Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
a čo tak kombinacia RPM5 a Smart Package Manager ??? ta rychlost je nenormalna
1) Zypper je napsán v C-čku, Yum v Pythonu. Z toho vyplývají podstatné vlastnosti jako rychlost, paměťová náročnostTo jsou zjevné výhody zypperu, ok.
a napadá mě také nepoužitelnost Yumu, při rozbití Pythonu / instalaci nekompatibilní verze.Problémy s nekompatibilními závislostmi trpí i céčkové moduly, takže tady +/-. Navíc v takto extrémních případech budu pravděpodobně opravovat pomocí rpm, ne yumu ani zypperu.
Zypper má lepší syntaxiUrčitě? Tak mi zkus napsat obdobu
yum groupinstall software-development či
yum install @software-development.
3) Zypper umí komplexní SW managementBuzzwords přenechám manažerům :).
Yum spravuje pouze balíčky (neumí spravovat repozitáře, atd...)Tedy dělá, k čemu je určený :).
4) Zypper používá SAT-solver. Nevím co používá Yum, ale srovnat se to ve výkonu solveru prostě nedá.Fajn.
Problémy s nekompatibilními závislostmi trpí i céčkové moduly, takže tady +/-. Navíc v takto extrémních případech budu pravděpodobně opravovat pomocí rpm, ne yumu ani zypperu.Spíše jsem měl na mysli, že si uživatel spíše rozbije Yum například instalací nového Pythonu, než Zypper rozbitím libc. Rozbitý libc je hádám nohem fatálnější problém (z hlediska celého systému) než Python.
Určitě? Tak mi zkus napsat obdobuAno. Toto Zypper umí, myslím že dokonce déle než Yum. Zypper rozlišuje 4 typy objektů:yum groupinstall software-developmentčiyum install @software-development.
Buzzwords přenechám manažerům :). ... Tedy dělá, k čemu je určený :).Koukněte sem. Je naopak dost efektní, pokud můžu přidávat, povolovat, zakazovat, nastavovat repozitáře, zapínat a vypínat autorefresh. Schopnosti Zypperu jsou fakt dost rozsáhlé, nemůžu se ubránit dojmu, že je to první nástroj, u kterého tvůrci skutečně mysleli na uživatele a na funkce, které bude potřebovat. Syntaxe pomocí zkratek je také dost návyková. A nejlepší je, že je to navíc pekelně rychlé
Koukněte sám, co všechno to umí.
Docela se divím, že ještě někdo neupravil pacman z archu pro jiné balíkové systémy - těžko se hledá, co to neumí a rychlost je maximální možná pro nezbytné kontroly závislostí...Možná proto, že by to málokdo byl ochotný používat.
zypper install --type pattern xfce
výhodou je integrace správy repositářů a manipulace s nimi. Přes zypper jsem prováděl online upgrade 11.2 na 11.3 v pohodě.
Skupiny? proč by to nešlo přes zypper zypper install --type pattern xfceNa čí komentář reaguješ? Nevšiml jsem si, že by někdo psal, že nejdou instalovat skupiny.
výhodou je integrace správy repositářů a manipulace s nimi.Asi neumím tuto "výhodu" plně docenit, repozitáře mám nastavené v konfigurácích, které jsou zabalené do RPM balíčků (Fedora).
zypper dup -r 4, kdy se provede aktualizace repositáře č.4 tedy v mém případě KDE.
Však vy jste psal, že Yum má správu skupin řešenu jednodušeji.Přesně tak, to je to, co jsem psal, tedy nic o nemožnosti správy skupin v zypperu.
Já jsem si třeba hodně zvykl na aktualizaci SW jen z jednoho definovaného repositáře.
stačí mi jen zypper dup -r 4, kdy se provede aktualizace repositáře č.4 tedy v mém případě KDE.
Jo no. Tohle by bylo dobré ukázat Debianistům
zypper ar URI repository_name
je prostě univerzální a jednoduché řešení.
Zabalení repozitářů do RPM balíčků je nesystémové řešení.Právě naopak, na Fedoře se to používá jako systémové univerzální řešení.
Alternativou v SUSE je jít na stránku VLC a kliknout myší na tlačítko "one-click-isntall", nebo si přečíst URI rpozitáře, a zadat:
zypper ar URI VLC
S příslušnými parametry mohu rovnou refreshnout obsah repozitáře, repozitář povolit nebo zakázat, zapnout nebo vypnout autorefresh atd... To vše jedním příkazem. Kdybch to řešil RPM balíčkem, musel bych mít 20 RPM balíčlů pro všechny kombinace nastavení, nebo to dodatečně editovat v repos.d.
Takže když máte repozitář třetí strany (vymysleme si třeba VLC) tak musím jít na web VLC, stáhnout si RPM balíček VLC_repository.rpm, ručně ho nainstalovat, pak yum check-updates....Jen pokud to tímto způsobem dělat chceš
.
A jak to tedy jinak udělám? V případě Zypperu můžu ještě zkopírovat .repo soubor do /repos.d/. Jde o i u Yumu?Vždyť je to standardní způsob, ty RPM balíčky obsahujou .repo soubory (a podepisovací klíče, pokud vím), co jiného bys tam čekal? Mimochodem, myslel jsem si, že mluvíš z pozice znalého.
Proč furt všichni plantají dohromady Meego a Fedoru?Jaký s tím máš problém?
Vzhledem k tomu, že toto je snad první Intel grafika se kterou jsem se setkal, nejsem teď v obraze jak to s ovladači pod linuxem je.To je problém – GMA 500 totiž není od Intelu ale od PoverVR, které na rozdíl od Intelu nechce/není schopné vytvořit ovladače pro Linux.
Tiskni
Sdílej: