Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Bylo by dobré to pojmenovat „GNU/Linux Kniha kouzel 2.0“, protože o Linuxu (jádře) tam není prakticky nic a ta kniha se věnuje operačnímu systému GNU/Linux.
Jinak to vypadá fajn (aspoň podle obsahu). Mimochodem, v PDF by to chtělo vygenerovat osnovu/obsah (v PDF prohlížečích se pak zobrazuje v panelu a jde lépe procházet kapitoly).
Také si myslím, že úplně přesný název by byl „Ubuntu: Kniha kouzel“
Vázat se na jednu distribuci mi přijde škoda. Dle obsahu je drtivá většina obecná a bude fungovat na libovolné GNU/Linuxové distribuci (ale nebude fungovat třeba na Androidu, což je taky Linux).
ale původně to byl projekt pro začátečníky, kteří to GNU/Linux moc nechápou a je to pro ně celá jedna velká „černá skříňka“
Tím spíš je potřeba začátečníkům tuto informaci předat.
A vzhledem k tomu, že s Linuxem v názvu se prodávají i knihy, kde se uživatel naučí maximálně bash a pár dalších GNU příkazů
Je to samozřejmě tvoje věc, svoji knihu si můžeš pojmenovat, jak chceš. Nicméně je otázka, jestli je správné jít s davem a dělat stejnou chybu jako ostatní…
Vázat se na jednu distribuci mi přijde škoda.
Je pravda, že většina toho bude fungovat na každé distribuci, ale „nevázat se na konkrétní distribuci“ je neslučitelné s požadavkem na ověřenou funkčnost. Pokud mají být postupy ověřené, musí existovat konkrétní distribuce, na které se ověřují. Moje původní představa byla, že budu prostě pečlivě mapovat distribuci, kterou používám, a uživatelé jiných distribucí si udělají forky (odnože) a případné odchylky si vyřeší tam – ve svých odnožích. (Což by bylo vynikající, protože když bych se pak třeba rozhodl/a přejít na Debian, prostě bych si vyhledal/a někým dobře udržovanou odnož, kde by vše, co bych potřeboval/a při přechodu z Ubuntu na Debian změnit, už bylo vyřešené, a po přechodu bych svoji variantu opustil/a a začal/a přispívat do té dané odnože.)
Za práci na Linuxu: Knize kouzel nejsem placen/a; jedním z významných důvodů, proč ji píšu, je abych zvýšil/a svoji vlastní akceschopnost s operačním systémem na mém počítači, a v plnění tohoto cíle je trávení času zkoumáním distribucí, které nepoužívám a nepotřebuji kontraproduktivní, takže proto se jinými distribucemi nezabývám.
Nicméně je otázka, jestli je správné jít s davem a dělat stejnou chybu jako ostatní…
Je třeba si uvědomit, že významy slov nejsou dány od Boha a nejsou neměnné a svaté, ale určuje je člověk a má v tom poměrně značnou svobodu. Mohl bys třeba říkat, že Američané dělají chybu, když ve slově „body“ čtou „a“, když správně se tam (podle Angličanů) čte „o“. Jenže když tu chybu dělají stovky milionů lidí, musí i jazykovědci připustit, že už to není chyba, ale nový jazyk. A tak vznikla americká angličtina. A význam slova „Linux“ je podobný případ. Nemusí to být jen jádro. Linux může být životní styl, může to být počítač, může to být počítačová síť, může to být USB flash disk, může to být mrak na nebi, může to být hurikán, může to být mytologický drak, může to být asteroid, může to být v podstatě cokoliv, co se člověk rozhodne tak označovat. A po diskusi na GitHubu jsem dospěl/a k závěru, že označovat slovem „Linux“ libovolnou linuxovou distribuci není chyba, přinejmenším v českém jazyce to má svoji významotvornou lingvistickou logiku a když to dělají statisíce či milony lidí, není to ani na újmu srozumitelnosti, a komunita Debianu nemá pravdu, pokud píše, že je to chyba. Může to být chyba v angličtině, ale ne v češtině.
Mimochodem, neměl by se tento web třeba jmenovat „ABC GNU/Linuxu“? Není už tu o tom nějaká starší diskuse? (Tohle nemyslím jako argument, je to jen nápad.)
svoji knihu si můžeš pojmenovat, jak chceš
Mohu si ji pojmenovat, jak chci, ale ty jí zase můžeš říkat, jak chceš ty (když to nebude na újmu srozumitelnosti), takže jí klidně říkej „GNU/Linux: Kniha kouzel“ a ve svých sestaveních (buildech) si tam ten název opravdu můžeš dát.
\setmainfont{Free Helvetian}\relax%
\setsansfont{TeX Gyre Heros}\relax%
\setmonofont{TeX Gyre Cursor}\relax%
Jdu blejt velebnosti, nenávidím ty fonty. Je to neergonomická ostuda. Nač to sází v TeXu když to zpizdí těma šunty ?
Tiskni
Sdílej: