Perl 5.34 (diskuse)

[?]

78 nebo 78tis?

[Gréta]

78 hele ;D

Perl 5.34.0 represents approximately 11 months of development since
Perl 5.32.0 and contains approximately 280,000 lines of changes across
2,100 files from 78 authors.

[Helmutova striekacka]

To jsou tak dve triedky z celeho sveta :D

[mirek]

Neznám nikoho kdo by používal Perl.

[Smutek]

Ja je znam miliony. Git ma totiz zavislost na Perlu a bombarduji je uz 5 let a serou na to aby to odstranili.

[Vlado99]

Perl je super, používam

Hodí sa na riešenie širokej škály úloh, je C-like, človek sa zvyčajne naťuká do klávesnice o dosť menej, než v iných jazykoch, je k dispozícii na *nix-och aj Win (na *nix-och už zvyčajne nainštalovaný), ...

Čo iné, ak nie Perl?

[zsa]

zsh + sed + awk

[Vlado99]

zsh nepoznám, používam bash. Ale pochybujem, že zvládne zložitejšie dátové štruktúry. Bash dátové štruktúry končia u asociatívnych polí a ani podpora polí nie je 100%.

Niekoľko krát som skúšal nahradiť Perl pomocou awk a často som skončil predsa len v Perl-e.

sed je editor, je dobrý, keď potrebujem povedzme modifikovať stream textu, ale pochybujem, že sa v ňom dajú robiť nejaké výpočty.

Nechcem tým povedať, že nejaký zsh+sed+awk guru nedosiahne ich kombináciou skutočne hodne, ale to už bude skôr v kategórii hackingu a programátorských perličiek, než v kategórii solídneho kódu, ktorý sa dá aj udržiavať.

[Vlado99]

...

Pred veľa rokmi, keď som ešte bol mentálne viac vo svete Windows, som písal batch skripty (myslím klasické, *.cmd, nie PowerShell) o ktorých by som predtým povedal, že sa ani napísať nedajú (a fungujú dodnes, ha, ha)

Či ale má zmysel ísť až tak do krajností - dnes si myslím, že nie.

[Verzehej]

?? Nepoznas ZSH? Ved to je to najlepsie z klasickeho sh, bash, tcsh aj ksh. Este ked ho vysperkujes s oh-my-zsh tak niet lepsieho (a krajsieho) shellu na tejto planete.

[Singularis]

V současnosti spravuji (na awk poměrně velký) open-source projekt, který je mezi GNU awk a Perlem rozkročený a moje zkušenost je taková, že GNU awk je v mnoha ohledech elegantnější, ale trpí zoufalým nedostatkem funkcí a datových struktur. Třeba k určení číselného kódu znaku v Unicode si musím inicializovat obrovské asociativní pole, hešovací funkci si musím naprogramovat sám/a, vestavěné funkce na řazení nejsou nic moc, takže je lepší seznam k seřazení raději předat programu „sort“, práci s binárními daty nemohu skombinovat v jednom kódu s prací s UTF-8 znaky (a i číselnou hodnotu jednotlivého bajtu musím zjišťovat indexováním asociativního pole) apod. Oproti tomu v Perlu jsou snadno použitelné moduly na MD5, SHA-1 a další hešovací algoritmy, u řazení si lze vybrat, zda má respektovat locale nebo ne apod. Složitější (a zejména dynamické) datové struktury se v GNU awk dělají opravdu obtížně (a zejména se pak obtížně předávají do funkcí).

Perl má zase svoji řadu nevýhod a škaredých vlastností (třeba nekompatibilní syntaxi regulárních výrazů), ale přesto je podle mé zkušenosti pro rozsáhlejší projekt o mnoho praktičtější než GNU awk.

[Vlado99]

...Perl má zase svoji řadu nevýhod a škaredých vlastností (třeba nekompatibilní syntaxi regulárních výrazů),...

Ale áno, má aj Perl svoje perličky Naposledy som pred X mesiacmi išiel do kolien zo "zmŕtvychvstania" (alebo ako elegantne preložiť autovivification - oživenie).

RE vnímam skôr naopak: vadí mi, že sa musím v inom softvéri obmedzovať.

[Martin Mareš]

Perl má zase svoji řadu nevýhod a škaredých vlastností (třeba nekompatibilní syntaxi regulárních výrazů) [...]

Mimochodem, v čem? Není to naopak tak, že většina featur regulárních výrazů vznikla právě v Perlu? Proto je ostatně jednou z populárních knihoven na práci s reglárními výrazy libpcre (Perl-compatible regular expressions).

[Singularis]

Perl sice přidal do regulárních výrazů řadu nových možností, ale bylo by od něj hezké, kdyby ty stávající prvky nechal chovat se stejně jako ve starších POSIXových regulárních výrazech (tedy jak je interpretuje např. sed). Jenže bohužel ne: např. značka „$“ najde v řetězci "AB\n\n\n" dvě shody (v sedu najde jednu) a značce „.“ zase neodpovídá konec řádku (pokud se nezapne zvláštní režim), takže má stejný význam jako „[^\n]“, zatímco pro význam „jakýkoliv znak“ je třeba použít „(?:.|\n)“. To opravdu není kompatibilní chování a znamená to, že výrazy z POSIXových regulárních výrazů je do těch PCRE nutno přepisovat (tzn. nejde je použít přímo), což je škoda.

[Martin Mareš]

A opravdu se to stalo v tomto pořadí? Jestli správně počítám, Perl je o trochu starší než POSIX.

Na mě to působí spíš dojmem, že u tradičních regulárních výrazů nikdo pořádně nepřemýšlel nad tím, jak se mají chovat pro víceřádkové stringy. A POSIX to sice později dospecifikoval, ale v té době to už nejspíš Perl měl definované po svém.

[Singularis]

Podle Wikipedie byly v 70. letech 20. století regulární výrazy nestandardizované a měly různé syntaxe v různých nástrojích, mezi které už tehdy patřily např. vi či awk (awk je o 10 let starší než Perl); POSIX je skutečně standardizoval až v 90. letech, kdy už Perl regulární výrazy implementoval po svém, ale POSIX přitom vycházel ze syntaxe, kterou už např. awk používalo dávno před Perlem.

Nemohu vyloučit, že starší nástroje s víceřádkovými řetězci nepočítaly (i když mi to u awk připadne nepravděpodobné), ale přidáním zvláštního chování pro znak konce řádky to Perl podle mě spíš zhoršuje.

[Vykook]

Tak teď už znáš. A to ho mám jako hlavní náplň práce a nejde o nějaké drobné skriptíky.