektně. Vynalézalo by se samozřejmně rychleji. Proces objevování by již neměl 10 velkých kroků v rámci jedné firmy ale třeba 1.000 (10.000, 1.000.000.000) krůčků vzájemně směnitelnýma třeba na nějaké burze. To hlavní zůstává: Průmyslová špionáž je pořád trestná, je to porušení práva na majetek. Ale ta ohromná motivace něco malého udělat za co nejkratší dobu, a existence někoho, kdo to udělá za malou, nebo žádnou cenu by byla neskutečná. Monopol chráněný státem je konstrukt ať již je to myšlono dobře nebo ne. Ja věřím v lidské jednání a spolupráci, tak se prosím nepodceńujme!
První kupující by to zveřejnilProč by to dělal, tedy krom bezbřehého altruismu a přebytku peněz?
)
příjemce těch peněz by byla firma, která financovala výzkum účinné látky a klinické testyJak by se určovalo, kolik přesně peněz za ten provedený výzkum nakonec firma dostane? Někdy je nutné prozkoumat i "slepé uličky", ve kterých utopíte jinde vydělané peníze. Jak by se toto řešilo? Měl bych z toho strach, protože dotace na soukromý výzkum tu v jisté podobě máme už dnes. A občas se dozvím, jak si z nich někdo hezky žije, přičemž výsledek výzkumu je "nic jsme nevyzkoumali, bylo málo peněz, příští rok je třeba přidat". Čili jak zajistit, že systém fondu bude ve výsledku fungovat lépe než ten dnešní založený na soukromém kapitálu a patentové ochraně.
Rozvojové země pak nemusejí platit vůbec nic, takže budou mít levné léky.To v podstatě znamená, že celý ten systém bude fraška.
Vynalézalo by samozřejmě dále, ale pouze pokud by to stálo málo penězKdyž toto čtu, tak si říkám: LOL.
Pokud si uvědomuji škodlivost patetnů v jednom oboru , jaktože v druhém oboru bych je měl bránit? V tom prvním jde pouze o jedničky a nuly a v druhém o lidské zdraví? O život jde v obou oborech. Neúměrné plýtvání, které sebou nese existence státem chráněných monopolních softwarových korporací má jistě za násladek spousty lidských životů, když už to chcete takhle ;)
že bychom dnes byli 100 let za vopicema bez windowsů? Ale kuž 
ve farmaceutickém odvětví se plýtvání neděje? Nepodávají vám v nemocnici taky nějaký windows na infektci? Doopravdy by nebyly léky? A nebo by byly kvalitnější ?
Tiskni
Sdílej: