Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
The machine that hosts the public websites is simply an interface to a much larger system. This cluster is a small supercomputer with 80+ Opteron cores, over 8TB of redundant disk storage, and power consumption demands to match. Fortunately, this essential equipment survived with only minor damage.
Jojo, už i elektrická síť protestuje proti kostlivcům typu KDE 3.
KDE3 je kostlivec? LOL. Čo potom chudák môj starý emacs? 
Emacs je něco jiného. Já náhodou teď zrovna sázím něco v TeXu. A nemyslím si, že je TeX kostlivec.
Prostě každá oblast software se vyvíjí jinak.
Ak je KDE 3 kostlivec, tak TeX sa rozpadol na prach už pred 10 rokmi
TeX je skvelý, ale že je starý a nie úplne ideálne navrhnutý, je už cítiť dosť (v podpore unicode napr., ktoré v tej dobe asi vôbec neexistovalo). Preto ostatne vznikol XeTeX.
Já nemám nic proti KDE 3. Léta jsem ho spokojeně používal. Jen si myslím, že dnes už patří tak trochu do muzea.
Vylepšovat KDE 4 v podstatě nepotřebuju, protože jeho současný stav mi celkem vyhovuje. 
Jen si myslím, že dnes už patří tak trochu do muzea.... jako všechno ostatní, co ke spokojenosti fungovalo do doby, než se někdo rozhodl, že je potřeba to "vylepšit"
Spokojenost je relativní pojem. Požadavky na desktopové prostředí se postupně mění. Na dnešním hardware je akcelerovaný desktop základní standard. KDE 3 něco takového nemohlo poskytnout. Všechny potřebné vychytávky byly v Qt 4. Rozhodnutí přemigrovat všechno na Qt 4 a přepsat od základu to, co by mohlo Qt 4 lépe využít, mi připadá logické a správné.
Ľud to chce.
Přesně tak. A to je vlastně ze všeho nejdůležitější. Protože počítače tu jsou pro lidi, nikoliv naopak. No ... aspoň zatím to tak (snad) je.
Zjednodušeně: Je škoda, aby enormní výkon dnešních grafických procesorů, který v některých ohledech dalece předčí CPU, zůstal jen tak nevyužitý.
Já si většinu „efektů“ vypínám, protože některé z nich mě při práci spíš ruší. (Ale to je jen věc názoru. Znám lidi, kterým se hořící okna líbí.) Nicméně vždy používám akcelerovaný desktop. Takže to fakt není o průhledných oknech nebo o krychli s plochami...
Zapomněl jsem na to podstatné: Tam nejde jen o využití výkonu grafické karty. Celá koncepce kompozitního správce oken je z principu efektivnější než „stacking“ správce. Třeba jen s ohledem na počet překreslovacích událostí, které musí okenní programy řešit.
Tento podstatný rozdíl kupodivu Wikipedia příliš nezdůrazňuje, ale aspoň základní zmínka tam je.
Já jsem si nevšiml, že by v KDE 4 byla někdy rychlost v prdeli. Problém s rychlostí jsem tam nikdy nezažil, a to ani s akcelerací, ani bez ní. Může to být třeba bug, který postihuje jen některé typy hardware. V hodně starém KDE 4 byly (údajně) těžké problémy s výkonem na kartách NVidia.
To hýbání oknem a sledování zatížení procesoru je dost neobjektivní test. Aby byl takový experiment korektní, je třeba zapnout akceleraci, ale vypnout všechny efekty. Spousta lidí zapne akceleraci v nějakém defaultním nastavení, které dělá průhledná okna, a diví se, že je to pomalejší.
No, já jsem se o Windows 7 nebavil ani chvíli.
Takový systém nemám a nikdy mít nebudu, takže fakt netuším, co se tam dá či nedá vypnout.
U Compizu je to snadné, vždyť je tam na to radio button! Jak je v Gnome takové to nastavení 3D efektů, jsou tam (pokud vím) 4 úrovně: Metacity, Compiz (téměř) bez efektů, Compiz se spoustou efektů a pak nějaké vlastní nastavení. No a ta druhá úroveň — to je asi ono.
V KWinu je to taky snadno nastavitelné, stačí v systemsettings povolit kompozitní efekty, ale povypínat vylepšenou správu oken / stíny / animace.
Můj dojem je přesně opačný. Je-li desktop bez akcelerace a dokonalost v jedné společné větě, nevěřícně zvedám obočí. Nicméně každý hardware je jiný a je docela dobře možné, že tyto záležitosti vnímá každý trochu jinak.
Tiskni
Sdílej: