O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Štát vytvorí predpoklad na vznik monopolu (autorské právo, patenty) a všetci sa môžu čudovať, že používa monopolné praktiky...
Silné kafé možno tak pre človeka neznelého histórie. Odporúčam prejsť na tento článok na wiki, stlačiť CTRL-F, do políčka napísať monopol a pokochať sa výskytom toho slova.
V dôsledkoch je to monopol najmä pre potreby štátu, nie pre mňa (príkladom nech je napr. história zavedenia povinných identifikačných dokladov na území ČR)
Ten príklad s orgánmi naznačuje obhajovanie otroctva (vlastník tvojho tela ti dá právo/monopol na jeho užívanie). Nechutné.
ad absurdum... Píšeš, že štát mi udeľuje monopol na moje orgány. Toto právo vychádza buď z pozície sily alebo z pozície nejakého prirodzeného práva (v princípe však na tom nezáleží, ide iba o to, či je to dobré alebo na zvracanie). Ak teda štát má právo udeliť mne monopol na moje orgány, musí mať možnosť (samozrejme nie povinnosť) udeliť toto právo aj ostatným.
Takže aj keby tvoje ad absurdum môjho názoru bolo skutočne správne (nevyvraciam ani nepotvrdzujem), moje ad absurdum tvojho názoru skončí prinajlepšom rovnako (keďže som nepotvrdil ani nevyvrátil, možno sa moje názory dajú ad absurdovať, ale bude to rozumnejšie ad absurdum ako v prípade tvojich názorov).
Ne, ten argument měl ukázat na absurditu toho uvažování, že "monopol -> špatné -> atorské právo taky špatné".A úplně v tom selhal.
Že to neotřáslo vaším přesvědčením ještě neznamená, že to nemohla být pravda...Jaké, že je to moje přesvědčení? V této diskuzi jsem žádné nevyjádřil.
No, ono už jenom to označení "kopírovací monopol" je docela silné kafe. Tím, že to používáte jako terminus technicus, předstíráte, že je to hovotvá věc, a ne jen něčí (a to dost radikální) názor.Tak on to není názor, ale stav věcí. To občas pro někoho silné kafe bývá. Mně spíš přijde silné kafe tomu říkat autorský zákon v situaci, kdy jeho hlavním uživatelem nejsou autoři.
Maly clovek totiz nema sanci neco takoveho dokazat, natoz zivit obdobne rozsahly tym pravniku jako protistrana.
A je to tak správně, protože očernit někoho je sakra snadný, a nikdo nepřemýšlí o tom, jak moc (a trvale) tím může ublížit.To, že řečmi lze ublížit, je ovšem velice nezdravý stav věci. Cílem by mělo být nikoliv kriminalizování nepodložených řečí (už proto, že pravdivost mnoha tvrzení je velmi těžké ověřit a nakonec se stejně zjistí, že skoro vše je pravdivé tak nějak napůl), ale učit lidi, že ne všechno, co se říká, je pravda. Navíc: zavání ukrutným pokrytectvím, když stát na jednu stranu odsuzuje za pomluvu a na druhou netrestá za reklamy plné informací, které jsou buďto evidentně lžívé ("neomezený internet"), nebo aspoň naprosto zavádějící.
Na klamavou reklamu jsou paragrafy, problém je asi, že se agenturám daří kolem nich bruslit (hvězdičky, drobné poznámky...), nebo že se paragraf málo vymáhá.Paragrafy jsou, ale jsou napsány tak, že jsou prakticky nevymahatelné. Takže jako by žádné nebyly.
Pomluvit je snadné, ale bránit se je těžké (už proto, že v případě například otištěného článku má jednotlivec skoro nulovou šanci svou obranu adekvátně šířit, protože noviny zajímá jenom senzace a negativní zprávy), proto je podle mě správné, že důkazní břemeno je na původci zprávy/obvinění.Nikoliv. Základní problém je, že lidi věří kdejakému plku, který si přečtou. Nedává smysl napravovat to tím, že budete regulovat, jaké informace je povoleno tisknout. I když je nikdo nevytiskne, stejně se brzy rozšíří jako drby. Schopnost filtrovat informace a smířit se s tím, že naprostá většina z nich je zavádějící, je v dnešní společnosti naprosto nezbytná a nefunguje suplovat ji zákonem. Obecně mi svoboda slova přijde daleko důležitější, než něčí právo na to, aby si o něm lidi nemysleli, že je lotr.
Tiskni
Sdílej: