Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Tato konkrétní politika uvádí zejména zakázané způsoby nalézání zranitelností ...Snad se tím budou řídit i Black Hats.
A už mají verifiable build kompatibilní s těmi údajnými zdrojáky od údajných Microsoft produktů, které údajně mají k dispozici a které jsou údajně schopní auditovat? Na všech strojích ve státní správě? Nebo stále jenom nepodloženě tvrdí, že ten Microsoft tunel ve státní správě není problém? Nebo bych měl konečně přestat předpokládat zlovůli tam, kde je „pouhá“ naprostá neschopnost?
Nebo bych měl konečně přestat předpokládat zlovůli tam, kde je „pouhá“ naprostá neschopnost?Také se tím snažím řídit, ale je možné aby byli až tak moc blbí?
Je, bohužel. Jejich představitelé řekli opakovaně v mediálních rozhovnorech, že Microsoft ve státní správě přece není problém, protože mají zdrojové kódy od Windows:
NÚKIB je úřad na zrušení. Iluze bezpečnosti je horší než absence bezpečnosti.
If a factory had sufficient capacity to do the work for us, they were typically quoting very high prices; we’d expected a delta between manufacture pricing between the UK and the Far East, but these build prices not only wiped out all our margin, but actually pushed us into the red.Cenově vyhovující výrobci zas pro změnu nestačili požadovanému objemu produkce.
Some factories were able to offer us prices which were marginally profitable, but they were only able to produce at most a few hundred units a month.”Až poté jako jedno z hlavních (nikoli hlavní!) negativ zmiňuje import tax na dovážené komponenty (nikoli však na vyrobený celek). Z pořadí se dá usoudit, že hlavní problém bylo zefektivnění/dostupnost domácí UK výroby. Což se ve spolupráci se SONY podařilo a jsou na to po také zásluze patřičně hrdí. Ad importní cla na komponenty) Neměla v dané době (2012) UK jednotnou celní politiku s celou EU? K rozběhnutí masové výroby rPi v UK došlo dávno před Brexitem, takže by ke zmíněné změně cel (pokud by to bylo opravdu rozhodujícím faktorem) muselo dojít v rámci EU. Došlo?
A co audit bezpečnosti o pár pater níže?
Jedno po druhém. Nějaký audit aspoň na jedné úrovni — nebo ideálně free software, u kterého je audit méně palčivé téma — je lepší než vůbec žádný audit.
Tvrzení v tom směru, že „když na některé vrstvě audit schází, nemá pak už smysl ani na jiných vrstvách“, nejsou konstruktivní. Situace nikdy nebude ideální, ale to neznamená, že je nutné házet flintu do žita a vůbec nezkoušet zlepšit situaci v oblastech, které lze ovlivnit.
Jak se provádí bezpečnostní audit například x86_64 HW, z něhož největší podíl na trhu dnes připadá v současnosti na společnost podléhající jurisdikci PRC a zbytek jurisdikci USA?
Policista zastavuje řidiče, který jel šedesátkou v třicítkové zóně:
Policista: Dobrý den, pane řidiči, bla bla bla…
Řidič: No ale podívejte se tam na toho, jak on tam blbě parkuje!!! Tomu ani nic neřeknete??? Tomu nedáte pokutu??? Hlavně že na mě zrovna máte čas!!!
Policista: Ano, jsem tady právě teď jeden a řeším tedy jeden přestupek…
No, takže asi tak. Že je spousta věcí špatně, o tom není pochyb, ale to přece neznamená, že je nutné vyřešit buď všechno, nebo vůbec nic.
Dodnes snad není možné v ĆR ve věřejných zakázkách vyloučit dodavatele HW například na základě země původu.
Třeba bychom se mohli shodnout aspoň na tom, že nemožnost vyloučit některé dodavatele je mnohem méně kritický problém než povinnost vyloučit všechny dodavatele kromě jednoho — která už celá desetiletí platí ve prospěch Microsoftu.
Netransparentní hardware i software je problém, obojí je špatně, ale některé problémy jsou naléhavější (a leckdy paradoxně i snáze řešitelné) než jiné.
Mám dojem, že nějaký Lex Huawei už v ČR zavedený byl. Za nesrovnatelně větší problém ovšem považuji Microsoft, kterému byla nejen zdarma, ale dokonce za zápornou cenu (platí se Microsoftu) svěřená obrovská a snadno zneužitelná reklamní platforma v podobě celého základního a středního školství. Vysoké školství se částečně ubránilo jen v oblasti informatiky, ale drtivá většina ostatních oborů také dává Microsoftu snadný přístup k mladým a snadno manipulovatelným budoucím zákazníkům a ještě mu za něj platí.
Ano, dost pravděpodobně. Na mé pointě to ovšem nic nemění.
Klidně ať je tomu přesně tak i v oblasti (veřejně financovaných) IT: Napřed vyřešit první problém, tedy naprosto nepřijatelné financování Microsoftu státem — bez výběrového řízení a bez objektivních důvodů —, a pak řešit druhý a desátý problém, například uzavřený hardware, „systémy v systémech“ typu AMT a podobně.
Dokonce ani jeden z problémů nikam neujíždí, oba si spokojeně hoví na místě a smějí se neschopnosti státních institucí.
Všechny problémy nelze vyřešit najedou. Je třeba zvolit vhodné pořadí. Problém Microsoftu je mnohem naléhavější než jiné, z několika důvodů:
afuera!!!!
Tiskni
Sdílej: