Společnost Meta Platforms na své dvoudenní konferenci Meta Connect 2024 představuje novinky: brýle Orion (původně Project Nazare) pro rozšířenou realitu (AR, Augmented Reality), nový VR headset Meta Quest 3S, vylepšené chytré brýle Ray-Ban Meta nebo Llama 3.2, tj. nejnovější verzi svého velkého jazykového modelu.
Počítačová hra XBill (Wikipedie) oslavila v létě 30 let. V devadesátkách Linuxáci poctivě bránili Billovi v instalaci Windows. Bohužel hry XSteve a XSatya nevznikly. A nemáme ani hru XTim. Proto není Linux na desktopu tak rozšířený ☺. Mimochodem, po 25 letech byl aktualizován XBill pro PalmOS.
Počítačová hra Elite (Wikipedie), 3D vesmírní simulátor, byla vydána před 40 lety, 20. září 1984. Při té příležitosti byly zveřejněny další zdrojové kódy Elite pro platformy Apple, Atari, C64, NES a SNES a nedokončené Elite II pro BBC Micro.
V květnu bylo oznámeno, že dnes budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp. Stalo se tak (𝕏). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Nejedná se ale o svobodný a otevřený software (licence).
Fiala navrhne odvolání Bartoše z postu vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj ke 30. září. Důvodem je nezvládnutí digitalizace stavebního řízení, podle premiéra ji Bartoš není schopen dotáhnout do konce. „Po projednání analýzy digitálního stavebního řízení na vládě minulou středu a po dnešním ranním rozhovoru s panem vicepremiérem Ivanem Bartošem jsem bohužel nabyl jistoty, že není schopen tuto digitalizaci
… více »Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit, informují tiskové agentury.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 145 (pdf) a Hello World 25 (pdf).
Programovací jazyk Hy (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Po téměř dvanácti letech vývoje. Jedná se o dialekt programovacího jazyka LISP navržený pro interakci s programovacím jazykem Python.
Zen je webový prohlížeč vycházející z Firefoxu. Vývoj probíhá na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 23 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Tak určitě. Protože jediná relevantní hodnota všeho jsou zcela jistě peníze.
P.S. Ne, nejsem Komunista, pouze mi tohle připadá jako opačný extrém.
Navíc když se tahle debata vede tak pokaždé tady někdo vytasí výrazy "co bys chtěl zadarmo" / "otázka peněz" atd. To stim nemá nic společného.
Ta otázka peněz je právě celá podstata toho problému. Dělat kvalitní SW stojí hromadu času, kterou musíš někomu zaplatit. Zadarmo to lze dělat jenom do nějaké úrovně, protože prostě bydlet a jíst potřebuješ. Pokud po těch dobrovolnících chceš něco navíc, než jsou schopní tomu zadarmo věnovat, musíš to prostě zaplatit.
Že to někdo dělá zadarmo už dávno neplatí, třeba na githubu je již většina kódu od placených developerů.
Chtěl bych vidět zdroj takového tvrzení. Tohle ti může vyjít leda tak když budeš počítat každý jednotlivý fork kernelu na githubu za samostatný projekt...
Záhadou zůstává ta nechuť dávat ven otestované a stabilní verze, někdy mám pocit že autoři se vyžívají v dlouhých release notes se stovkama bugfixes. Většina těch bugů neměla jít vůbec ven!
Přihlaš se těm projektům jako dobrovolný tester a ty vydání jim otestuj, když s tim máš problém. Nebo jim zaplať, ať si mohou takového testera najmout. Samo se to ale opravdu neotestuje...
Za celou svojí kariéru jsem neviděl projekt, který by se prosadil proto, že má testy (nedej bože unit-testy). Všechny úspěšné projekty co jsem kdy viděl se prosadily proto, že řeší problémy jejich uživatelů. Uživatele, jehož hlavním požadavkem na SW projekt je, aby projekt měl nějaké testy (pozor, neplést s tím, že někdo chce aby ten projekt neměl chyby, které se ho týkají) jsem ještě neviděl...
Pokud SW neposkytuje potřebnou funkcionalitu pro řešení daného problému, je úplně irelevantní, že funguje bezchybně, uživateli je stejně k ničemu. Ten, kdo tráví polovinu času na projektu kódem testů, tak bude mít polovinu funkcionality oproti projektu, který ten čas testy netráví. Jasně, existuje malá skupina projektů, kde je minimalizace chyb zcela klíčová a vyplatí se do ní investovat obrovské prostředky, které kvalitní a smysluplné testování stojí, ale tyhle projekty si taky musí na ty obrovské výdaje vydělat, tzn. někdo to musí být ochotný zaplatit. Řízení jaderné elektrárny ani bankovní SW lidi "za prestiž" fakt nepíšou...
Takže abych to shrnul, někdo, kdo se hodlá poměřovat jaký je borec podle toho kolik jeho SW má řádků testů vůbec nepochopil, že SW se nepíše samoúčelně pro psaní SW samotné, ale pro lidi a jejich potřeby. Dobrý SW slouží uživatelům, ne egu svých tvůrců.
Veškerý SW, se kterým se na Linuxu setkáš závisí na kernelu, který ještě nedávno neměl testy prakticky žádné a i dneska jich má, vzhledem k velikosti codebase, minimum. Tu pozici, co Linux dneska má fakt nezískal tím, že Linus a parta nadšenců okolo něj onanovali nad nějakým cargo kultem testů, ale proto, že zcela pragmaticky a s obrovským tahem na branku hrnuli do toho OS všechny ty úžasné featury, které dneska má. Po tom "raději méně, ale kvalitně" Tanenbaumově Minixu dneska neštěkne ani pes [1].
Zkus se nejdřív podívat okolo sebe, co za SW tě ve skutečnosti obklopuje, a kolik má těch tvých testů, než začneš trousit moudra jako "vycucané z prstu"...
[1] Ano, miliony lidí ho mají v Intel Management Engine ale ne úplně pro to, že by ho tam sami chtěli...
Tiskni Sdílej: