Rozsudek ve věci C-466/12 - otázky ohledně hypertextových odkazů (diskuse)

[vain]

Nechápu, jak tohle mohlo projít.

[ondro]

ja mam uz problem pochopit z tej tlacovej spravy, ako to vlastne dopadlo.

Odkzaovat mozem ale len ak je to namierene na inu cielovu skupinu ludi ako originalna stranka s obsahom?

Ale Retriever Sverige v tomto pripade nemierila na inu skupinu ludi, tak nemala pravo zverejnovat odkazy?

Ak je to tak, tak je to blud a tiez nechapem, ze to mohlo prejst.

Kto bude rozhodovat o tom, ci je cielova skupina ludi rovnaka?

[Lyco]

Cílová skupina nehraje roli. Zhruba se to dá shrnout jako "je povolené linkovat i embeddovat věci které už předtím byly přístupné."

Takové sdělování veřejnosti je totiž definováno jako zpřístupnění díla veřejnosti takovým způsobem, že veřejnost může mít k těmto dílům přístup (i když této možnosti nevyužije).

Ta část v závorce právě vysvětluje, že v definici nejde o zájmovou (nebo cílovou) skupinu. Ostatní skupiny totiž mají stále přístup, jen ho nevyužívají (protože o něm neví nebo je nezajímá). Podstatné je, že to bylo zveřejněné. To se dále potvrzuje v dalším odstavci (parafráze):

Vzhledem k tomu, že díla nabízená na internetové stránce X byla volně přístupná, uživatele internetové stránky společnosti Y je třeba považovat za součást veřejnosti, kterou novináři brali v potaz již při udílení svolení ke zveřejnění článků na stránce X.

IANAL.

Osobně musím říct, že mě Soudní dvůr Evropské unie příjemně překvapil, oproti rozhodnutí našich soudů tohle dává právně i technicky smysl.

[petr_p]

Já jsem z citovaného oznámení rozpolcen. Celkově dává smysl, ale jednotlivé části jsou podivné. Například s konstatováním, že odkaz na dokument je sdělování veřejnosti dokumentu, se nemohu ztotožnit.

[Sten]

To byste u nás mohl na svůj hosting, kam dáte přístup jen s určitými parametry v URL (nějaký dlouhý klíč), nahrát chráněná díla (užití pro osobní potřebu) a na nějakém fóru uvést odkazy s těmi parametry, takže pokud by odkaz nebyl sdělování veřejnosti, tak dílo sice bylo zveřejněno, ale zákon porušen nebyl? A co když ten klíč objeví a zveřejní někdo cizí, má být za takové zveřejnění odpovědný majitel hostingu nebo ten, kdo ten klíč zveřejnil?

[pavlix]

Těmito dvěma činnostmi v kombinaci by vcelku jednoznačně zpřístupňoval dílo veřejnosti a to už je o dost jiné téma než odkazovat se na dílo, které zveřejnil někdo jiný, ať už v dobré víře nebo v neprokázané špatné víře.

[Sten]

A co ten druhý případ, kdy někdo jiný zjisti ten klíč a zveřejní ho? Pokud by odkaz nebylo zveřejnění díla, pak autor toho zveřejněného díla nemá koho žalovat.

[pavlix]

Hezká úvaha, nicméně soud by měl především posuzovat úmysl dílo zveřejnit. Soud by v podstatě nemělo zajímat, zda jsou data šifrovaná či nikoliv, ale za jakým účelem byla na serveru vystavena. Technické provedení by se mělo zkoumat jen do té míry, do jaké to může pomoci objasnění toho úmyslu.

Svět inženýrů a matematiků je takový jednoduchý, černobílý. Když například vezmu originální data A, vygeneruju stejné množství náhodných dat B a pomocí xoru vyrobím ještě data C, tak jsou B a C podle matematika ekvivalentní, ale z hlediska práva nikoliv. Viděl bych to podobně i s těmi hesly a klíči.

[Sten]

To je samozřejmě to, co soud dělá. Pokud nahraju data na svůj server a přístup je tam jenom na klíč, jde o užití pro osobní potřebu (pokud tedy ten klíč nezveřejním). Pokud ho ale někdo jiný zjistí a zveřejní, tak za to nese odpovědnost ten, kdo jej zveřejnil. A pokud jej zveřejní ve formě odkazu, je zřejmě nutné takový odkaz považovat za zveřejnění díla, protože zveřejnění díla je vzhledem k autorovi jediný trestný čin, který byl spáchán. Vzhledem ke mě byl ještě spáchán trestný čin neoprávněného přístupu k nosiči dat, ale na základě toho nemůže autor toho, kdo ten odkaz poskytl, žalovat, a mě žalovat nemůže, protože jsem to nezveřejnil úmyslně.

A že je každý odkaz zveřejněním díla? Protože odkaz na dílo zveřejněné se souhlasem autora je legální a neúmyslný odkaz nelze trestat, tak je to z hlediska matematika (a z hlediska právních následků také) totožné, jako když je zveřejněním díla pouze úmyslný odkaz na dílo, u kterého autor nesouhlasil se zveřejněním.

[pavlix]

Pokud ho ale někdo jiný zjistí a zveřejní, tak za to nese odpovědnost ten, kdo jej zveřejnil.

To je hodně divoká úvaha bez znalosti toho, proč a jak ho zjistil. On totiž soud zpravidla nepřihlíží až tak moc k technickým detailům, ale skutečně by se měl zabývat na jedné straně důsledky chování a na druhé straně úmyslem. Je pravda, že to i díky různým lobby často zklouzává k nesmyslným závěrům. Ale přesto mi prohlášení v citaci přijde přitažené za vlasy.

