Nalezena kopie Unixu V4 (diskuse)

[xvasek]

Hehe, 27kB jádro. To byly časy...

[vlk]

KB vtedy bolo ako dnes GB

[Peter Golis]

64kb shall be enough for anybody.

[Radovan]

64kb je necelých osm kibibajtů, to dá tak na jednu obrazovku na ZX Spectrum, ta má přesně 6912B

Tak ono to dodnes často dostačuje pro celý firmware mnohých spotřebičů včetně těch složitějších s grafickými displeji a spoustou funkcí.

[Peter Golis]

To mi pripomenulo v dnešnej dobe stále frekventovanejšiu otázku: Prečo potrebuje moja (napríklad) chladnička prístup na internet, a prečo mala mesačnú spotrebu dát vyše 2GB?

[PetebLazar]

Měsíc má ~2,6 milionu sekund při dejme tomu 2,1GB/měsíc to prakticky přesně vydá na 24x7 audio v half-rate GSM codecu (6,5kbps).

[Peter Golis]

To je veľmi užitočná vlastnosť chladničky, len pre užívateľa asi nie.

[PetebLazar]

Pro takovou co naslouchá svému okolí určitě.

[Radovan]

Staršího data:

Moje žena se mě zeptala, proč doma mluvím tak potichu. Řekl jsem, že se bojím. Bojím se, že Mark Zuckerberg poslouchá! Smála se. Smál jsem se. Alexa se smála. Siri se smála.

Viz heslo STASI: "Mlčím abych slyšel, poslouchám abych věděl."

[PetebLazar]

--

Harvey: "A tam bys chtěl hledat vsuvku? Procházet celý operační systém."

--

Harvey: "To tedy budeš mít dost problémů. Operační systém bude patrně nejkomplikovanější samostatný program v celém BANKNETu."

Webb: "To je v pořádku."

Harvey: "A jak je rozsáhlý, to náhodou nevíš?"

Webb: "Osmaosmdesát K. Ověřoval jsem si to."

Harvey: "Máš jeho rozpis?"

--

Citace z románu Johna McNeila The Colsuntant (c) 1976, který pojednává o bankovním systému BANKNET běžícím na IBM/370

Zpracováno také jako UK seriál, u nás uvedeno po titulem Poradce. Pamatoval jsem si velikost jako 80K (po ~40 letech), pro jistotu jsem si velikost v českém vydání nalistoval.

P.S.

AI Google reagovala na dotaz v tomto duchu

od) velikost operační systému nebyla v knize zmíněna (předpokládám, že to tam nepřidali při českém překladu).

až po) In John McNeil’s 1978 novel The Consultant, the BANKNET operating system is described as being remarkably large for its era, consisting of three million lines of code.

[Radovan]

Seriál (doufám že ještě) je na YouTube v originálním znění, 83% na CSFD rozhodně říká že stojí za shlédnutí. A kniha stojí za přečtení ještě víc, vyšla česky, pokud vím, dvakrát a není těžké jí sehnat, jak v antikvariátech tak online.

Ale dovedu si představit, že ze tří milionů řádků zdrojáku vzešlo těch osmaosmdesát tisíc bajtů strojáku, pokud byl dost kvalitně okomentovaný

Z domácích zdrojů bych k tomu připojil Pole šťastných náhod od Neffa, to sice za zfilmování nestálo, ale jako dobové počtení docela ujde.

[PetebLazar]

To mě také napadlo, že IBM bude lpět silném komentování zdrojových kódů, ale pak si vzpomenu na interview se zástupcem Arca Noae (ti co v současnosti udržují/distribuují OS/2), že 10 let po ukončení jeho podpory nebyla IBM schopna dát dohromady kompletní build prostředí včetně potřebných src. Takže se holt patchují/updatují přímo tehdejší naposledy distribuované bináry.

Při údajné délce 2,4,6 bytes na instrukci u IBM/370 by to dělalo cca 30000 řádků ASM, to vychází na více něž tři strojopisné stránky komentářů na instrukci (100 lines_of_comments/instr). V takovém objemu by se to asi již dalo považovat za určitou formu obfuskace kódu.

[plostenka]

Při údajné délce 2,4,6 bytes na instrukci u IBM/370 by to dělalo cca 30000 řádků ASM

To neni "udajne", ale realita od OS/360 dodnes. Precti si Principles of Operation.

Velikost binarky nejde delit poctem instrukci kvuli konstantam a inline storage. Reentrantni moduly tehdy vubec nebyly bezne (a velka cast kodu neni dondes)...

Takže se holt patchují/updatují přímo tehdejší naposledy distribuované bináry.

Stare binarky IBM sveta na to byly pripravene, pocitalo se s tim ze zakaznik bude chtit nejaky vlastni user-exit (volani vlastni rutiny nebo uplne ciziho modulu). Terminus technicus "load module zapping", hledej AMASPZAP.

[Radovan]

Jak je zapsáno v posvátných svitcích:

Z tohoto důvodu opravdoví programátoři nejsou ochotni editovat program, jenž už téměř chodí. Raději udělají záplatu přímo do binárního kódu programu na disku a to pomocí čarokrásného programu zvaného SUPERZAP (nebo pomocí jeho ekvivalentu na strojích jiných než jsou stroje IBM). Ten pracuje tak dobře, že mnohé činné programy IBM systému nejsou v žádném vztahu ke svým původním FORTRANovským textům. Mnohdy není už původní zdrojový text dostupný vůbec. Když vyvstane potřeba upravit takový program, žádný manažer či šéf nebude ani chvíli uvažovat, že by na tuto práci poslal někoho jiného než opravdového programátora - kterýkoliv strukturovaný programátor typu pojídač koláčů by ani nevěděl, kde má začít.

A o čtyřicet roků později...

https://www.zive.cz/clanky/microsoft-naprosto-unikatnim-zpusobem-opravil-kritickou-chybu-v-editoru-rovnic-office/sc-3-a-190566/default.aspx

[PetebLazar]

Co je toho dnešním protějškem? Nedávnė zjištění jednoho ze senior programátorů, že jeho internista požadovanou funkci místo jejího naprogramování vyřešil on-line voláním API ChatGPT?

[PetebLazar]

To, že "kódem" míníme "zdrojový kód" a ne "strojový kód" bude patrně bližší nám, než autorům S/370.

Mám pocit, že v devadesátých let koloval emulátor IBM360 na PC pro MS DOS, který by typu .com a nikoli .exe, takže ani v emulaci na x86 nebyl větší než 64kB.

[plostenka]

Hercules, da se na internetech sehnat i s dobovym OS.

[PetebLazar]

Hercules je asi něco modernějšího, to co jsem měl na mysli možná bylo PC/370 virtual machine.

[Radovan]

Ano, to video je důkaz, že Terminátor a Furby jsou příbuzní, protože používají stejný procesor

[PetebLazar]

Nemluvě o podobné šíři slovní zásoby.

[Radovan]

& item...

[Peter Golis]

Hlavne ich nekŕmte po polnoci.