Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Příspěvek na blogu Andrewa "bunnieho" Huanga přináší nejnovější informace z vývoje open-source notebooku pro hackery. Základní deska prošla revizí. Výkon FPGA byl navýšen. Počítá se s aplikacemi jako digitální osciloskop, logický analyzátor nebo SDR. K notebooku lze připojit Retina displej s rozlišením 2560x1700. Použitou linuxovou distribucí je ARMhf Ubuntu s vlastním jádrem. Andrew Huang se zamýšlí nad způsobem prodeje. Nerad by strávil další čtyři roky podporou zákazníků. Uvažuje, že by objednávkový formulář byl naprogramován v Pythonu nebo JavaScriptu a zákazník by jej musel modifikovat a následně uložit na GitHub. Druhou možností je prodávat notebook jako stavebnici.
Tiskni Sdílej:
Ale to já myslím taky, dělali jsme záměrný kříž, to jsou dva pásky na dvakrát ohnuté z plexi slepené do pravého úhlu s ryskami + jedna olovnička.
A vrtačka byl jen schematický nákres převodovky - obyčejná geometrie (žádné technické kreslení).
Vosk se používá obvykle jinak. Obalí se „pískem“ a vytaví se, čímž vznikne skořepina do které se odlívá a a pak se skořepina odstraní. Tady je to vidět ve zrychleném provedení od jednoho pána, který to hezky posunul vpřed.
Zvony apod se lijí do „hlíny“ či do „písku“ a obvykle je potřeba také ten první „model“, který se tím pískem zaformuje a „model“ se vyjme - prostě klasické lití do písku (či do jiné hmoty). V malém je to vidět tady.
Vosková forma mě ani nenapadá, na co by se mohla hodit, ale „normální“ 3D výtisk (rozumně pevný a povrchově upravený) lze zaformovat.
Některé 3D tiskárny mohou tisknout z vytavitelných materiálů založených na vosku, ale lze i „vypálit“ běžný výtisk ze skořepiny, ale bez patřičných filtrů v komíně je to dost humus.
Ovšem lití do ztraceného vosku řeší trochu jiný problém než levnou sériovou výrobu.
Když jich bude v sérii 100 ročně, je to stále levná záležitost a poměr se rozevírá úměrně ceně formy - její minimální nutné složitosti…
Cena formy na sériové lisování plastů není až tak daná cenou materiálu na ní spotřebovaného, ale její přesnou výrobou, sestavením a odladěním.
Nic proti ani pro jsem nepsal, ale přijde na to, co se použije za technologii, pokud se forma vyrobí pomocí DMLS, je otázkou co tvoří hlavní část ceny. A stejně tak na malé série se může použít opět silikon, např. u technologie RIM čím že navíc eliminují ty problémy s přesností, ustavením a složitostí a možná by bylo možné použít i vakuové tváření (pokud by to konstrukce dovolila), kde forma bude docela levná a sériová výroba možná taky (jak nám ukazují některé trendy v automotive).
Otiskovací hmoty mají ve výrobě také své místo jinde. Najdete je spíš u zubaře, kde se zuby nevyrábějí sériově, ale v továrně na výrobky z plastů je nejspíš nepotkáte.Nedošel jsem na to, k čemu se to vztahuje…
Když jich bude v sérii 100 ročně…100 kusů ročně je malovýroba. Tam má smysl co nejlevnější forma, a následné ruční dokončení.
pokud se forma vyrobí pomocí DMLS, je otázkou co tvoří hlavní část ceny.To ano. DMLS přesouvá část nákladů na drahý prášek.
vakuové tvářeníNa dvoudílný case by mohlo fungovat.
K silikonu v roli otiskovací hmoty. Sám jsem pár takových forem doma vyráběl, a když člověk něco nepokazí, může i doma vyrobit dobře vypadající repliky rozbitých dílů.Otiskovací hmoty mají ve výrobě také své místo jinde. Najdete je spíš u zubaře, kde se zuby nevyrábějí sériově, ale v továrně na výrobky z plastů je nejspíš nepotkáte.Nedošel jsem na to, k čemu se to vztahuje…
100 kusů ročně je malovýroba.
Jsou odvětví, kde se mnohem menší počet kusů označuje jako sériová výroba a požadavky na výrobek nedovolí ruční dokončení… Ty termíny nejsou zas tak striktní, a spíše definují „jak“ a z čího pohledu, než „kolik“, u „ševců“ (malé rýpnutí) se spíše dozvíte, že 100ks už (tedy ne ještě) není sériová výroba a bratia se pustili zas do jiné definice.
K silikonu v roli otiskovací hmoty.
Rozumím tomu dobře, je myšleno silikon jako forma? (nechci prudit, chci se zorientovat)
Asi ano - mě zmátl ten termín otiskovací hmota, ono je to trochu posunutý význam, otisknout a odlít/zalít je jiný proces pro jiné, někdy podobné, použití.
Pokud tedy ano, tak někde se to používá na desítky a i na set kusové série a to jak pro vakuové lití či častěji například pro RIM technologii.
může i doma vyrobit dobře vypadající repliky rozbitých dílů…To je moc vážné, vyrobit ohebné, ale tuhé „kopie“ vrtáků a dát je známému do nářadí, to je správné použití…
Ano, jako forma. I když někdy může být silikon i tvarovaným materiálem, ale pak je třeba formu vyrobit z něčeho, čeho se ten silikon pustí.K silikonu v roli otiskovací hmoty.Rozumím tomu dobře, je myšleno silikon jako forma? (nechci prudit, chci se zorientovat)
To je moc vážné, vyrobit ohebné, ale tuhé „kopie“ vrtáků a dát je známému do nářadí, to je správné použití…Vrtáky mne zrovna nenapadlo takto vyrábět, a upínat známým do vrtačky. Ale knoflíky, kryty na konektory, držáky a různé drobné plastové díly, to už jde. V domácí výrobě se mi osvědčil ten silikon (odlitek se snadno vytahuje), sádra (když se namočí, plast se na ní nelepí), různé fólie (ty příliš nedrží tvar, ale na odlévání nepřesných válečků to stačí), voskovaný protikus (dokonce jsem s úspěchem vyrobil kus s se stativovým držákem tak, že jsem na dno formy udělal díru, a tou jsem protáhl pečlivě navoskovaný stativový šroub). Zubařskou otiskovací hmotu (takovou tu starou s bronzovým prachem) jsem také zkoušel. Za tepla je hezky tvárná, za studena zase přesně drží tvar. Ale ráda se přilepí k odlévanému materiálu. Na kryty konektorů dnes ale používám smršťovací bužírku. Nemusím se patlat s formou, natáhnu, zahřeji, oříznu, a konektor je hotový, a nevypadá to špatně. Na drobné měkké plastové díly se mi osvědčila hmota, kterou jsem kdysi koupil v Baumaxu za 20Kč jako tavné lepidlo. Snadno se zpracovává, a je unikátní v tom, že vůbec nelepí, a tak se nepřilepí k žádné formě. Už jí ale neprodávají.
ale pak je třeba formu vyrobit z něčeho, čeho se ten silikon pustí.Použije se separátor.
1)Tím že zvýšíš hmotnost obalu nijak nezvětšíš kinetickou energii vnitřku který je stejný v obou případech. Takže žvást, plesknutí do vody
2) Deformace při nárazu je pěkná věc, zvláště když zdeformuješ dotykovej display který ti následně křupne. Vyzkoušeno v praxi. Součástky který jsou pevně připájený na desce, tkaže materiál na materiál, pokud se nemaj kam ohnout tak jim je v celku jedno jakej je impuls síly. Takže taky žvást.
Jediný nad čím by se dalo uvažovat je křehkost Displayu. Tenže to jde v ruku v ruce s tuhostí a velikosti deformace.
ps. Radši programuj...
plesknutí do vody[jen jdu okolo :-/] vs plesknutí do rtuti (která má cca 13x větší hmotnost na stejný objem) [/jen jdu okolo ] Podle mě má hmotnost obalu vliv, protože při pružném odrazu jde najednou proti vnitřnostem (který ještě zlomek sekundy letí dolů - než se k nim dostane ta rázová vlna) u hmotnějšího obalu mnohem větší kinetická energie. Navíc lehčí kryt - plast - bude mít větší elasticitu a tak tu rázovou vlnu ultumí a sníží přetížení vnitřku. Výhoda hliníkovýho krytu je ale v tom, že když mobil přejede auto, tak se z něj dá ještě pořád zavolat. Tedy rozhodně lépe než z nějakýho plasťáku.