DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Kdosi vytvořil patch pro linuxové jádro, který umožňuje používání C++ přímo v kernelu (samozřejmě včetně kompilace pomocí g++). Že to lidi pořád baví... Viz také JN 251.
Tiskni
Sdílej:
)). Takze s tim vysokym jazykem to az tak zhave nakonec neni. Nehlede nato, ze predstava psat jadro v nejakem ,,vyssim`` jazyce nepripada nikomu uchylna, protoze ta proste uchylna je. Nebo si dovedes predstavit jatro psane treba v ja nevim javahumusu? No fujtajbl, to tam fakt nema co delat . Jo a IMHO by mel autor zmineneho patche dodavat k patchi i kyblik, jinak si to nikdo neprecte.
Každopádně základ myšlenky nepřijatelnosti C++ v jádře je mi stále ještě trochu nejasný. Chápu to tak, že vlasnosti, které má C++ oproti C (třeba výjimky) jsou z hlediska kernelu obtížné, protože se obtížněji ladí a chovají se nepředvídatelně. Chápu to alespoň trochu dobře?
Spíš jde o to, že vývojáři jádra nemají dobrý pocit z toho, že v C++ (pokud se skutečně používá jako C++) se nechává víc práce na překladači, takže nemají dostatečný pocit kontroly nad výsledkem. Na druhou stranu, při drastických tricích, které moderní kompilátory používají při optimalizaci, je ta kontrola poměrně problematická i v C.
Druhý zásadní problém je v tom, že zatímco gcc je velmi kvalitní a velmi dobře odladěný překladač, o g++ se to moc říct nedá. Mé zkušenosti s kompilací Firebirdu (vhodný příklad rozsáhlejšího projektu v C++, který není vyvíjen primárně pod g++) jsou takové, že zhruba polovina pokusů skončí na internal compiler error. Proto se celkem nedivím, že se do používání C++ v jádře nikdo moc nehrne. Nejsem ale a priori přesvědčen, že je na použití C++ něco principiálně špatného a že současný stav musí trvat na věky věků.
Ja bych zase řekl, že mezi C a C++ je větší rozdíl než mezi ASM a C.
C je přenositelný assembler. Má celkem jednoduchou syntaxi a bez explicitního volání nějaké knihovní funkce nepotřebuje libc.
V C++ třeba existují operátory new a delete, které způsobí přilinkování malloc a free. A nějak tak budou implementovány i výjimky. C++ potřebuje standardní knihovnu, nevystačí si samo o sobě. To je jeden z důvodů, proč nemá v jádře co dělat.
Přívlastek "jednoduchá" není zrovna ten, který by mne v souvislosti se syntaxí C napadl jako první. Spíš by to bylo něco jako "chaotická" nebo "nesystematická".
To je věc názorů. Možná není úplně jednoduchá, ale logická je.
S new a delete nemáte tak úplně pravdu - stejně jako většina ostatních se totiž dají overloadovat.Ok. Tak to byl špatný argument.
Nenapadá mě ale žádná featura C++, která by měla pozitivní přínos ve vývoji jádra. C tady bohatě dostačuje. Pro vývoj jádra je třeba jednoduchý jazyk. Stačí opomenout nějakou drobnost (přetěžování funkcí nebo operátorů pro to poskytuje mnoho možností), překladač chybu nenahlásí, ale v kernelu je závažná chyba. V C je podobných záludností daleko méně (snad jen makra preprocesoru).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz