Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Bylo by dobré to pojmenovat „GNU/Linux Kniha kouzel 2.0“, protože o Linuxu (jádře) tam není prakticky nic a ta kniha se věnuje operačnímu systému GNU/Linux.
Jinak to vypadá fajn (aspoň podle obsahu). Mimochodem, v PDF by to chtělo vygenerovat osnovu/obsah (v PDF prohlížečích se pak zobrazuje v panelu a jde lépe procházet kapitoly).
Také si myslím, že úplně přesný název by byl „Ubuntu: Kniha kouzel“
Vázat se na jednu distribuci mi přijde škoda. Dle obsahu je drtivá většina obecná a bude fungovat na libovolné GNU/Linuxové distribuci (ale nebude fungovat třeba na Androidu, což je taky Linux).
ale původně to byl projekt pro začátečníky, kteří to GNU/Linux moc nechápou a je to pro ně celá jedna velká „černá skříňka“
Tím spíš je potřeba začátečníkům tuto informaci předat.
A vzhledem k tomu, že s Linuxem v názvu se prodávají i knihy, kde se uživatel naučí maximálně bash a pár dalších GNU příkazů
Je to samozřejmě tvoje věc, svoji knihu si můžeš pojmenovat, jak chceš. Nicméně je otázka, jestli je správné jít s davem a dělat stejnou chybu jako ostatní…
Vázat se na jednu distribuci mi přijde škoda.
Je pravda, že většina toho bude fungovat na každé distribuci, ale „nevázat se na konkrétní distribuci“ je neslučitelné s požadavkem na ověřenou funkčnost. Pokud mají být postupy ověřené, musí existovat konkrétní distribuce, na které se ověřují. Moje původní představa byla, že budu prostě pečlivě mapovat distribuci, kterou používám, a uživatelé jiných distribucí si udělají forky (odnože) a případné odchylky si vyřeší tam – ve svých odnožích. (Což by bylo vynikající, protože když bych se pak třeba rozhodl/a přejít na Debian, prostě bych si vyhledal/a někým dobře udržovanou odnož, kde by vše, co bych potřeboval/a při přechodu z Ubuntu na Debian změnit, už bylo vyřešené, a po přechodu bych svoji variantu opustil/a a začal/a přispívat do té dané odnože.)
Za práci na Linuxu: Knize kouzel nejsem placen/a; jedním z významných důvodů, proč ji píšu, je abych zvýšil/a svoji vlastní akceschopnost s operačním systémem na mém počítači, a v plnění tohoto cíle je trávení času zkoumáním distribucí, které nepoužívám a nepotřebuji kontraproduktivní, takže proto se jinými distribucemi nezabývám.
Nicméně je otázka, jestli je správné jít s davem a dělat stejnou chybu jako ostatní…
Je třeba si uvědomit, že významy slov nejsou dány od Boha a nejsou neměnné a svaté, ale určuje je člověk a má v tom poměrně značnou svobodu. Mohl bys třeba říkat, že Američané dělají chybu, když ve slově „body“ čtou „a“, když správně se tam (podle Angličanů) čte „o“. Jenže když tu chybu dělají stovky milionů lidí, musí i jazykovědci připustit, že už to není chyba, ale nový jazyk. A tak vznikla americká angličtina. A význam slova „Linux“ je podobný případ. Nemusí to být jen jádro. Linux může být životní styl, může to být počítač, může to být počítačová síť, může to být USB flash disk, může to být mrak na nebi, může to být hurikán, může to být mytologický drak, může to být asteroid, může to být v podstatě cokoliv, co se člověk rozhodne tak označovat. A po diskusi na GitHubu jsem dospěl/a k závěru, že označovat slovem „Linux“ libovolnou linuxovou distribuci není chyba, přinejmenším v českém jazyce to má svoji významotvornou lingvistickou logiku a když to dělají statisíce či milony lidí, není to ani na újmu srozumitelnosti, a komunita Debianu nemá pravdu, pokud píše, že je to chyba. Může to být chyba v angličtině, ale ne v češtině.
Mimochodem, neměl by se tento web třeba jmenovat „ABC GNU/Linuxu“? Není už tu o tom nějaká starší diskuse? (Tohle nemyslím jako argument, je to jen nápad.)
svoji knihu si můžeš pojmenovat, jak chceš
Mohu si ji pojmenovat, jak chci, ale ty jí zase můžeš říkat, jak chceš ty (když to nebude na újmu srozumitelnosti), takže jí klidně říkej „GNU/Linux: Kniha kouzel“ a ve svých sestaveních (buildech) si tam ten název opravdu můžeš dát.
\setmainfont{Free Helvetian}\relax%
\setsansfont{TeX Gyre Heros}\relax%
\setmonofont{TeX Gyre Cursor}\relax%
Jdu blejt velebnosti, nenávidím ty fonty. Je to neergonomická ostuda. Nač to sází v TeXu když to zpizdí těma šunty ?

Tiskni
Sdílej: