Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ty seš fake.
Že např. dvojtečka bývá středník se Shiftem, mi došlo za pár sekund… jistěže tam neukazuje, co dělá klávesa Shift. Odhaduji, že tak je to se všemi těmi symboly, i na vrstvě SYM, jenže…
…právě to je ten problém – zápisek není moc dobrý a nevím, co tu dělá. /r/ErgoMechKeyboards/ podobných obsahuje dnes už asi stovky. Čtenáři, který vůbec netuší, co je odkazovaný Miryoku, to prakticky nic neřekne. Haha, divná prťavá klávesnice. Moc vtipné.
To neznamená, že se k těm výmyslům hlásím. Nehlásím. Už jen kvůli extrémní modalitě a domnělým výhodám, které nejsou založené na důkazech, nýbrž nějaký nerd toliko hodně přemýšlel.
Vzhledem k tomu, že i Alzák má „mechanické“ klávesnice, které jsou jenom o stovku dražší než tahle za pětistovku… Takže aritmetika nesedí. Rozdíl ve funkcionalitě je třeba NKRO. Hluk nevím, ty levné nebývají nic moc, i když se dají celkem jednoduše ztišit (lubrikant na stabilizátory a nějaká guma pod klávesy nebo kryt). Jenže něco podobného platí pro tyhle dellácké klávesnice, tím spíš, když navíc časem různě povrzávají.
To je jenom protipříklad. Když už mám srovnání, nechtěl bych ani jedno.
Mezitím se mi za sedm stovek podařilo sehnat optomechanickou klávesnici s půleným mezerníkem a konfigurovatelným firmwarem. To už si dovedu představit, že bych používal normálně.
dávám přednost tradičnímu ISO rozložení (velký enter) … jsem si překvapivě dobře zvykl na Apple nízkozdvihové klávesnice
Opravdu? Vždyť Apple dělá ten Enter strašně úzký (ale ne tak na japonském rozložení).
Apple nízkozdvihové klávesnice (mají jemnou, ale dobře funkční hmatovou odezvu)
Můj názor na ně je asi takový, že to bych mohl rovnou klepat do desky stolu a aspoň by se to líp čistilo.
velké "cvakací"
To je nějaký mýtus, který se pořád objevuje. Skutečně „cvakacích“ spínačů je menšina.
Akusticky viz třeba můj starý ErgoDox pro srovnání. Tam je nejhlučnější náraz prstu do povrchu plastové klávesy, samotný úhoz je pak skoro neslyšný. Dokonce jsem tam ani nedával tlumené spínače (MX Silent), protože to nemělo smysl. Mohl bych tam konečně nahrát taky ty novější klávesnice… (Jo a mám tam i různé ty „herní“, ty jsou bez tlumení krytu skutečně hlasitější.)
Můžu se pro zajímavost zeptat kterou optomechanickou klávesnici?
Nějaká čína z řady GK6x, prodává se to pod různými značkami. Jsou v tom optomechanické spínače Gateron, skoro stejné jako ty „mechanické“, akorát mají jiný spodek. Myslím, že jsou i „mechanické“ verze GK6x. Ale na tom nesejde, jenom jsem chtěl ukázat, že ten koroptví výplod je nesmysl.
S tím cvakáním nejde ani o mýtus jako o fakt, jen prostě staršího data. V době, kdy zdaleka ne každý seděl u počítače celý den a kdy se teprve začaly objevovat první nápady, jak na klávesnicích ušetřit, byly ty kvalitní opravdu velmi hlasité.
E-e.
Na jednu stranu skutečně existoval trend, že mnoho uživatelů (uživatelek) mechanických psacích strojů bylo navyklých na rachot a výrobce (typicky IBM) se jim zpočátku snažil zavděčit (tím spíš něčím jako solenoid). Na druhou stranu nebyl univerzální, spousta elektrických klávesnic měla více či méně lineární spínače (resp. obecně bez jakéhokoliv cvakacího mechanismu) a pokud jejich kryt nebyl vysloveně dutý, hluku z něj bylo poměrně málo; namátkou se mi vybavují nějaké Cherry nebo Key Tronic.
Šetřilo se kontinuálně od 70. let dál, tak nevím, co má být ten referenční rámec. Mám docela dobrou představu o druhé půlce 80. let, tzn. hardwaru, který jde většinou s celkem malým úsilím používat s moderními desktopy a sice se na něm samozřejmě šetřilo (ačkoliv: výhody výroby ve větších objemech…), ale naopak v mnoha ohledech byl lepší než předchůdci (včetně odolnosti vůči vlivům prostředí nebo spolehlivosti). Zvlášť třeba Cherry G80-1000 (MX Black, příklad) má skoro stejnou konstrukci jako ten můj ErgoDox.
Takže zásadní NEsouhlas.
Ale třeba Matias Tactile Pro 4 je velmi hlučná.
Samozřejmě, když si člověk pořídí cvakací Tactile Pro a nikoliv Quiet Pro. Taková dichotomie existovala už v těch 80. letech.
Nevím, jaké má Matias šasi, asi nic moc, ale moje keyboardio je velice tiché…
Složitější je to s hmatovou odezvou. Originální původní Apple Wired Keyboard ji má překvapivě dobrou, vyzkoušeno před pěti minutami v přímém srovnání s několika jinými alternativami. Takže nejde jen o názor...
Jelikož má stisk klávesy dráhu celkem 1-2 mm, pro mě je hlavní odezva náraz do toho hliníkového plátu. Sice vím, že jsou lidé, kteří na tom píšou tak nějak „naplocho“, ale to není můj případ. Dokonce nejsem příznivcem ani klikání tlačítek myší.
Tiskni
Sdílej: