Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
What works: - Sending SMS via terminal - Networking via USB Broken: - Mainline - Audio - Bluetooth - Camera - GPS - Mobile data - Calls - NFC
- tim obesel drivery a vse okolo, proste to bezelo a do nejakeho chrootu - tedy pro android adresare dal linux a ten se nejak poustel s virtulaizaci ala LXC - tedy sdileny kernel, nebo mozna rovnou na Androidu a nejak vyresili jen GUI a WM co pouzivalk ve skutecnsti Android - ale hlavne na rtom bezelu nativni ububntu aplikace pro ARM.
tento projekt se uspalm, diky malo RAM na telefonech a slabymi CPU.
Dneska mam v mobilu 16GB RAM, poradny CPU a 0.5TB disk - a tak jako to ma dnes SAMSUNg, ze se pripojite k monitoru pres USB-C 4 (thunderbold) nekdy je podporvan i USB-C 3. - ale vetsinou hunderbol, funguje i PD a kyd zto ma USB hub v sobe, coz treba muj ma, tak mate mobil v okne
a desktop, kde si muzet poustet velky browser, psat na klavesnici, ovbladat to mysi - treba ja tam mam i QuickEdit+ a v tom jde vyvijet, plno dnestnich nativnich Android aplikaci uz jsou navrzeny spise pro tablet nebo tento monitor mod - ano prad se tam nepousti linux apky, ale uz to ma i Oppo a asi i Xioami, Samsung - a prichazi doba, kdy i Ubuntu pujde pouzit na mobilech - a to prosim vsech, nebot puvodni Android bude nedostcen
- otazka je, zda radeji nemit mobil a treba Rasberry Pi, kdyz nekdo nechce notebook a ten diky moznosti mit tam M.2 slot si prenaset mezi praci a domovem -- popravde vseho casu jsme notebook mel jen v praci - doma jsme mel v KVM virtual pro praci, kde jsem se pripojil pres VPN a na slusbky jsme si bral oosbni lehoucky notebook, nebot nez se dohadovat, ze miu koupi notebook podle mich predstav, jsme si jej radeji koupoil sam - jako oni by mi koupili X1 carbon - ale nes 3k IPS - jenze ja potyreboval to 3K IPS (stacil by mi 2K ale ten nedelali) - takze muj linux a mohl jsme na tom na dovolene i v darktable upravovat fotky, co jsme nafotil - no upravovat, rychla korekce, nejake presety a export - cili jsme chtel notebook na pracovni cesty i na soukreme ucely - frima by mi koupila kompromis, tak jsme si rovnou koupil svuj, nez aby mi firma koupila lehky a ja mel pak 2 lepsi --- tak to jsme rtadehi enchal notebook v praci zadokovany a i na dovolen jsme kdyz tak mel VPN - jo na notebooku jsme nepoyuzival virtual, mohl jsme, ale tam jsme bezel nativne v linuxu - v praci jsme mel nativne linux a ve vmware workstation windows - duvod ? v te dobe nebyl teams pro linux a podgin nebyl na konfwerence to prave orechove - nouzove se to dalo, na sluzebkach stacilo jen psat a pri nejhorsim whatsap/signal/viber call pres net - dnes uz je to easy - team je pro linux - pardox byl ze v tech win v opraci jsme mel VPN a tam Putty a nebo MobaXterm - ale ja mel vetsinou jen putty, nebot jsme vse resil pres Linuxovy jump
) - takze jsme mel win na outlook, ten jejich predelany7 skype s nazvem comunicator
) - libre office a hlavne PUTTY nebo MobaXterm
- a nekdy jeste remote desktop, nebot na nektere site jsme musel pres 1-3 windows a az tam si pustit treba putty - a napojit se napr. NetApp nebo pustit nejakou apku ci web browser ... pak chapete ze mi na Linuxu stacil pidgin, z exchange jsme to cetl bud evolution, nebo pres browser - a nakonec vse resil pres SSH z terminalu, nebo remmina a z tama na jumpy ... suma sumarum se mi na Linuxu delalo nasobne lepe - jeste jsme mohl mit VPN v linuxu, vse resit pres windoes a ve virtulau mit jen comunicator ... ale to bych i na bezne browseni vytezoval VPN - proste bylo lepsi jet na loklani siti co byula uber rychla a na pomale VPN resit jen praci - treba ulpoad nejakleho mega logu ci dumpu mi pak bezelo na VPN uber pomalu, zatimco na lokalni siti uber rychle - meli jsme takovou obezlicku, proxy, ale jen z prikazove radky pro jeden linux - takze pres cyrl jsme dump odeslal jako zasifrovany na transfger.sh , coz curl nativne podporoval, z nej si to stahl, poskaldal diokupy, pokud jsme presahl limit velikosti a ten pak poslal - i tohle bylo nasobne rychlejsi, nez to p[rimo z VPN pres VPN tahat k vendorovi ...
Canonical to sveho casu resil tak, ze spoustel Linux User space, hlavne GUI na Androidune, tak to nebylo, zadnej chroot ci lxc, slo o project libhybris, kterej bezel nad "Android kernel + Android userspace ovladace" a nad tim pak Linux userspace+gui...- tim obesel drivery a vse okolo, proste to bezelo a do nejakeho chrootu - tedy pro android adresare dal linux a ten se nejak poustel s virtulaizaci ala LXC - tedy sdileny kernel, nebo mozna rovnou na Androidu a nejak vyresili jen GUI a WM co pouzivalk ve skutecnsti Android - ale hlavne na rtom bezelu nativni ububntu aplikace pro ARM.
Tiskni
Sdílej: