Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
12.9.2006 22:23
andree | skóre: 39
| blog: andreeeeelog
12.9.2006 23:01
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
Mno já jsem viděl i nainstalovanej Debian (s GNOME) a žádný terno to nebylo...copak? nelibilo se tema? nebo snad wallpaper? ;)
13.9.2006 12:54
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
Kromě toho, většina distribucí obsahuje v podstatě totéž takže moc není co řešit. Prostě si vyberete co se vám líbí, co má nový/stabilní software, jakou to má podporu, atp. a máte hotovo. Já jsem spokojený s Fedorou, takže nemám důvod zkoušet něco jiného... Hlavně fedoraforum.org by mi chybělo... Jo a s Fedorou jsem nezačal proto, že by se mi líbily screenshoty, ale prostě jsem jí měl k dispozici (a instalace se mi povedla jako BFU na poprvé) a oslovila mě tak, že jsem přestal používat WinXP a přirostla mi takříkajíc k srdci.
Navíc máme jedinečné uživatelské forum.V čem je jedinečné oproti třeba ubuntuforums.org nebo forum.ubuntu.cz?
A pokud jde o balíčky rpm versus deb, tak jsem jednoznačně pro rpm (tedy Debian nebo Ubuntu pro mě nepřipadá v úvahu). Zatímco rpm balíček, jsem schopen bez problémů udělat sám, o deb balíčcích se to říct nedá. Snažil jsem se nastudovat zdrojový deb balíček pro libgpod pro Ubuntu, abych zjistil, jak to, že v Ubuntu se z něj dělá i python-gpod a ve Fedoře ne. A co jsem zjistil? Nic. Musel jsem to nakonec vymyslet sám. Vůbec jsem nepochopil strukturu deb balíčků, oproti tomu struktura rpm balíčků je přehledná a jasná.https://help.ubuntu.com/ - Packaging guide
forum.ubuntu.cz se s výše uvedenými nemůže srovnávat - menší počet uživatelů a tím pádem i menší "databáze znalostí".Já si spíše myslím, že nemůžete nesmyslně srovnávat různé věci dohromady tak, jak se to hodí. Seriozní je srovnávat srovnatelné - tedy oficiální anglická fóra s anglickými a česká s českými. Takže ještě jednou: forum.fedora.cz se nemůže množstvím příspěvků (studnicí odpovědí) ani počtem registrovaných uživatelů vyrovnat forum.ubuntu.cz, podobně fedoraforum.org s ubuntuforums.org. A podobně také help.ubuntu.com a wiki.ubuntu.com s ekvivalenty u Fedory.
Nicméně ubuntuforums.org je asi 2x větší než fedoraforum.org, což mu jistě hraje do karet. Na fedoraforum jsem se nikdy nesetkal s tím, že by někdo někomu "nadával". Je tam vyloženě přátelská atmosféra. Co jsem slyšel o ubuntuforums.org, tak tam to je s tou atmosférou horší (i když ne o moc).Opět nechápu, proč srovnáváte osobní zkušenost s fórem Fedory a zkušenost s fórem Ubuntu z doslechu. To také není seriozní srovnání podle stejného metru.
Kromě toho, subjektivně mi příjde fedoraforum.org přehlednější a graficky lépe vyvedené, nicméně to je spíš věc zvyku...Myslím, že registrovaní uživatelé na ubuntuforums.org si mohou vybrat z několika motivů vzhledu.
Je to taková srdeční záležitost a hlavně jsem vždycky s pomocí fóra vyřešil svůj problém... Každé forum je svým způsobem jedinečné a fedoraforum.org je jedinečné pro mě, neb každá distribuce má trochu jinou cílovou skupinu uživatelů a já spadám do té fedorácké...Ale vždyť to je přece dobře, že vám nějaká distribuce a fórum vyhovuje nejlépe, respektive lépe než jiné. Jen jsem chtěl poukázat na - podle mého názoru - nesmyslné a neseriozní formulace.
https://help.ubuntu.com/ - Packaging guideDíky za tip. Ve volném čase prostuduji. Po zběžném prostudování jsem zjistil, že ta hlavní věc, co mě zmátla bylo to, že místo .spec souboru u rpm je tu souborů víc a ještě navíc jsou zapakované spolu se zdrojáky gzipem. Zvláštní přístup... Při tvorbě rpm máme jenom originální archiv se zdrojáky, jeden .spec soubor popisující balíček, případně různé patche a další zroje (např. dodatečné ikony, .desktop soubory apod.)... Ještě jednou děkuji, věřím, že mi to hodně pomůže.
.
Znám lidi, co maj pořád Fedoru Core 3, ačkoliv za měsíc už vyjde Fedora Core 6 ;) Nicméně máte pravdu, obvykle se tyto tři desktopy instalují 1-2 za rok...Michal tim ale myslel to, ze pak prubezne upgraduje, ne ze tam nechava ty verze sw, co tam byly pri instalaci ;) (aspon doufam, ze to myslel ;)
13.9.2006 20:37
Josef Kufner | skóre: 70
Akorát přidáš další zdroje balíků a upgradneš, co se hodí...Mám testing - nemusím nic přidávat
Ale abych pravdu řekl, tak mám pocit, že dost balíků se docela změnilo a apt-get upgrade to nijak neřeší (tj. zůstanou třeba starý verze konfiguráků se zastaralou syntaxí).
Krom toho budu měnit architekturu na AMD64
14.9.2006 23:01
Drom | skóre: 24
| Kdyne
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz