V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Podíl nevzrostl o 7%, ale o 7 procentních bodů (z 20% na skoro 27%, tedy nárůst o třetinu).
Jo, taky jsem ten článek o procentech četl. Je to pěkná blbost. Dřív žádné procentní body nebyly a všichni věděli o co jde.
> ale nějak mne nenapadá, jestli je opravdu nutné to takto rozlišovat --- myslím, že jsme všichni pochopili, oč jde
Pokud nekdo rekne, ze zastoupeni, ktere driv bylo 20 procent, se zvysilo o 10 procent, tak spravna interpretace teto vety je ta, ze ted je to zastoupeni 22 procent. Pokud by nekdo vyse zminenou vetu interpretoval tak, ze ted je zastoupeni 30 procent, tak by se mel vratit do zakladni skoly si zopakovat procenta. Zmena vyjadrovana v procentech se vzdy vztahuje k podilu nove a stare hodnoty, nikoliv k jejich rozdilu. Pokud clovek chce zmenu popsat pomoci velikosti rozdilu, tak takova zmena se vyjadruje v puvodnich jednotkach, protoze ale puvodni velicina je bezrozmerna (procento neni jednotka, ale v podstate syntakticka zkratka, s kterou je treba zachazet opatrne), tak se zavedla jina syntakticka zkratka, ktera se v tomto kontextu hodi.
Myslim, ze uplni idioti tady nejsme, ale kdyz se hovori o trznich podilech, tak tam je podle me zrejme, ze ma autor na mysli to, cemu se dnes popularne rika "procentni bod".
Hmm... a ja snad nazyvam metr procentem? Kdyz budu mit nejakou tabulku, kde budou udaje v metrech a "hodnota" u jednoho z udaju se zvetsi o "2 metry", tak proste reknu, ze se "'hodnota' se zvysila o '2 metry'". Kdyz mam ale trzni podil, kde jsou "hodnoty2" udavane v "procentech", tak nemuzu rict "'hodnota2' se zvysila o 'x procent'?
Vzdyt to je nesystemove tvrdit, ze procento stoji nad vsemi jednotkami.
Tohle jste si mohl odpustit. Pochybuju, ze se tady najde clovek, ktery by nechapal koncept procent. Ja se jen pozastavuji nad tim, ze procento vlastne stoji uplne mimo vsechny ostatni jednotky, a ze s udaji o trznim podilu musim nakladat nesystemove(jinak, nez s udaji v jinych jednotkach).
Tohle jste si mohl odpustit.Ne, nemohl, protože někdo, kdo tvrdí toto:
Ja se jen pozastavuji nad tim, ze procento vlastne stoji uplne mimo vsechny ostatni jednotkyopravdu nechápe koncept procent.
A centimetr je funkce metru?
V roce 2007 tedy vzrostla oproti předchozímu roku o 2%Ne, vzrostla o 66,6% (přesněji o 2/3).
A v roce 2008 o 3%.Ne, o 60%.
A jak teď v těch slavných procentních bodech vyjádřím, jak se změnil růst inflace mezi 2007 a 2008?Klesl o 6,6 procentních bodů.
V roce 2007 tedy vzrostla oproti předchozímu roku o 2 procetní body (mně je to fakt šumafuk).Ano.
A v roce 2008 o 3 procentní body.Ano.
A jak teď v těch slavných procentních bodech vyjádřím, jak se změnil růst inflace mezi 2007 a 2008?Už jsem vám to napsal – klesl o 6,6 (přesněji o 20/3) procentních bodů. Neumíte číst?
Daleko podstatnější než debata o procentních bodech a procentech by dle mého měla být o kvalitě provedeného měření - pokud se podívate na zastoupení Javy (jazyků), Neměcka (zemí) a různých frameworků... měli byste se začít ptát jací uživatelé tvořili vzorek dat a zda, na co a s jakou přesností, lze výsledky tohoto měření generalizovat. Na světovou programátorskou populaci to moc nevypadá.
Více viz http://en.wikipedia.org/wiki/Misuse_of_statistics
Když se člověk napřed zamyslí nad tím, jestli tu obrovskou hromadu .NET patlalů vůbec jde zařadit do světové programátorské populace...
Tiskni
Sdílej: