Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
On average, GraalPy is 4.3x faster than CPython.Python v GraalVM. P.S. z diskuse na HN v roce 2021:
Wonder if the techniques can be upstreamed to upcoming JIT in CPythontak se to přeci jen povedlo, akorát místo 4× rychlejší je to o 4 % rychlejší (místy až 9).
$ time java Hello ahoj real 0m0,035s user 0m0,015s sys 0m0,026sNení to sice jako nativní AOT kompilovaná binárka třeba v C/C++, ale i tak to už asi ničemu nevadí. Co se týče paměti: 36 MB. To taky na dnešní poměry není špatné (a rozhodně to není 1 GB).
pry neumi udelat full blown jit, aniz by to nemelo fixni 1GB RAM penalty a nemelo to 100x pomalejsi startup premyslim, proc je node.js tak rychle, hmmmVtipálku, slušný python programátor porazí node.js i bez jit, rychlost pythonu neví v rychlosti interpretru ani v optimalizacích, ale z dobře použitých knihoven. Kdybys uměl číst, viděl bys, že JIT v pythonu 3.13 je experimentální featura, která nemá za cíl cokoliv zrychlovat, jen přidat API, aby se s tím do budoucna počítalo. Až se udělá opravdový jit, pak bude python konečně dostatečně použitelný i pro debily co dneska píšou v nodu nebo komentují tady.
to mi přijde podobné, jako to bylo u kryptoměn, jak je něco v kurzu, tak se tam software píše hrozně ve spěchu, bez ohledu na kvalitu, většinou je to nějak narychlo poslepovaný prototyp, který najednou lidi začnou používat v produkci
Python je bezva, protože je bezpečný, vysokoúrovňový, není to Céčko…a zároveň ale, když upozorníš na pomalost Pythonu:
Python je lepidlo a výkonný kód je stejně v nativní kompilované knihovně, takže nevadí, že samotný Python je pomalý.Jenže ty knihovny jsou typicky psané v Céčku, což jaksi popírá tu výhodu vysokoúrovňosti a bezpečnosti. To by se musely psát třeba v Rustu, C++, D, Go (?) nebo Javě kompilované přes GraalVM do nativní binárky. Pak by to bezpečné bylo. Ale když už člověk místo C dokáže použít Rust/C++/D/Go/Javu, tak proč vůbec potřebovat nějaké lepidlo v podobě Pythonu? Argument, že se nemusí kompilovat moc neberu, protože malé programy jsou zkompilované hned a automatizace je otázkou jednoho jednoduchého Makefilu nebo něčeho podobného. Navíc nutnost přepínat mezi jazyky podle toho, zda člověk chce zrovna „lepit“ nebo „programovat“ je dost nešikovná. Nemluvě o tom, že i při použití vyššího jazyka bude to rozhraní mezi Pythonem a nativní knihovnou mít nejspíš podobu céčkového API. Zrovna teď jsem potřeboval napsat „skript“ který mi z LDAPu vytáhne určité osoby a výsledek vypíše jako CSV. Mohl bych to udělat v shellu nad příkazy
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.1.2024 17:26
10.1.2024 22:09
ldapsearch, grep, sed, awk atd. ale převádět ta strukturovaná data na text a ten zase parsovat a převádět dál na CSV mi bylo proti srsti. Tak jsem to napsal v Javě. A přijde mi to jako nejlepší řešení – je to jednoduché, nemá to žádné závislosti (klient pro LDAP je ve standardní knihovně a generátor CSV je jedna třída na pár řádků). Kdybych měl naučenou/vyzkoušenou LDAP knihovnu v jiném jazyce, tak bych to napsal třeba v C++, Rustu, D. Ale proč bych to měl psát v Pythonu?
Ale když už člověk místo C dokáže použít Rust/C++/D/Go/Javu, tak proč vůbec potřebovat nějaké lepidlo v podobě Pythonu? Argument, že se nemusí kompilovat moc neberu, protože malé programy jsou zkompilované hned a automatizace je otázkou jednoho jednoduchého Makefilu nebo něčeho podobného.Protože když dáváš zákazníkovi aplikaci, kterou si může customizovat programováním, tak mu tam nebudeš na systém instalovat komplet vývojovej stack. Já teda Python nepoužívám, ale význam lepidla celkem chápu. V mém případě je to Rust jako ten kompilovaný jazyk, a Rune jako lepidlo.
Jenže ty knihovny jsou typicky psané v Céčku, což jaksi popírá tu výhodu vysokoúrovňosti a bezpečnosti. To by se musely psát třeba v Rustu, C++, D, Go (?) nebo Javě kompilované přes GraalVM do nativní binárky. Pak by to bezpečné bylo. Ale když už člověk místo C dokáže použít Rust/C++/D/Go/Javu, tak proč vůbec potřebovat nějaké lepidlo v podobě Pythonu? Argument, že se nemusí kompilovat moc neberu, protože malé programy jsou zkompilované hned a automatizace je otázkou jednoho jednoduchého Makefilu nebo něčeho podobného. Navíc nutnost přepínat mezi jazyky podle toho, zda člověk chce zrovna „lepit“ nebo „programovat“ je dost nešikovná. Nemluvě o tom, že i při použití vyššího jazyka bude to rozhraní mezi Pythonem a nativní knihovnou mít nejspíš podobu céčkového API.Spousta těch knihoven je v Cythonu (např. numpy), což je takový podivný hybrid mezi pythonem a C. Výhoda v bezpečnosti je stejná jako u toho rustu: mám pevně oddělené safe a unsafe části. Výhoda oproti tomu to psát v jazycích co zmiňuješ je mnohem vyšší produktivita a menší množství kódu, při hodně podobné rychlosti běhu programu. A když už rychlost nestačí neni zase problém přepsat výkonově kritický python modul do rustu nebo C++, oba mají efektivní a jednoduše použitelné knihovny pro python bindingy. Pokud seš tak starej, že píšeš nejradši skripty v javě, k asi nemá cenu tě přesvědčovat, dožij si s tím co umíš :) Já ani nevim jestli mám v počítači překladač javy nainstalovanej.
Pokud seš tak starej, že píšeš nejradši skripty v javě, k asi nemá cenu tě přesvědčovat…Ještě jsem zapomněl dodat, že k jejich sestavení/spuštění rád používám Make.
Nestačí jen prohlásit, že je to stupidní nápad. Ale pokud by si to doložil nějakým argumentem, to by bylo jiná.
Formátování odsazováním mi subjektivně přijde čistější, je tam méně balastu.
Kromě Pythonu to používá Haskell, Yaml, Neon, CoffeScript, F#, Slim, Idris, Lean.
Nevýhoda je v tom, že parser zdrojáků je trochu složitější.
Dá se tedy spekulovat, že důvod, proč se používají semanticky významné odsazování souvisí s vývojem. Máme lepší parsery.
Povedal by som, ze dizajn ktory nemoznuje taketo veci je podstatne blbuvzdornejsi a jednoznacny.Vidiš to. Já to vnímám naopak. Nikdy jsem neměl třeba v Haskellu problém s tím, že odsazoval. Stejně bych to dělal. A tak skutečnost, že tam není smetí považuji za plus. Pokud něco špatně napsal, tak mě srozumitelně vynadal. V Javě, C#, etc které používají volný styl, tak tam to vždycky řvalo nějaké haluze, a poradil jsem si jen díky tomu, že už prostě mám nějaké zkušenosti. Takže v tom to nebude. A co třeba skutečnost, že u volného stylu vždycky probíhá řežba, jak se bude kód formátovat. O to jsem v Pythonu ochuzenej (a mohu se soustředit na jiné spory). (zbytek textu jsem nepochopil, tak jsem to ignoroval)
Tiskni
Sdílej:
