V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Jen tak mimochodem, „knižní“ výrazy mohu a mohou celkem běžně používám a použité můžou mne okamžitě praštilo do očí. Je to podobná chyba často používaným výrazům by jsme nebo bysme (správně bychom).Jsem si vědom toho, že v naší zemi existují určité kulturní rozdíly.
Je to podobná chyba často používaným výrazům by jsme nebo bysme (správně bychom).Podle mě to píšeš z nedostatku znalostí i pochopení. Sám se nemůžu honosit nějakou detailní znalostí jazykových norem a už vůbec ne jejich dodržováním, ale... Když už mluvíme o chybách, tak největší chybou je, že nerozlišuješ následující: můžou -- pokud vím, zcela spisovný a zavedený tvar bysme -- nespisovný tvar s velkou šancí na kodifikaci by jsme -- všeobecně považováno za chybu A druhá velká chyba je, že nerozlišuješ hovorovou a nespisovnou češtinu, což jsou dvě dost odlišné věci.
Možná, že za 10 či 20 let bude výraz můžu/mohou spisovný.udělal zásadní chybu, když jsem prakticky dané výrazy označil za nespisovné. A pravda také je, že srovnání s bysme bylo chybné, i když možná za pár let už bude odpovídající. (Navíc teď vidím, že jsem se i upsal, když jsem chtěl napsat můžu/můžou, a napsal jsem /mohou.) Ale přesto si stojím za tím, že ani spisovná hovorová čeština by se neměla používat v psaném projevu, pokud se nejedná o přepis rohovoru.
Ale přesto si stojím za tím, že ani spisovná hovorová čeština by se neměla používat v psaném projevu, pokud se nejedná o přepis rohovoru.Tak na tom se určitě neshodneme. Jako extrémní příklad můžu uvést přátelské maily či jabber (alternativně ajsíkjů/fejsbůk). To je taky psaný projev. Zprávičky by měly být o něco lépe upravené než osobní komunikace... ale IMO nemusí, zvlášť na technickém portálu, být ukázkou vyššího literárního stylu.
Jako extrémní příklad můžu uvést přátelské maily či jabber (alternativně ajsíkjů/fejsbůk)Vždyť v předchozím příspěvku jsem psal i o diskuzích, akorát jsem to zase nechtěl rozepisovat. Ano, diskuze, komunikátory, maily (ani nemusí být přátelské, klidně i úřední) jsou všechno psané podoby rozhovoru, tudíž je tam hovorová čeština na místě.
juchů sonata v řiti...snad to poladěj
bash: /usr/bin/sonata: /usr/bin/python2: chybný interpretr: Adresář nebo soubor neexistuje
ln -s /usr/bin/python2.7 /usr/bin/python2 to vyřěšilo..ale proč vám to jede a mě nejelo..divný
hmm asi nějaká chybka u mě..já to měl v aktualizacích dnes mezi hromadou dalších balíčků..tak to se omlouvám za první příspěvek..
Tiskni
Sdílej: