Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Ty seš fake.
Že např. dvojtečka bývá středník se Shiftem, mi došlo za pár sekund… jistěže tam neukazuje, co dělá klávesa Shift. Odhaduji, že tak je to se všemi těmi symboly, i na vrstvě SYM, jenže…
…právě to je ten problém – zápisek není moc dobrý a nevím, co tu dělá. /r/ErgoMechKeyboards/ podobných obsahuje dnes už asi stovky. Čtenáři, který vůbec netuší, co je odkazovaný Miryoku, to prakticky nic neřekne. Haha, divná prťavá klávesnice. Moc vtipné.
To neznamená, že se k těm výmyslům hlásím. Nehlásím. Už jen kvůli extrémní modalitě a domnělým výhodám, které nejsou založené na důkazech, nýbrž nějaký nerd toliko hodně přemýšlel.
Vzhledem k tomu, že i Alzák má „mechanické“ klávesnice, které jsou jenom o stovku dražší než tahle za pětistovku… Takže aritmetika nesedí. Rozdíl ve funkcionalitě je třeba NKRO. Hluk nevím, ty levné nebývají nic moc, i když se dají celkem jednoduše ztišit (lubrikant na stabilizátory a nějaká guma pod klávesy nebo kryt). Jenže něco podobného platí pro tyhle dellácké klávesnice, tím spíš, když navíc časem různě povrzávají.
To je jenom protipříklad. Když už mám srovnání, nechtěl bych ani jedno.
Mezitím se mi za sedm stovek podařilo sehnat optomechanickou klávesnici s půleným mezerníkem a konfigurovatelným firmwarem. To už si dovedu představit, že bych používal normálně.
dávám přednost tradičnímu ISO rozložení (velký enter) … jsem si překvapivě dobře zvykl na Apple nízkozdvihové klávesnice
Opravdu? Vždyť Apple dělá ten Enter strašně úzký (ale ne tak na japonském rozložení).
Apple nízkozdvihové klávesnice (mají jemnou, ale dobře funkční hmatovou odezvu)
Můj názor na ně je asi takový, že to bych mohl rovnou klepat do desky stolu a aspoň by se to líp čistilo.
velké "cvakací"
To je nějaký mýtus, který se pořád objevuje. Skutečně „cvakacích“ spínačů je menšina.
Akusticky viz třeba můj starý ErgoDox pro srovnání. Tam je nejhlučnější náraz prstu do povrchu plastové klávesy, samotný úhoz je pak skoro neslyšný. Dokonce jsem tam ani nedával tlumené spínače (MX Silent), protože to nemělo smysl. Mohl bych tam konečně nahrát taky ty novější klávesnice… (Jo a mám tam i různé ty „herní“, ty jsou bez tlumení krytu skutečně hlasitější.)
Můžu se pro zajímavost zeptat kterou optomechanickou klávesnici?
Nějaká čína z řady GK6x, prodává se to pod různými značkami. Jsou v tom optomechanické spínače Gateron, skoro stejné jako ty „mechanické“, akorát mají jiný spodek. Myslím, že jsou i „mechanické“ verze GK6x. Ale na tom nesejde, jenom jsem chtěl ukázat, že ten koroptví výplod je nesmysl.
S tím cvakáním nejde ani o mýtus jako o fakt, jen prostě staršího data. V době, kdy zdaleka ne každý seděl u počítače celý den a kdy se teprve začaly objevovat první nápady, jak na klávesnicích ušetřit, byly ty kvalitní opravdu velmi hlasité.
E-e.
Na jednu stranu skutečně existoval trend, že mnoho uživatelů (uživatelek) mechanických psacích strojů bylo navyklých na rachot a výrobce (typicky IBM) se jim zpočátku snažil zavděčit (tím spíš něčím jako solenoid). Na druhou stranu nebyl univerzální, spousta elektrických klávesnic měla více či méně lineární spínače (resp. obecně bez jakéhokoliv cvakacího mechanismu) a pokud jejich kryt nebyl vysloveně dutý, hluku z něj bylo poměrně málo; namátkou se mi vybavují nějaké Cherry nebo Key Tronic.
Šetřilo se kontinuálně od 70. let dál, tak nevím, co má být ten referenční rámec. Mám docela dobrou představu o druhé půlce 80. let, tzn. hardwaru, který jde většinou s celkem malým úsilím používat s moderními desktopy a sice se na něm samozřejmě šetřilo (ačkoliv: výhody výroby ve větších objemech…), ale naopak v mnoha ohledech byl lepší než předchůdci (včetně odolnosti vůči vlivům prostředí nebo spolehlivosti). Zvlášť třeba Cherry G80-1000 (MX Black, příklad) má skoro stejnou konstrukci jako ten můj ErgoDox.
Takže zásadní NEsouhlas.
Ale třeba Matias Tactile Pro 4 je velmi hlučná.
Samozřejmě, když si člověk pořídí cvakací Tactile Pro a nikoliv Quiet Pro. Taková dichotomie existovala už v těch 80. letech.
Nevím, jaké má Matias šasi, asi nic moc, ale moje keyboardio je velice tiché…
Složitější je to s hmatovou odezvou. Originální původní Apple Wired Keyboard ji má překvapivě dobrou, vyzkoušeno před pěti minutami v přímém srovnání s několika jinými alternativami. Takže nejde jen o názor...
Jelikož má stisk klávesy dráhu celkem 1-2 mm, pro mě je hlavní odezva náraz do toho hliníkového plátu. Sice vím, že jsou lidé, kteří na tom píšou tak nějak „naplocho“, ale to není můj případ. Dokonce nejsem příznivcem ani klikání tlačítek myší.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.8.2022 22:49
