Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Co to meleš za nesmysly?
Tohle je prostě Fedora, ale s jinou výchozí konfigurací, a to je naprosto v pořádku. Velké distro, tím spíš napůl korporátní jako Fedora, nikdy nebude mít výchozí konfiguraci, která by se zavděčila všem. Tyhle v podstatě alternativní obrazy dost lidem ušetří několik hodin strávených nastavováním.
Co si tak vzpomínám, něco podobného bývalo i pro Windows (i když tam šlo hlavně o vysekání balastu a zbytečných sraček od Microsoftu).
Když nic jiného, nezačal Microsoft v posledních letech přidávat reklamy a freemium verze aplikací třetích stran? Shodou okolností tu mám celkem nový notebook (pracovní stanici nejvyšší řady) s „čistými“ Windows: hned v nabídce jsou Instagram, TikTok,… a v „solitaire“ reklamy. Zjevně nejsem jediný.
To jsou věci, o kterých se mi v době, než jsem přecházel na GNU/Linux, ani nezdálo. Ale např. na tehdejší nLite navazuje NTLite s možností odstranit některé komponenty, takže ta potřeba evidentně trvá (není divu při té zkušenosti výše).
standartni instalaci
Trolling je umnění.
nLitea pak se divit ze neco nejde a uz nepujde
Doma taky kupuji HW bez OS, a kdyz se neda tak stejne rovnou vymazu disk a instaluji ciste Widle. Dokonce legalni!
Když píšu, že Fedora je napůl korporátní, je to proto, že je závislá na Red Hatu – infrastruktura, hafo lidí – a právně extrémně úzkoprsá, což je vidět na (ne)zahrnování např. kodeků. Taky obsahuje extrémně vanilkový software z upstreamu. Ono to dává smysl, když je to hřiště a základ pro RHEL. A tím pádem i z druhé strany – proč se hlavní desktopová edice jmenuje Workstation? Protože si to (vývojáři) dávají na pracovní stanice.
Ale když to chci mít na svém stroji, Anakunda je opruz navíc, přidání repozitářů s kodeky je další krok navíc, kdybych používal třeba Steam, jeho instalace by byla práce navíc, příčetné nastavení desktopu a shellu, aby to nebyl takový holobyt, je taky práce navíc.
Ty distribuce, které něco z toho řeší nad Fedorou, jsem viděl celkem asi čtyři. Tenhle risiOS, nějaký Ultramarine Linux, Nobara (tam je hromada patchů hlavně jádra pro lepší výkon her) a tuším Berry (japonská lokalizace). To je všechno, nejsou to ani desítky.
Pro openSUSE – analogický případ – jsou dvě: GeckoLinux a ještě nějaká.
Jejich cena fakt není velká při zasazení do souvislostí moderní společnosti. Tím spíš, když je to příklad celkem účinné dělby práce.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2023 18:11