Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Štát vytvorí predpoklad na vznik monopolu (autorské právo, patenty) a všetci sa môžu čudovať, že používa monopolné praktiky...
Silné kafé možno tak pre človeka neznelého histórie. Odporúčam prejsť na tento článok na wiki, stlačiť CTRL-F, do políčka napísať monopol a pokochať sa výskytom toho slova.
V dôsledkoch je to monopol najmä pre potreby štátu, nie pre mňa (príkladom nech je napr. história zavedenia povinných identifikačných dokladov na území ČR)
Ten príklad s orgánmi naznačuje obhajovanie otroctva (vlastník tvojho tela ti dá právo/monopol na jeho užívanie). Nechutné.
ad absurdum... Píšeš, že štát mi udeľuje monopol na moje orgány. Toto právo vychádza buď z pozície sily alebo z pozície nejakého prirodzeného práva (v princípe však na tom nezáleží, ide iba o to, či je to dobré alebo na zvracanie). Ak teda štát má právo udeliť mne monopol na moje orgány, musí mať možnosť (samozrejme nie povinnosť) udeliť toto právo aj ostatným.
Takže aj keby tvoje ad absurdum môjho názoru bolo skutočne správne (nevyvraciam ani nepotvrdzujem), moje ad absurdum tvojho názoru skončí prinajlepšom rovnako (keďže som nepotvrdil ani nevyvrátil, možno sa moje názory dajú ad absurdovať, ale bude to rozumnejšie ad absurdum ako v prípade tvojich názorov).
Ne, ten argument měl ukázat na absurditu toho uvažování, že "monopol -> špatné -> atorské právo taky špatné".A úplně v tom selhal.
Že to neotřáslo vaším přesvědčením ještě neznamená, že to nemohla být pravda...Jaké, že je to moje přesvědčení? V této diskuzi jsem žádné nevyjádřil.
No, ono už jenom to označení "kopírovací monopol" je docela silné kafe. Tím, že to používáte jako terminus technicus, předstíráte, že je to hovotvá věc, a ne jen něčí (a to dost radikální) názor.Tak on to není názor, ale stav věcí. To občas pro někoho silné kafe bývá. Mně spíš přijde silné kafe tomu říkat autorský zákon v situaci, kdy jeho hlavním uživatelem nejsou autoři.
Maly clovek totiz nema sanci neco takoveho dokazat, natoz zivit obdobne rozsahly tym pravniku jako protistrana.
A je to tak správně, protože očernit někoho je sakra snadný, a nikdo nepřemýšlí o tom, jak moc (a trvale) tím může ublížit.To, že řečmi lze ublížit, je ovšem velice nezdravý stav věci. Cílem by mělo být nikoliv kriminalizování nepodložených řečí (už proto, že pravdivost mnoha tvrzení je velmi těžké ověřit a nakonec se stejně zjistí, že skoro vše je pravdivé tak nějak napůl), ale učit lidi, že ne všechno, co se říká, je pravda. Navíc: zavání ukrutným pokrytectvím, když stát na jednu stranu odsuzuje za pomluvu a na druhou netrestá za reklamy plné informací, které jsou buďto evidentně lžívé ("neomezený internet"), nebo aspoň naprosto zavádějící.
Na klamavou reklamu jsou paragrafy, problém je asi, že se agenturám daří kolem nich bruslit (hvězdičky, drobné poznámky...), nebo že se paragraf málo vymáhá.Paragrafy jsou, ale jsou napsány tak, že jsou prakticky nevymahatelné. Takže jako by žádné nebyly.
Pomluvit je snadné, ale bránit se je těžké (už proto, že v případě například otištěného článku má jednotlivec skoro nulovou šanci svou obranu adekvátně šířit, protože noviny zajímá jenom senzace a negativní zprávy), proto je podle mě správné, že důkazní břemeno je na původci zprávy/obvinění.Nikoliv. Základní problém je, že lidi věří kdejakému plku, který si přečtou. Nedává smysl napravovat to tím, že budete regulovat, jaké informace je povoleno tisknout. I když je nikdo nevytiskne, stejně se brzy rozšíří jako drby. Schopnost filtrovat informace a smířit se s tím, že naprostá většina z nich je zavádějící, je v dnešní společnosti naprosto nezbytná a nefunguje suplovat ji zákonem. Obecně mi svoboda slova přijde daleko důležitější, než něčí právo na to, aby si o něm lidi nemysleli, že je lotr.
Tiskni
Sdílej: