Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Qt má QtDesigner, pokud chceš GUI "naklikat". Na "profesionální GUI" se to ale moc nepoužívá.
AFAIK tam jsou prakticky všechny widgety, jenom jich prostě v Qt není tolik, kolik by sis možná představoval. Pokud nemáš ani elementární vkus, ještě můžeš zkusit Gtk/GLADE, ale moc víc RAD toolů pro Linux není.
Věci, co se rychle nějak splácají pro "teď" bez nějaké vize do budoucna se dneska místo v Delphi píšou v JavaScriptu.
V čemkoliv, co je léty prověřené a zcela nepochybně tu s námi na desktopech ještě roky bude, např. C++ nebo C#. Menší veci třeba v Pythonu. Pokud píšeš pro korporát, který může zaměstnancům vnutit něco, co by si nikdy sami nevybrali (bavíme se o desktopu), tak můžeš zvolit i Javu.
Co zvolit nemůžeš je libovolný JS framework, co je zrovna tento měsíc "in". Protože ten za tři roky už s velkou pravděpodobností v prohlížečích nebude fungovat. Nebo bude, ale bude vypadat úplně jinak, než před těmi třemi lety a ty tu aplikaci tomu budeš muset přizpůsobovat...
podivej se treba na to "lety proverene" Gtk, major verze jsou mezi sebou navzajem nekompatibilni a je jich kolik dnes relevantnich? 2, 3, 4..
Gtk je ale psané v C a právě proto, aby náhodou někdo nevytáhl šílenost zvanou Gtk jsem tam explicitně napsal C++, ne C/C++
rozdil je jen v rychlosti, kterou se ten kterej ekosystem zene dopredu, silenosti jsou tam i tam..
Jako ano, dost možná se jednou za čas změní i něco ve WinAPI, ale ta kvalita/použitelnost je právě o tom, jestli je ten čas geologicky krátký. Qt má třeba tu dobu mezi major verzemi, tedy verzemi, co potřebují změnu v aplikačním kódu (na desktopu, Android je zcela jiný příběh...), +/-10 let a to mi přijde "good enough".
pokud si myslis, ze existuje nejaka vyssi proverena moc, ktera zajisti, ze neco bude fungovat za 3 roky, tak te zklamu, recept je porad stejnej, aktivni pece o produkt, tohle je a funguje to, neni to a nefunguje..
Ale ona jedna taková vyšší moc existuje, jmenuje se Microsoft. To co si před 20 lety napsal ve WinAPI a přeložil v MSVC 2.0 v drtivé většině případů poběží i na dnešních Windows 11... Samozřejmě teď neřeším otázku, jestli to taky někdo bude stále chtít používat, za tu dobu spousta oblastí využití desktop aplikací prostě zmizela.
Stará webová aplikace v prohlížeči možná[1] poběží, ale ten drobný háček je v tom, že frontendové technologie zastarávají neuvěřitelnou rychlostí, takže údržba a provoz starších aplikací jsou velmi problematické. Frotnendisti budou držkovat, že na rok staré knihovně nechtějí pracovat, že dneska frčí něco jiného... Budou nad tím ohrnovat nos a práce jim půjde pomalu nebo je vůbec neseženeš. Pokud nad tím pustíš nějaké testy/skeny nebo uděláš dokonce penetrační test, tak ti z toho vypadne hromada bezpečnostních chyb (je otázka, jak jsou relevantní, ale už jen vyhodnotit je zabere spoustu času). Pak zjistíš, že novější verze těch JavaScriptových knihoven a frameworků buď neexistují nebo jsou zpětně nekompatibilní, protože jejich autor změnil názor a teď se ukájí nad něčím jiným. Když se to pokusíš upgradovat, tak se ti to celé rozsype, nepůjde to ani zkompilovat… když to nakonec dokopeš do spustitelného stavu, tak začneš řešit funkční testy a budeš zjišťovat, že to, co na první pohled vypadá v pořádku, reálně nefunguje, protože uvnitř těch knihoven je teď něco trochu jinak.
Když místo standardního prohlížeče použiješ navíc Electron, tak ten má krátkou podporu, takže vydaná verze tvé aplikace do půl roku shnije. A je to postavené na aktuálním Chromu/Chromiu, takže na podporu starších verzí OS rovnou zapomeň.
V tomhle mají výhodu ty konzervativní technologie jako Java nebo ten Lazarus, které tu kompatibilitu drží desítky let. Byť samozřejmě chápu, že to UI pro mnoho lidí nevypadá dostatečně moderně. Řešením může být vícevrstvá architektura – většinu aplikace mít psanou v něčem konzervativnějším a trvanlivějším + nad tím mít tenkou prezentační vrstvu, která se obměňuje dle aktuální módy.[1] Píšu „možná poběží“, protože se mění různé věci např. kolem zabezpečení a to má někdy za následek znefunkčnění starých webů, které v dřívější verzi prohlížeče fungovaly.
ja neargumentoval 20 lety starym kodem bezicim na win11..ten kod je dnes mrtvy, jen bezi binarka, ale o hruskach a jabkach uz tu rec byla
Pokud má někdo pro tu aplikaci využití, tak to zdaleka nemusí být pravda. Viz třeba stále nejpopulárnější file managery dneška - Total Commander (Delphi), Servant Salamander/dnes Open Salamander (C++/WinAPI).
cili jazyk pro budoucnost z tveho pohledu je ten, jehoz knihovny se jiz nevyviji nebo vyviji jiz jen velmi pomalu? ok, jinej kmen
To si zase čteš něco jiného, než píšu. Já říkám, že ta technologie (není to jenom o jazyku, jak se ti tady celou dobu snažím vysvětlit) je taková, která je dnes stabilní, udržovaná a má velký předpoklad, že tak bude i za 10 let.
budoucnost nejen ty webovy ale jakykoli aplikaci nezajisti jazyk ale tym, kterej se o to stara, nic jinyho
V tom nejsme vepři. Podstatný rozdíl v těch technologiích ale je, kolik tě ta budoucnost bude stát.
co se meni tou silenou rychlosti jsou knihovny, tam je neco, co se ideove blizi tomu problemu, o kterej ti asi slo
Samozřejmě, že mi jde o "ekosystém" (zjednodušeně knihovny). Jazyky samotné až na výjimky (zdravíme Python a Rust) bývají většinou velice dobře zpětně kompatabilní, ale reálné desktopové aplikace opravdu nepíšeš v "čistém C++", stejně tak jako se reálné webové aplikace nepíšou v "čistém JavaScriptu".
Když máš ten tým lidí... Vtip je v tom, že sehnat/udržet tým lidí na 10 let starý webový framework je obvykle podstatně těžší, než na nějakou méně překotně se měnící technologii.
vy v c++ a qt hybernujete na par let a pak se probouzite?
Ne. My jenom ten projekt nepřepisujeme každý rok do něčeho jiného, co je zrovna in.
Problém Javy na desktopu je, že z uživatelského hlediska je to katastrofa (pomalé a hnusné prakticky na jakékoliv platformě) a nikdo s tím nechce dělat. Pokud píšeš pro korporát, kde o tom jestli to budou používat nerozhodují samotní uživatelé, tak tě to nemusí zajímat, ale pokud chceš dělat "SW pro masy", tak to je deal-breaker, i když se v Javě píše rychle a levně.
Schválně se zkus zamyslet, kolik populárních aplikací v Javě (co nejsou IDE pro Javu) znáš...
Ano byl, když někdo napíše:
Problém Javy na desktopu je...
většinou desktop myslí...
Ne, nejsou. I když budeš Kotlin považovat za "převlečeou Javu", stále je tu spousta "nativních" (od slova nativní kód) aplikací jako třeba hry a někteří extremisti používají dokonce i "desktopové" Qt.
Tiskni
Sdílej: