Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Organizace Open Source Initiative (OSI) vydala oficiální prohlášení k návratu Richarda Stallmana do vedení FSF: "… budujeme inkluzivní prostředí … nelze s někým, kdo je nekompatibilní s těmito cíli … Stallman nemůže zastávat jakoukoli vedoucí pozici … vyzýváme FSF k odpovědnosti … odvolejte jej z vedení a řešte škody, které způsobil … nezúčastníme se žádných akcí, kde bude figurovat jeho jméno … nemůžeme s FSF spolupracovat, dokud nebude odvolán … svobodný a otevřený software nebude přístupný všem, dokud nebude existovat bezpečné prostředí pro všechny … přidejte se k nám …".
Tiskni Sdílej:
Chromium? Přispívá do něj taková hezká komunita: Google, Facebook, Samsung, Intel,…
A v čem konkrétně je to problém, tedy kromě toho, že ty firmy nemáte rád? Na rovinu, nemyslím si, že by projekt rozsahu linuxového jádra, Firefoxu, Chromia nebo LibreOffice bylo možné vyvíjet a udržovat klasickým komunitním způsobem, tj. čistě prací dobrovolníků, kteří to nedělají jako (větší či menší) součást své práce. A jestli by byl svět bez takových projektů horší… za sebe říkám, že pro mne rozhodně ano.
Konkrétně v případě Chromia už jsem si díky tomu, že je open source, dvakrát mohl opravit chybu, která způsobovala nefunkčnost s novějšími ffmpeg knihovnami. Kdybych používal Chrome, musel bych počkat, až to opraví Google a vydá novou verzi. Jestli mi na vývojovém modelu Chromia něco vadí, tak je to vyžadování CLA, ne to, že do něj přispívají velké firmy a jejich zaměstnanci. Jenže… ona vlastně ta hodná FSF ve skutečnosti CLA u svých projektů vyžaduje taky. Ajaj…
Jenže… ona vlastně ta hodná FSF ve skutečnosti CLA u svých projektů vyžaduje taky. Ajaj…Ne, tohle se liší projekt od projektu a obecně to vyžadováno není. Viz Why the FSF gets copyright assignments from contributors:
When the developers of a program make it a GNU package, they can decide either to give the copyright to the FSF so it can enforce the GPL for the package, or else to keep the copyright as well as the responsibility for enforcing the GPL. If they make it an FSF-copyrighted package, then the FSF asks for copyright assignments for further contributions, and this page explains why.Můžeš tedy vyvíjet GNU balíček a nepředat copyright FSF (což vzhledem k současné nestabilní situaci ve FSF potažmo USA je celkem jasná volba).
Na rovinu, nemyslím si, že by projekt rozsahu linuxového jádra, Firefoxu, Chromia nebo LibreOffice bylo možné vyvíjet a udržovat klasickým komunitním způsobem, tj. čistě prací dobrovolníků, kteří to nedělají jako (větší či menší) součást své práce. A jestli by byl svět bez takových projektů horší… za sebe říkám, že pro mne rozhodně ano.Web je jedna z nejhorších technologií dneška. A vzhledem k tomu, kolik lidských činností na tom závisí, je to dost ostuda a průšvih. Máme tu dva (nebo spíš jeden a půl) "plně funkční" prohlížeče - a oba jsou sračka. Komplexita přesahuje všechny meze a fakt, že použitelného klienta (abych si mohl třeba přečíst článek nebo objednat zboží či zadat příkaz v bance) není schopný napsat a udržovat nikdo kromě jedné mega-korporace, to je právě ten problém. Zrovna dneska mi vytuhl počítač takovým způsobem, že se nešlo ani přepnout do textové konsole přes Ctrl+Alt+F2. Nereagoval na nic kromě SysRq, takže restart. Měl jsem v tu dobu puštěné oba prohlížeče, Firefox a Chromium a jsou to všehovšudy nejnáročnější aplikace, takže na vině bude nejspíš jeden z nich. Nechal jsem to hodinu čekat, jestli se to nerozeběhne, jestli to třeba nakonec nezareaguje na to Ctrl+Alt+F2 a nepřepne do konsole, kde bych byl schopný situaci napravit (pokud by mi to tedy dovolilo vytvořit nový proces - přihlásit se). Ale nic - myš se přestala hýbat, obraz byl pořád stejný, ani NumLock LEDka nereagovala. Nevím, proč to nezabil OOM-killer (možná proto, že je to mnoho procesů, které jednotlivě žerou relativně málo RAM?). Dost reálně uvažuji o tom, že si na prohlížení webu vyhradím separátní počítač nebo aspoň VM, protože nechci, aby mi tahle sračkoidní technologie ohrožovala moji práci a moje data.
Tohle se mi občas stávalo, když jsem měl ještě "jen" 16GB paměti: když jsem Firefox nechal moc "rozbujet" (12-15 oken, 100-200 tabů), tak jakmile se dostal s RSS někam na 13GB, dokázal systém uswapovat do nepoužitelna. Jednou jsem ho v takovém stavu schválně nechal a vzpamatovalo se to asi po 40 minutách; ale přepnutí na textový terminál se většinou povedlo tak do dvou minut.
Problémy ustaly, když jsem povýšil na 32 GB. Jenže pak jsem jednoho dne se skřípěním zubů upgradoval Firefox na verzi, která už používá víc procesů, a teď je mi schopen dohnat ke swapování i workstation, která má 64GB. Naštěstí to ale systém neparalyzuje tak jako tehdy, nezkoumal jsem, jestli je to zásluha Firefoxu nebo jádra.
Já mám právě 32 GB RAM. Takže kolik je dneska potřeba na prohlížení webu?
Občas mám pocit, že s paměťovými nároky Firefoxu je to jako s tím starým vtipem, kolik dokáže typický Skot vypít whisky (odpověď zní: "Jakékoli dané množství.")
Co se týče swapu, tak teď byl zapnutý, ale je na SSD, takže ani podle zvuku nepoznám, jestli počítač swapuje a časem by se z toho dostal nebo je tuhý.
V tomhle je SSD trochu zrádné. U klasického disku byl úzkým hrdlem samotný disk, takže ten se točil a seekoval jako zběsilý a všechno ostatní jen čekalo na něj. SSD je mnohem rychlejší (hlavně ty seeky), takže ten thrashing na sebe dokáže navázat hromadu dalších resourců včetně procesoru.
Obávám se ale, že chyba bude trochu i na straně jádra. Jakkoli špatná aplikace běžící pod běžným uživatelem by přece neměla počítač takhle odrovnat.
Když je člověk v jedné kanceláři s lidmi, kteří ten memory management dělají, tak brzy zjistí, že tohle je další příklad na téma, že všechny problémy se zdají mnohem jednodušší, když je má vyřešit někdo jiný. :-)
Jakkoli špatná aplikace běžící pod běžným uživatelem by přece neměla počítač takhle odrovnat. Dá se to nějak líp nakonfigurovat? Klidně ať to Firefox/Chromium odstřelí, když budou dělat problémy, ale ať mi nevytuhne celý systém a neohrožuje to ostatní aplikace.
Pokud by šlo o "odstřelení", tak by se teoreticky dal nastavit resource limit na fyzickou paměť (ulimit -m
), ale bohužel to v praxi moc nefunguje tak, jak by si člověk představoval (detaily si nepamatuju, už je to dlouho, co jsem to zkoušel). Lépe by to snad mělo jít přes cgroups, ale tam jsem se ještě nedokopal k tomu, abych si nastudoval, jak to konkrétně udělat.
Více oken jsem se nikdy nenaučil používat, ale každý to máme jinak.
Já si zase nedovedu představit mít jen jedno okno prohlížeče. Tím jak dost používám plochy (v současnosti 4×4), tak mám na každé jen jedno nebo několik málo oken a související věci chci mít na plochách blízko sebe. Takže mám např. IDE a na ploše vlevo od něj je třeba konsole a vpravo www prohlížeč s nějakou dokumentací k tomu, co zrovna programuji. Mezi těmi plochami se přepínám klávesovou zkratkou. Kdybych měl okno prohlížeče jen jedno, tak bych musel skočit nejdřív na plochu s prohlížečem a pak v rámci něj vybrat správný panel.