Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Pondělní rozhodnutí Evropské komise, které zrušilo původní žádost o přepsání návrhu patentní směrnice, může vážně ohrozit vývoj svobodného software.
Tiskni
Sdílej:
pritom by to mohla bejt dobra instituce, protoze nadnarodni, ktera se nemusi obavat lobbystickeho tlaku na slabou (protoze narodni) vladu.Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.
Tak to je IMHO nesmysl. Lobbying funguje velmi účinně i na půdě EP. Jen lobují subjekty, které na to mají dech (nadnárodní korporace, samotné státy, resp. různé resorty). V důsledku jsou pak dopady ještě horší - protože nadnárodní.Nejak jsem nechytil tu logiku - v narodnich vladach nadnarodni spolecnosti nelobuji? Lobuji jen v EP? btw:V nasem parlamentu by softpatenty byly uz daaavno odhlasovane...
Ať se nám to tedy líbí, nebo ne, pro politiky a politiku jde o okrajovou záležitost.Zvlaste v kontextu jejich narodniho prostredi. Volice pripadny hrdinny postoj neprida, nanejvys problemy s giganty jako je Microsoft. V ramci Evropy existuje ale dostatecne velka komunita, ktere na tomhle zalezi a jeji hlas muze byt slyset - ovsem v EVROPE, nikoliv v jednotlivych statech.
Řekl bych, že je přinejmenším nadměrně optimistické si myslet, že jedna nadnárodní vláda bude méně zkorumpovaná než desítky národních vlád. Naopak si myslím, že čím je vláda "vzdálenější" (globálnější), tím je náchylnější k podobným nešvarům, protože není pod drobnohledem.Jiste, napr. nase vlada je jiste pod drobnohledem... Ono taky byva taky tak vysoke postaveni, ze zisk z drobnych zlodejen jaksi nevyvazi ztratu toho postaveni. Nynejsi situace je takova, ze prakticky rozhoduji narodni vlady o tom, co je v narodnim kontextu podruzny problem a tudiz naprosto bezpecny teren vzhledem k obcanum vlastni zeme: vlada si muze delat co chce a verejnost JEDNE zeme ma velmi malou silu tohle zmenit, protoze se jedna vetsinou o pomerne malou cast verejnosti jedne zeme, kterou takova globalni zmena primo postihne; a i kdyby, JEDNA vlada prilis maly hlas mezi 25.
Sice ji sleduje více lidí, ale o to laxněji, protože není jen "jejich" vládou. Navíc se uplatní rivalita jednotlivých států -- tzn. když taková vláda provede něco špatně, jedni ji to klidně odpustí, protože to nebude něco, co by se týkalo přímo jich. A ještě budou mnohdy rádi, protože se budou cítit zvýhodněni (na úkor jiných).Naopak, prave dnes sleduji lidi pocinani nasi narodni vlady v evropskych institucich velmi laxne, nemluve o vladach jinych statu. Paradoxne pak hazeji "vinu" na celoevropske instituce, protoze jim kdosi nakukava, ze rozhoduji eurokrati...
Myšlenka federalizování se mi příčí prostě proto, že čím větší správní a územní celek má daný orgán na starosti, tím volnější má ruce, protože k uspokojení všech je nutné dělat příliš velké kompromisy. A ne vždy je kompromis tím nejlepším řešením. Mnohdy způsobí pokles úrovně i tam, kde tomu není třeba.Logicky je to presne naopak: vzajemna dohoda 25 suverennich statu mezi sebou si primo vynucuje takovy kompromis, co se tyka globalnich problemu.
Integrace by (IMO) neměla být založena na sjednocování legislativních a exekutivních prvků jednotlivých států, ale naopak na podpoře co největší diverzifikace (ten dělá to a ten zas tohle...).Ano, proto at rozhoduje federalni evropsky parlament o celoevropskych zalezitostech a poveruje federalni evropskou vladu jejich spravou a at si jednotlive regiony rozhoduji o svych vecech co nejnize. Tzv. "narodni vlada" je v podstate hluchy meziclanek (ktery z tradicne nacionalistickych duvodu ovsem jen tak nezmizi).