Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Oproti tomu se často setkávám s názory typu: "Linux je jiný (není to Windows) a není na něj dostatek aplikací, které potřebuji (warez Photoshop a sto nových her ročně)."
Jeho názor je, že jde o marketingV tomhle má pravdu. Jedná se zcela jistě o součást marketingové strategie.
motivací má být všeobecně rozšířená představa, že Linux je nepoužitelný systém s příkazovou řádkou vhodný jen pro geeky.Tohle mi přijde jako zoufalé hledání složitého důvodu pro jednoduchou věc. Occamova břitva mně osobně napovídá, že je to blbost. Google a Canonical mají zcela jistě zájem na tom budovat a propagovat svoji značku. Otázkou ovšem zůstává, jakou mají motivaci propagovat značku Linux. Co by jim to přineslo?
Tohle mi přijde jako zoufalé hledání složitého důvodu pro jednoduchou věc.+1, v čem je pro Google lepší "Chrome Linux" než "Chrome OS"?
Netuším jak je tomu v případě USA, ale osobně jsem se s názorem "Linux je nepoužitelný systém s příkazovou řádkou vhodný jen pro geeky." nesetkal.Já se setkal i s tímto pohledem a s lidmi, kteří ho úmyslně šíří, protože by nebyli rádi, kdyby se rozšířilo něco, co neumějí.
já mám jen obavu, že ti, co to šíří, tak nezvládaj ani ty windozeTo bezpochyby. Dobře ovládnout Windows je vzhledem k nedostatku dokumentace a nadbytku pochybných blobů mnohem náročnější, než stejně dobře ovládnout Linux, až bych řekl skoro nemožné. Přesto typický uživatel linuxu ovládá windows podstatně lépe než typický uživatel windows. To stejné platí i pro typického pokročilého uživatele a typického guru.
pohužel, to dost často to jsou nějací technici z podpory, co umí akorát reinstalaciPoslední kapkou k výraznému omezení mé dobrovolné počítačové pomoci okolí bylo, když po mém verdiktu, že zařízení je třeba reklamovat, byl místo reklamace povolán technik z Mironetu. Překvapivě po hodině laborování došel ke stejnému závěru jako já. Ale tím, že jeho závěr stál 500 Kč, zatímco můj závěr stál 0 Kč, byl samzřejmě ten jeho hodnotnější.
Já v tomto případě vidím řešení jednoduše. Přestanu to supportovat úplně.Reinstalaci tehdy nakonec provedl "zkušenější" spolubydlící (který se mimochodem docela xichtil když jsem domácí to řešení popisoval) a u toho už to zůstalo.
Tohle řešení předpokládá, že Linux narozdíl od Windows havarovat nebude.Ani ne. Bral jsem to tak, že pokud havarujou Windows, tak se stáhnou data přes nějaké live iso, pak se dá rollback na vm. Pokud havaruje Linux, tak s trochou štěstí zůstane vm nepoškozená a dá se obnovit po opětovné instalaci. Která mi mimochodem rozhodně nevezme tolik času a nervů jako instalace Windows.
Na Linuxu by běžela jen ta VM.Právě proto mi to připadá jako děsný overkill. Plocha a jiná data uživatelů se u Windows řady NT (NT/2000/XP) a Windows 7 dají jednoduše dát na jiný oddíl než systém, sám jsem to tak vždycky měl.
Takže by nastartovala, ikonou na ploše zapla windows, po skončení práce duhou ikonou vypla počítač. Toto jsem jí vysvětlil. Její odpovědí bylo "nechci, linux je moc složitý"Pro takové lidi je i kliknout na ikonku občas moc složité, kdybych někomu něco takového dělal, tak spustím virtuální stroj automaticky po startu přes skript, kde se po jeho ukončení počítač vypne. Sice by to dělalo menši problém při restartu, ale to je jen drobné nevýhoda ve srovnání s tím, co problémů by se ušetřilo. Možná tak ještě přidat automatické shnapshootování, tedy pokud uživatelka není notorická stahovačka
Zajímalo by mě co přivádí na myšlenku, že by ho tam mít měly.+1 Navíc, kdyby ho tam distribuce neměly, tak by se některým lidem včetně RMS mnohem lépe spalo, protože by Linux nebyl příjemcem nezaslouženého respektu :).
Tiskni
Sdílej: