Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
java samozrejme ma boilerplate codu mnoho, ale bavime se dnes u javisty asi obecne o libovolnem java based jazyce :P a build system?
Pokud nekdo stale jede na Mavenu, jeho chyba, davno uz tu je gradle, ktery toho udela vyrazne vic, v pohode jsem v nem spravoval multilanguage projekty (java, javascript, actionscript, C & C++) a jelo to vic nez v pohode...
Pokud nekdo stale jede na Mavenu, jeho chyba, davno uz tu je gradle, ktery toho udela vyrazne vic, v pohode jsem v nem spravoval multilanguage projekty (java, javascript, actionscript, C & C++) a jelo to vic nez v pohode...+1, jako já z gradle nadšený úplně nebyl, protože ho v práci používáme na python, docker kontejnery a úplně všechno, ale zpětně musím říct, že asi neznám jinou podobně schopnou alternativu.
No, tak Java je tolik boilerplatu a překomplikovaných buildsystémů že to bez těžkotonážních IDE ani nejde.Haha, vtip je právě v tom že není těžkotonážní. Já jsem kdysi přešel z VS code na pycharm právě ve chvíli, kdy jsem seděl v hospodě na srazu bývalých uložťáků a řešili jsme kolik komu žere paměti editor. Když mi řekli, že jejich nenažraný PyCharm žere až dva gigabajty, jako by se za to styděli, tak jsem se styděl já, protože mi ve VS code přestalo stačit 20GB paměti (se zaplým python doplňkem od MS). Když jsem si pak přečetl manuál (resp. knížku), tak mi došlo že doslova nemá smysl zabíjet čas s VS code, protože refactoring a všechno ostatní je někde úplně jinde.
Když jsem si pak přečetl manuál (resp. knížku), tak mi došlo že doslova nemá smysl zabíjet čas s VS code, protože refactoring a všechno ostatní je někde úplně jinde.Jo, já asi taky s golangem potáhnu jinam, protože ve vscode je podpora refaktoringu taková .... na počátku. Když to u extract function automaticky pojmenuje newFunction a následně je nutné provést refactor rename ... jako už někdy v pravěku Eclipse umělo udělat extract a vyskočilo okno pro pojmenování nové func.
Tve co s tím VSCode všichni děláte? Mám ve workspace otevřené svoje aktivní projekty (tj něco jako 8) v různých jazycích (golang, python, java) a mimo to jej používám "prostě jako notepad" - kdykoliv potřebuju napsat poznámku, zapnu vscode, new file a píšu. Start trvá 2.5s (měřeno ručně na stopkách). Hromada pluginů včetně MS Python, koukám i Jupyter, který teda nepoužívám. Na pracovním ntb s 16GB ram a třema virtuálkama se na 20GB pro vscode jen těžko dostanu. Aktuálně papá 200MB (na ansible playbooku).Je to víc jak rok zpátky, tak to třeba zoptimalizovali. Ale obecně prostě pracovní projekty, když to má pár desítek tisíc řádek, tak se tomu nedivím (všechno to indexuje a snaží se odvodit typy).
Jo, já asi taky s golangem potáhnu jinam, protože ve vscode je podpora refaktoringu taková .... na počátku. Když to u extract function automaticky pojmenuje newFunction a následně je nutné provést refactor rename ... jako už někdy v pravěku Eclipse umělo udělat extract a vyskočilo okno pro pojmenování nové func.Jo. Jakmile má člověk jednou IDE, které efektivně zvládne refactorovat kód, tak už jde jen velmi těžko jít zpět. Takové ty věci jako "z tohohle udělej metodu", "tyhle věci přenes do jiného modulu a uprav všechny reference", "změň pořadí parametrů", nebo "z těhle deseti parametrů udělej konfigurační objekt". Přejmenování a vyhledávání použití a deklarací mi přijde jako samozřejmost, to afaik umí i to VSCode, i když se občas úplně nechytá a na něco zapomene. Ono ve VSCode nějaká podpora byla (přes rope doplněk? dneska už je to koukám přímo v tom pythonním), ale člověk se na to nemohl moc spolehnout. V PyCharmu prostě beru refactoring jako běžnou součást editace, stejně jako třeba smazání řádky.
jiny shortcut set, nez jaky jsem potkaval u ruznych editoru (klidne i na windows platforme) - napr. duplikace radky je bezne pod CTRL+D, ale ne, vscode to proste musi mit jinak :DTohle se dá nakonfigurovat, já to měl ve VSCode stejné jako v Sublime.
Jo, JetBrains je hodně powerful, ale prostě se mi nelíbí editor. Něco mi na tom všem tam prostě vadí...Mam to stejně. To prostředí toho umí opravdu hodně a funkce jsou na velmu dobré úrovni, ale přijde mi, že editor a navigátor struktury mají brutálně nepraktické ovládání.
Tiskni
Sdílej: