Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Bylo by dobré to pojmenovat „GNU/Linux Kniha kouzel 2.0“, protože o Linuxu (jádře) tam není prakticky nic a ta kniha se věnuje operačnímu systému GNU/Linux.
Jinak to vypadá fajn (aspoň podle obsahu). Mimochodem, v PDF by to chtělo vygenerovat osnovu/obsah (v PDF prohlížečích se pak zobrazuje v panelu a jde lépe procházet kapitoly).
Také si myslím, že úplně přesný název by byl „Ubuntu: Kniha kouzel“
Vázat se na jednu distribuci mi přijde škoda. Dle obsahu je drtivá většina obecná a bude fungovat na libovolné GNU/Linuxové distribuci (ale nebude fungovat třeba na Androidu, což je taky Linux).
ale původně to byl projekt pro začátečníky, kteří to GNU/Linux moc nechápou a je to pro ně celá jedna velká „černá skříňka“
Tím spíš je potřeba začátečníkům tuto informaci předat.
A vzhledem k tomu, že s Linuxem v názvu se prodávají i knihy, kde se uživatel naučí maximálně bash a pár dalších GNU příkazů
Je to samozřejmě tvoje věc, svoji knihu si můžeš pojmenovat, jak chceš. Nicméně je otázka, jestli je správné jít s davem a dělat stejnou chybu jako ostatní…
Vázat se na jednu distribuci mi přijde škoda.
Je pravda, že většina toho bude fungovat na každé distribuci, ale „nevázat se na konkrétní distribuci“ je neslučitelné s požadavkem na ověřenou funkčnost. Pokud mají být postupy ověřené, musí existovat konkrétní distribuce, na které se ověřují. Moje původní představa byla, že budu prostě pečlivě mapovat distribuci, kterou používám, a uživatelé jiných distribucí si udělají forky (odnože) a případné odchylky si vyřeší tam – ve svých odnožích. (Což by bylo vynikající, protože když bych se pak třeba rozhodl/a přejít na Debian, prostě bych si vyhledal/a někým dobře udržovanou odnož, kde by vše, co bych potřeboval/a při přechodu z Ubuntu na Debian změnit, už bylo vyřešené, a po přechodu bych svoji variantu opustil/a a začal/a přispívat do té dané odnože.)
Za práci na Linuxu: Knize kouzel nejsem placen/a; jedním z významných důvodů, proč ji píšu, je abych zvýšil/a svoji vlastní akceschopnost s operačním systémem na mém počítači, a v plnění tohoto cíle je trávení času zkoumáním distribucí, které nepoužívám a nepotřebuji kontraproduktivní, takže proto se jinými distribucemi nezabývám.
Nicméně je otázka, jestli je správné jít s davem a dělat stejnou chybu jako ostatní…
Je třeba si uvědomit, že významy slov nejsou dány od Boha a nejsou neměnné a svaté, ale určuje je člověk a má v tom poměrně značnou svobodu. Mohl bys třeba říkat, že Američané dělají chybu, když ve slově „body“ čtou „a“, když správně se tam (podle Angličanů) čte „o“. Jenže když tu chybu dělají stovky milionů lidí, musí i jazykovědci připustit, že už to není chyba, ale nový jazyk. A tak vznikla americká angličtina. A význam slova „Linux“ je podobný případ. Nemusí to být jen jádro. Linux může být životní styl, může to být počítač, může to být počítačová síť, může to být USB flash disk, může to být mrak na nebi, může to být hurikán, může to být mytologický drak, může to být asteroid, může to být v podstatě cokoliv, co se člověk rozhodne tak označovat. A po diskusi na GitHubu jsem dospěl/a k závěru, že označovat slovem „Linux“ libovolnou linuxovou distribuci není chyba, přinejmenším v českém jazyce to má svoji významotvornou lingvistickou logiku a když to dělají statisíce či milony lidí, není to ani na újmu srozumitelnosti, a komunita Debianu nemá pravdu, pokud píše, že je to chyba. Může to být chyba v angličtině, ale ne v češtině.
Mimochodem, neměl by se tento web třeba jmenovat „ABC GNU/Linuxu“? Není už tu o tom nějaká starší diskuse? (Tohle nemyslím jako argument, je to jen nápad.)
svoji knihu si můžeš pojmenovat, jak chceš
Mohu si ji pojmenovat, jak chci, ale ty jí zase můžeš říkat, jak chceš ty (když to nebude na újmu srozumitelnosti), takže jí klidně říkej „GNU/Linux: Kniha kouzel“ a ve svých sestaveních (buildech) si tam ten název opravdu můžeš dát.
\setmainfont{Free Helvetian}\relax%
\setsansfont{TeX Gyre Heros}\relax%
\setmonofont{TeX Gyre Cursor}\relax%
Jdu blejt velebnosti, nenávidím ty fonty. Je to neergonomická ostuda. Nač to sází v TeXu když to zpizdí těma šunty ?
Tiskni
Sdílej: