V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
když už musíte (?) provozovat MS Windows, tak nejlépe ve virtuálce, ale hlavně je nepřipojovat k sítiJa mam odjakziva svoje pocitace na Linuxe a Windows vo virtualke. Pouzivat to bez sieti nejde. Windows virtualku mam, tak ako vacsina, na veci, ktore v linuxe nejdu. Napr eID, firemne veci, programovanie pcl, testovanie vyvijanych aplikacii pod windows a podobne ... vacsina veci proste k fungovaniu vyzaduje internet.
To, že 92 lidí ze 100 používá windows neznamená, že je používat umí. Úplně stejně „umí” používat i linuxový desktop. Nevidí v tom rozdíl. Stačí jim, že si otevřou seznam.cz, kde se přihlásí na svůj mail, přehrajou film nebo muziku, přečtou PDF a stáhnou soubor na fleshku. A sere je pouze to, že dokument co si napsali v Libreoffice vypadá ve Wordu jinak než když ho psali. A to obvykle bývá také ten jediný důvod, proč chtějí nainstalovat MS Windows. A pak jsou pro změnu nasraní, když jim něco nefunguje, že je pošleš do háje.
Tak to vidíš ty, protože s těma lidma jejich problémy po aktualizacích neřešíš.
Já s Ubuntu koketoval mnohem dřív než ty. Přes ně jsem se dostal k Debianu. Až pak jsem zjistil, že je to přesně v duchu „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají”. Položil sis vůbec otázku, jestli má smyl cpát linuxový desktop lidem, co tomu nechtějí porozumět?
Darina je jiné kafe. Stejná sorta jako ta zvěrokleštička. Co chce to má ale na rozdíl od té mojí kámošky musí svoje problémy řešit tady, protože nemá nablízku nikoho, by se mohla ptát.
Já na tom byl před 25 lety stejně. Moc dobře si pamatuji jaké to bylo trápení, protože jsem tehdy ještě neměl ani přístup k internetu. A to jsem nebyl žádný zelenáč. Ovšem nástup na ÚMOb, kde se používal výhradně linux, to byl pro mne přímo raketový vzestup, protože stačilo jen zvednout prdel od stolu a jednoduše se zeptat, když jsem měl pocit že jsem v koncích. Ptal jsem se první rok. Pak už se chodili ptát mne. A nástup na ČVUT? To byl teprve skok, protože jsem díky tomu potkal hodně lidí a od každého bylo možné se něco zajímavého naučit – dříve, než ty technologie začali používat i jiní. Ale nejvíc mne těší, že jsem pomohl do toho vlaku naskočit zase dalším. Kupř. se Zbyňkem jsme konzultovali jeho problémy, v době kdy ještě učil informatiku na obchodce. Jejich úspěchy mne těší víc než vlastní.
Tiskni
Sdílej: