Anthony Enzor-DeMeo je novým CEO Mozilla Corporation. Mozillu převzal po dočasné CEO Lauře Chambers. Vybudovat chce nejdůvěryhodnější softwarovou společnost na světě. Firefox by se měl vyvinout v moderní AI prohlížeč.
Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Společnosti Jolla stojící za stejnojmenným chytrým telefonem, tabletem a operačním systémem Sailfish OS (Wikipedie) napsala otevřený dopis své komunitě. Jolla má vážné finanční problémy, většina zaměstnanců musela být dočasně propuštěna, budoucnost Jolly je nejistá.
Tiskni
Sdílej:
Chce to 1) podporu spouštění androidích aplikací 2) zaujmout čínské výrobce, aby ten OS začali dávat do telefonů (včetně těch levných). Jedna firma to nemá šanci utáhnout – je potřeba do toho zapojit více výrobců a distributorů, kteří z toho budou mít svůj zisk.
1) podporu spouštění androidích aplikacíJolla to mela, stejne jako Blackberry, a neni to reseni.
2) zaujmout čínské výrobce, aby ten OS začali dávat do telefonů (včetně těch levných).A proc, kdyz jim nikdo nebrani vzit hotovy Android a delat si s nim co chteji?
BB10 je mŕtve. Žiaľ.
protoze ma nejakou smlouvu s Qualcommem.Jako kazdy Android, ale to nebyl problem. Problem je UI, ktere je ted fakticky closed source.
Proto zverejneni zdrojaku UI paradoxne moc nepomuze lidem kteri si koupili telefon, ale spis tem, kteri chteji maji androidi telefon s rozmunym jadrem.Tak je to předpoklad toho aby Sailfish OS měl nějakou budoucnou za předpokladu, že by to Jolla opravdu musela zabalit. A myslím si, že I uživatelům Jolla telefonu by to pomohlo díky možnosti konečně ofixovat bugy a přidat funkce, jejichž absence lidem vadí, ale k jejichž implementaci se zatím lidé z Jolly díky brutální přetíženosti nedostali.
Doufám, že tohle škemrání peněz už skončí, včetně Kickstarteru a jemu podobných. V kapitalismu máme takový hezký institut jmenuje se to akciová společnost, ta si veme peníze od lidí, je jim odpovědná a taky jim může vyplácet dividendy.
Crowdfunding je zcela legitimní způsob, jak shánět peníze na realizaci svého záměru. Je to prostě jedna z možností, vedle vydávání akcií, tichého společenství, vydávání dluhopisů či směnek, bankovních i nebankovních úvěrů...
Jistě chtělo by to trošku pružnější legislativu a pomohl by i návrat burzy k jejímu původnímu smyslu.
Ano, burzy i neburzovní trhy s CP jsou značně přeregulované, u nás i jinde. Na burzách mohou získávat peníze jen opravdu velké firmy. U neburzovních trhů (což u nás dříve býval RM systém, ale i ten už je dnes oficiálně burzou) je situace o něco jednodušší kvůli menším regulacím, ale zase tam investoři nejsou příliš zvyklí chodit.
Teda ne že by ti co vybírají podobným stylem peníze, nebyli kapitalisti! Naopak! Za sliby a nulové garance dostanou peníze, za které si rozjedou firmu a získají první zákazníky. Ale už v další iteraci výrobku, software nebo služby na původní dav zapomínají.
Tohle je prostě riziko tohoto způsobu "investování" (většinou to není investice v pravém slova smyslu, člověk si obvykle předplatí nějaký zajímavý výrobek nebo službu, obvykle za výhodnější cenu, než bude ta obvyklá). Záleží pak na tom, do jaké míry je projekt vůbec realizovatelný, do jaké míry je realizace schopen jeho tým, jak je tento tým ekonomicky silný (aby byl schopen zvládnout navýšení nákladů nad vybranou částku) a samozřejmě jaké jsou skutečné úmysly členů týmu.
Například přispět na výrobu routeru Turris Omnia (resp. vlastně předplacení routeru za výhodnější cenu) je prakticky bezrizikové, protože tým už zvládl rozjet výrobu původního Turrisu a případné navýšení nákladů je odkud pokrýt. Něco jiného jsou dobrodruzi, které napadne něco skvělého, takže si požádají o nějak odhadnutou sumu peněz - jenže po dokončení 30 % práce mají všechno utracené a je vymalováno. A to nemluvím o skutečných podvodnících, kteří do toho jdou už s tím, že si chtějí peníze někam ulít a nic nevytvořit (nebo jen naoko).
Prostě to u crowdfundingu chce přemýšlet, a to na obou stranách. Ale to je stejné jako u investování třeba přes akcie. Crowdfunding není dobro ani zlo, je to prostě finanční model jako všechny ostatní.
Crowdfunding je zcela legitimní způsob, jak shánět peníze na realizaci svého záměru.IMHO to je legitimni pro neziskove projekty, ale u komercnich projektu me to spis prijde jako obirani hejlu o penize, kdy financne negramotni lide poskytnou svuj kapital za nizsi cenu, nez je jeho realna hodnota.
)
V tomhle se to moc neliší – kdyby zkrachovala firma, tak tvoje akcie nebo dluhopisy jsou bezcenné a taky máš smůlu.
Rozdíl je v tom, že tady nejde primárně o zisk, ale o poskytnutí nějakých výrobků, které na trhu zatím nejsou. Investoři jsou zároveň zákazníci.
Protože se ukázalo, že je hodně snadné je tam z lidí vytahat, mnohem snadnější než na běžném trhu.
IMHO to zase tak snadné není – tenhle dojem je způsobený tím, že média informují jen o těch úspěšných – každou chvíli se dočteš o tom, že někdo vybral X set/desítek tisíc dolarů, ale už se nedočteš o těch neúspěšných (těch bude mnohonásobně víc), kteří buď neprošli filtrem a vůbec se na seznam nedostali nebo nevybrali dost peněz a zrušili to.
Podobné je to u klasického podnikání – taky se píše o těch úspěšných, ne o těch, kteří se rok dva o něco snažili a pak to zabalili, splácí dluhy nebo prošustrovali rodinný majetek… o těch se píše, leda když něco ukradnou nebo vytunelují, ale normální zkrachovalci nikoho nezajímají 
IMHO to zase tak snadné není – tenhle dojem je způsobený tím, že média informují jen o těch úspěšných – každou chvíli se dočteš o tom, že někdo vybral X set/desítek tisíc dolarů, ale už se nedočteš o těch neúspěšných (těch bude mnohonásobně víc), kteří buď neprošli filtrem a vůbec se na seznam nedostali nebo nevybrali dost peněz a zrušili to.
Opravdu to snadné není. Hlavně pokud to není projekt "na oči", tedy u kterého lze něco líbivého ukázat. Zkoušel jsem takhle na Indiegogo získat peníze na další vývoj programu incron, protože jsem neměl čas na něm pracovat a lít do toho nemálo vlastních peněz pro blaho lidu jsem zase nechtěl. Bohužel, incron je zrovna příklad projektu, kde se moc ukázat nedá, protože si žije pod kapotou systému a občas pro administrátora něco užitečného vykoná. Čili nejenže se nepodařilo vybrat požadovanou částku, ale nepodařilo se vybrat vůbec nic (přestože mi přišlo pár reakcí, že je to zajímavý projekt - peníze ale nikdo neposlal).
Samozřejmě, kdyby se k tomu udělala nějaká působivá prezentace, tak by to asi trochu zabralo, ale výsledek by byl i tak nejistý. Takže po neúspěchu jsem projekt zcela zastavil. Po nějaké době se ozval zájemce o převzetí incronu, tak jsem mu to předal a víc se o to nestarám.
Ľudia sú blbí. Aj bez kampane boli niektorí blbci schopný naliať do uBeam viacej než 20M USD. Nedávno zverejnené "podrobné" informácie o tom ako uBeam funguje medzi inými odhaľujú prečo je pre ľudí bezpečný. Nevadí, že na tom diagrame je elektromagnetické vlnenie, ale dokonale to popisuje prečo je ultrazvuk o sile 155+ dB bezpečný.