Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
a čo tak kombinacia RPM5 a Smart Package Manager ??? ta rychlost je nenormalna
1) Zypper je napsán v C-čku, Yum v Pythonu. Z toho vyplývají podstatné vlastnosti jako rychlost, paměťová náročnostTo jsou zjevné výhody zypperu, ok.
a napadá mě také nepoužitelnost Yumu, při rozbití Pythonu / instalaci nekompatibilní verze.Problémy s nekompatibilními závislostmi trpí i céčkové moduly, takže tady +/-. Navíc v takto extrémních případech budu pravděpodobně opravovat pomocí rpm, ne yumu ani zypperu.
Zypper má lepší syntaxiUrčitě? Tak mi zkus napsat obdobu
yum groupinstall software-development
či
yum install @software-development
.
3) Zypper umí komplexní SW managementBuzzwords přenechám manažerům :).
Yum spravuje pouze balíčky (neumí spravovat repozitáře, atd...)Tedy dělá, k čemu je určený :).
4) Zypper používá SAT-solver. Nevím co používá Yum, ale srovnat se to ve výkonu solveru prostě nedá.Fajn.
Problémy s nekompatibilními závislostmi trpí i céčkové moduly, takže tady +/-. Navíc v takto extrémních případech budu pravděpodobně opravovat pomocí rpm, ne yumu ani zypperu.Spíše jsem měl na mysli, že si uživatel spíše rozbije Yum například instalací nového Pythonu, než Zypper rozbitím libc. Rozbitý libc je hádám nohem fatálnější problém (z hlediska celého systému) než Python.
Určitě? Tak mi zkus napsat obdobuAno. Toto Zypper umí, myslím že dokonce déle než Yum. Zypper rozlišuje 4 typy objektů:yum groupinstall software-development
čiyum install @software-development
.
Buzzwords přenechám manažerům :). ... Tedy dělá, k čemu je určený :).Koukněte sem. Je naopak dost efektní, pokud můžu přidávat, povolovat, zakazovat, nastavovat repozitáře, zapínat a vypínat autorefresh. Schopnosti Zypperu jsou fakt dost rozsáhlé, nemůžu se ubránit dojmu, že je to první nástroj, u kterého tvůrci skutečně mysleli na uživatele a na funkce, které bude potřebovat. Syntaxe pomocí zkratek je také dost návyková. A nejlepší je, že je to navíc pekelně rychlé
Docela se divím, že ještě někdo neupravil pacman z archu pro jiné balíkové systémy - těžko se hledá, co to neumí a rychlost je maximální možná pro nezbytné kontroly závislostí...Možná proto, že by to málokdo byl ochotný používat.
zypper install --type pattern xfce
výhodou je integrace správy repositářů a manipulace s nimi. Přes zypper jsem prováděl online upgrade 11.2 na 11.3 v pohodě.
Skupiny? proč by to nešlo přes zypper zypper install --type pattern xfceNa čí komentář reaguješ? Nevšiml jsem si, že by někdo psal, že nejdou instalovat skupiny.
výhodou je integrace správy repositářů a manipulace s nimi.Asi neumím tuto "výhodu" plně docenit, repozitáře mám nastavené v konfigurácích, které jsou zabalené do RPM balíčků (Fedora).
zypper dup -r 4
, kdy se provede aktualizace repositáře č.4 tedy v mém případě KDE.
Však vy jste psal, že Yum má správu skupin řešenu jednodušeji.Přesně tak, to je to, co jsem psal, tedy nic o nemožnosti správy skupin v zypperu.
Já jsem si třeba hodně zvykl na aktualizaci SW jen z jednoho definovaného repositáře.
stačí mi jen zypper dup -r 4
, kdy se provede aktualizace repositáře č.4 tedy v mém případě KDE.
Jo no. Tohle by bylo dobré ukázat Debianistům zypper ar URI repository_name
je prostě univerzální a jednoduché řešení.
Zabalení repozitářů do RPM balíčků je nesystémové řešení.Právě naopak, na Fedoře se to používá jako systémové univerzální řešení.
zypper ar URI VLC
S příslušnými parametry mohu rovnou refreshnout obsah repozitáře, repozitář povolit nebo zakázat, zapnout nebo vypnout autorefresh atd... To vše jedním příkazem. Kdybch to řešil RPM balíčkem, musel bych mít 20 RPM balíčlů pro všechny kombinace nastavení, nebo to dodatečně editovat v repos.d.
Takže když máte repozitář třetí strany (vymysleme si třeba VLC) tak musím jít na web VLC, stáhnout si RPM balíček VLC_repository.rpm, ručně ho nainstalovat, pak yum check-updates....Jen pokud to tímto způsobem dělat chceš
A jak to tedy jinak udělám? V případě Zypperu můžu ještě zkopírovat .repo soubor do /repos.d/. Jde o i u Yumu?Vždyť je to standardní způsob, ty RPM balíčky obsahujou .repo soubory (a podepisovací klíče, pokud vím), co jiného bys tam čekal? Mimochodem, myslel jsem si, že mluvíš z pozice znalého.
Proč furt všichni plantají dohromady Meego a Fedoru?Jaký s tím máš problém?
Vzhledem k tomu, že toto je snad první Intel grafika se kterou jsem se setkal, nejsem teď v obraze jak to s ovladači pod linuxem je.To je problém – GMA 500 totiž není od Intelu ale od PoverVR, které na rozdíl od Intelu nechce/není schopné vytvořit ovladače pro Linux.
Tiskni
Sdílej: