Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
java samozrejme ma boilerplate codu mnoho, ale bavime se dnes u javisty asi obecne o libovolnem java based jazyce :P a build system?
Pokud nekdo stale jede na Mavenu, jeho chyba, davno uz tu je gradle, ktery toho udela vyrazne vic, v pohode jsem v nem spravoval multilanguage projekty (java, javascript, actionscript, C & C++) a jelo to vic nez v pohode...
Pokud nekdo stale jede na Mavenu, jeho chyba, davno uz tu je gradle, ktery toho udela vyrazne vic, v pohode jsem v nem spravoval multilanguage projekty (java, javascript, actionscript, C & C++) a jelo to vic nez v pohode...+1, jako já z gradle nadšený úplně nebyl, protože ho v práci používáme na python, docker kontejnery a úplně všechno, ale zpětně musím říct, že asi neznám jinou podobně schopnou alternativu.
No, tak Java je tolik boilerplatu a překomplikovaných buildsystémů že to bez těžkotonážních IDE ani nejde.Haha, vtip je právě v tom že není těžkotonážní. Já jsem kdysi přešel z VS code na pycharm právě ve chvíli, kdy jsem seděl v hospodě na srazu bývalých uložťáků a řešili jsme kolik komu žere paměti editor. Když mi řekli, že jejich nenažraný PyCharm žere až dva gigabajty, jako by se za to styděli, tak jsem se styděl já, protože mi ve VS code přestalo stačit 20GB paměti (se zaplým python doplňkem od MS). Když jsem si pak přečetl manuál (resp. knížku), tak mi došlo že doslova nemá smysl zabíjet čas s VS code, protože refactoring a všechno ostatní je někde úplně jinde.
Když jsem si pak přečetl manuál (resp. knížku), tak mi došlo že doslova nemá smysl zabíjet čas s VS code, protože refactoring a všechno ostatní je někde úplně jinde.Jo, já asi taky s golangem potáhnu jinam, protože ve vscode je podpora refaktoringu taková .... na počátku. Když to u extract function automaticky pojmenuje newFunction a následně je nutné provést refactor rename ... jako už někdy v pravěku Eclipse umělo udělat extract a vyskočilo okno pro pojmenování nové func.
Tve co s tím VSCode všichni děláte? Mám ve workspace otevřené svoje aktivní projekty (tj něco jako 8) v různých jazycích (golang, python, java) a mimo to jej používám "prostě jako notepad" - kdykoliv potřebuju napsat poznámku, zapnu vscode, new file a píšu. Start trvá 2.5s (měřeno ručně na stopkách). Hromada pluginů včetně MS Python, koukám i Jupyter, který teda nepoužívám. Na pracovním ntb s 16GB ram a třema virtuálkama se na 20GB pro vscode jen těžko dostanu. Aktuálně papá 200MB (na ansible playbooku).Je to víc jak rok zpátky, tak to třeba zoptimalizovali. Ale obecně prostě pracovní projekty, když to má pár desítek tisíc řádek, tak se tomu nedivím (všechno to indexuje a snaží se odvodit typy).
Jo, já asi taky s golangem potáhnu jinam, protože ve vscode je podpora refaktoringu taková .... na počátku. Když to u extract function automaticky pojmenuje newFunction a následně je nutné provést refactor rename ... jako už někdy v pravěku Eclipse umělo udělat extract a vyskočilo okno pro pojmenování nové func.Jo. Jakmile má člověk jednou IDE, které efektivně zvládne refactorovat kód, tak už jde jen velmi těžko jít zpět. Takové ty věci jako "z tohohle udělej metodu", "tyhle věci přenes do jiného modulu a uprav všechny reference", "změň pořadí parametrů", nebo "z těhle deseti parametrů udělej konfigurační objekt". Přejmenování a vyhledávání použití a deklarací mi přijde jako samozřejmost, to afaik umí i to VSCode, i když se občas úplně nechytá a na něco zapomene. Ono ve VSCode nějaká podpora byla (přes rope doplněk? dneska už je to koukám přímo v tom pythonním), ale člověk se na to nemohl moc spolehnout. V PyCharmu prostě beru refactoring jako běžnou součást editace, stejně jako třeba smazání řádky.
jiny shortcut set, nez jaky jsem potkaval u ruznych editoru (klidne i na windows platforme) - napr. duplikace radky je bezne pod CTRL+D, ale ne, vscode to proste musi mit jinak :DTohle se dá nakonfigurovat, já to měl ve VSCode stejné jako v Sublime.
Jo, JetBrains je hodně powerful, ale prostě se mi nelíbí editor. Něco mi na tom všem tam prostě vadí...Mam to stejně. To prostředí toho umí opravdu hodně a funkce jsou na velmu dobré úrovni, ale přijde mi, že editor a navigátor struktury mají brutálně nepraktické ovládání.
Tiskni
Sdílej: