Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Organizace OpenForum Europe spolu s The European Software Market Association a Free Software Foundation Europe spustily petici žádající Evropský parlament o používání otevřených standardů. První jmenovaná organizace upozorňuje, že současného stavu prospěšnosti Internetu bylo dosaženo právě díky takovým standardům. Samotnou petici naleznete na OpenParliament.eu.
Tiskni Sdílej:
ale i levnější.Dokaž to.
Ostatně státní správu si platíme my sami z našich daní a otevřený software je nejen transparentnější, ale i levnější.Proc mas pocit, ze levnejsi = lepsi (krom toho, ze vubec neni univerzalnim pravidlem, ze F/OSS ma vzdy nizsi TCO)? Dulezita je produktivita prace. Kdyz bude SW stat 0,- a prace s nim bude peklo, milerad dopreju statni sprave ze svych dani placeny SW, se kterym budou jeji pracovnici schopni dosahnout rozumnych vysledku v rozumnem case -- ten totiz taky obcas neco stoji...
Dle mého názoru je svobodný software vždy lepší než proprietární software už z důvodu jeho transparentnosti (což zrovna u státní správy by mělo mít velký význam) a inhernetní otevřenosti. A pak také ze spousty dalších důvodů jako je nezávislost na výrobci, bezpečnost (ta vyplývá z oné transparentnosti a vývojového modelu F/OSS softwaru), principy na kterých svobodný software stojí...Jasny, takze kdyz bude open source software XYZ sebevic stupidni a totalne nepouzitelny (a nechci slyset, ze takove neexistuji), tak ho budem statni spravu nutit pouzivat misto proprietarniho ABC, se kterym lze rozumne dosahnout pozadovaneho vysledku? Ja vim, ze je tezke si to priznat, ale na to slovicko vzdy proste nemas pravo A vztekej se jak chces
Tohle je taktéž jedna z obrovských výhod open source, kterou jsem předtím zapomněl uvést - že si firma/státní správa může zaplatit vývojáře, aby jim program upravili přímo na míru.Ty si to predstavujes jak hurvinek valku. Drtiva vetsina SW pouzivaneho ve statni sprave bude natolik komplexni, ze outsourcing programatoru bude mnohem drazsi, nez nakup hromadne licence, na kterou dana firma jiste milerada da mnozstevni slevu -- je to bezna praxe a ceny se pak snizuji docela rapidne. Viz. to, jak jde MS s cenami dolu v zaostalejsich statech, kde mu open-source dycha opravdu na krk.
Viz. to, jak jde MS s cenami dolu v zaostalejsich statech, kde mu open-source dycha opravdu na krk.jistě, v takových případech dokáže M$ jít s cenou až pod nulu, čemuž si opensource a firmy na něj navázané prostě nemohou dovolit btw, za "viz" nemá být tečka, není to zkratka a v tomto případě ani ucelená věta
btw, za "viz" nemá být tečka, není to zkratka a v tomto případě ani ucelená větaRikal jsem si jestli tam ma byt nebo ne... V jednom prispevku nize mam viz bez tecky, tak snad ti to zlepsi naladu a pomzue lepe spat
jistě, v takových případech dokáže M$ jít s cenou až pod nulu, čemuž si opensource a firmy na něj navázané prostě nemohou dovolit... nemohou dovolit konkurovat - kterej bídák mi to slovo z příspěvku ukrad'?
proprietary software that is not interoperable with that of other vendors
Věříme, že současná situace, kdy informační a komunikační technologie Evropského Parlamentu běží na proprietárním softwaru, který není interoperabilní se softwarem jiných výrobců ...Co je na tomhle špatně? Oni is stěží na takový proprietární software, který není interoperabilní. Tedy nepoužívá otevřené standardy. Nikoliv na proprietární software obecně.
Oni is stěží na takový proprietární software, který není interoperabilní. Tedy nepoužívá otevřené standardy. Nikoliv na proprietární software obecně.V tom pripade nema smysl vubec to slovo proprietarni pouzivat. Pokud jim vadi absence interoperability, tak at si stezuji na tu a nemichaji do toho proprietarnost.
To be able to load+save that flag and those PII thing, I would need to know now more details what PII exactly is, where it's stored and how I am able to load it.Co je to PII nema v zadnem pripade specifikovat OOXML. PII je obecna vec naprosto nezavisla na nejakem office formatu a casto dokonce i lisici se v zavislosti na legislative jednotlivych statu. Jestli si tohle neni schopen zjistit a pochopit to, je idiot. Where it's stored... No tam, kde ji ulozi Pokud nektera z funkci OOXML vyzaduje zadani udaje, ktery muze byt potencialne PII (zminen je comment, dalsi datove struktury maji sve jednotlive polozky popsany), je na autorovi aplikace, aby zjistil, zda tomu tak podle lokalni legislativy je a osetril to. Tohle je naprosto iracionalni zvast, co napsal. Dokumentace k tomu atributu je dostacujici. Co se tyka defaultThemeVersion, je to app-specific vec, ktera nema absolutne zadny vliv na dostupnost, citelnost, semantiku ci interpretaci dat. Takovych veci jsou v OOXML i ODF desitky. Viz http://blogs.msdn.com/brian_jones/archive/2007/02/20/beyond-the-basics.aspx Ten blogpost neni nic jineho, nez ucelove, primitivni a znalostmi nepodlozene strefovani se do OOXML. Ted bych mohl zacit vypisovat, jake application specific nastaveni i nastaveni, ktere ovlivnuji vzhled dokumentu, ma ODF -- bez jedine zminky ve specifikaci. Ale na tomhle serveru bych se uz opakoval a na to nemam cas.
Nechápu, jak se formát zatížený takovými proprietárními legacy hnusy, odkazy na věci z MS Office, které nejsou nikde specifikované,Platí tento argument i po zveřejnění specifikací binárních formátů?
Ten formát je čistý hnus.No, já si nemyslím, že to bude až tak zlé...
OpenDocument, ač ani ten není bezchybný, je nesrovnatelně lepší formát (a hlavně už to standard je, je nesmyslné aby tu bylo více ISO standardů na jednu a tu samou věc).To je samozřejmě otázka. Myslet si, že se při tržním podílu MS neprosadí na trhu jeho nový formát, je, řekl bych, bláhové. Pokud se tedy prosadí (a vytlačí binární formáty stejného výrobce), pak je i pro otevřený software lepší, bude-li tento formát standardizován formálně. Pokud ne, bude standardizován fakticky (jako se to stalo s binárními formáty). Standardizován ale bude.