Vzhledem ke mě byl ještě spáchán trestný čin neoprávněného přístupu k nosiči dat

Teoreticky ano. Ale například pokud by soud dospěl k závěru, že jsi úmyslně jednal tak, aby klíč byl zjistitelný kýmkoliv, mohl by to interpretovat jako vědomou nabídku těch dat široké veřejnosti.

ale na základě toho nemůže autor toho, kdo ten odkaz poskytl, žalovat

To taky není úplně pravda. Ty to sice technicky vnímáš jako odkaz, ale soud by měl přihlédnout k tomu, že je to ve skutečnosti přístupový klíč, bez kterého data přístupná nebyla. Navíc hypotéza, že by někdo přišel na přístupový kód k neveřejným datům a následně je zveřejnil v dobré víře, že veřejná již byla, by u soudu mohla mít docela problém.

a mě žalovat nemůže, protože jsem to nezveřejnil úmyslně.

Jestli to správně chápu, tak podle tebe by soud musel dospět k názoru, že ty jsi neměl v úmyslu data zveřenit, někdo by uhodl heslo a v dobré víře usoudil, že jsi ta data ve skutečnosti v úmyslu zveřejnit měl. Na tom základě na ně mohl volně odkázat. A tím byste byli oba z obliga. Moc hezká konstrukce, ale obávám se, že taky dost křehká.

A že je každý odkaz zveřejněním díla?

Já to chápu tak, že pokud je dílo zveřejněné, tak už odkaz na něj zveřejněním být nemůže, ale to je čistě můj pohled na věc. Pak by se asi uplatnilo „padajíco hovno“.

[petr_p]

Já to chápu tak, že pokud je dílo zveřejněné, tak už odkaz na něj zveřejněním být nemůže, ale to je čistě můj pohled na věc. Pak by se asi uplatnilo „padajíco hovno“.

Tak nějak. Podle mě soudní dvůr se pustil do oblasti, kterou legislativa neumí uchopit, a tak aby dosáhl spravedlnosti, tak si vybral některé pojmy a ty ohnul tak, aby dosáhl kýženého výsledku.

Konkrétně prohlásil, že každé zveřejnění odkazu je zveřejněním díla. Tím vyřešil problém, čím se liší různé odkazy na to samé dílo. Ničím. Navíc to zapadá do teorie, že samotné uložení díla, řekněme na webový server zveřejněním není, protože nikdo (z veřejnosti) nezná URL, kterou server o dílo požádat. Takže se nedá hovořit o zveřejnění.

Jenže tím by soudní dvůr odkýval obžalobu. Tak přišel s druhým ohýbákem, že jde o to, komu je odkaz zveřejněn. To je pro mě ovšem jazykový nesmysl. Když je zveřejněn, tak je zveřejněn veřejnosti. Jinak to těžko může být zveřejnění.

Takže nakonec z toho vyplývá, že první veřejný odkaz je zveřejněním díla. Další veřejné odkazy již veřejné dílo nemohou učinit více veřejným. Tudíž dle soudního dvora nezasahují do práva autorského.

[loki]

Nechutnost.

[Šangala]

Majitel internetové stránky může bez svolení nositelů autorského práva odkázat prostřednictvím hyperlinků na chráněná díla, která jsou volně přístupná na jiné internetové stránce.

A tak je to logicky správně, ne?, přece nebude majitel stránky prověřovat, legálnost užití díla někde jinde, prostě tam je a hotovo, pokud tam nemá být ať se to řeší tam. Kdyby to tak nebylo, nebylo by prakticky možné udělat hyperlink na nic, krom svého obsahu.

[petr_p]

Právě že ne. Celý rozhodnutí stojí na tom, že odkazovaný dokument byl úmyslně přístupný veřejnosti již původně.

Jako protipříklad je uveden dokument v neveřejné části webu (přístupné jen přihlášeným uživatelům). Na takový se podle rozhodnutí veřejné odkazy vytvářet nesmí. (Třebaže je chyba/nedbalost v zabezpečení, kdy utajovaný dokument server vydá komukoliv.)

V podstatě rozhodnutí zcela přechází technické provedení a zakládá jen na úmyslu (jestli autor věděl, že dokument bude uveřejněn). To znamená, že jestli je dokument veřejný, nehraje roli. To rozhodnutí je velmi lišácké. V konkrétním případě zvítězil zdravý rozum, ale v obecné rovině tu stále visí hrozba nedovoleně/nedbalostně zveřejněného dokumentu. Řekl bych, že třeba torrentový soubor je klasická instance zmiňovaného protipříkladu. Rozhodnutí jde tak daleko, že tvrdí, že samotný odkaz je zveřejňováním.

[Sten]

Tohle už zákon řeší, trestný čin porušení autorských práv nemůže být spáchán z nedbalosti

[jj]

Proč?

[Karel]

Tomu se rika tzv. dobra vira.... zcela bezna vec v pravu...bezte se dostudovat a pote se zde vyjadrujte

[j]

Ted by mel ten klucina, co ho tu odsoudili za presne toto, zazalovat stat, a podat trestni oznameni na vsechny co ho soudili.

[Miloš]

Přesně tohle mě taky napadlo. A jsem hrozně zvědav, jak dlouho to potrvá, než ho pustěj a jestli bude nějaké odškodnění. Náš soudce zjevně špatně rozhodl a měl by za to nést zodpovědnost.

[Michal Kubeček]

a podat trestni oznameni na vsechny co ho soudili

To nemá smysl. AFAIK soudce podle zákona není trestně zodpovědný za to, že rozhoduje v souladu se zákonem. I pokud někomu úplně zničí život, nejhorší, co se mu může stát, bude, že přestane být soudcem. Tedy teoreticky, v praxi je kárný postih nepříliš pravděpodobný i v do očí bijících případech.

[j]

Ona ale zcela zjevne rozhodl v rozporu se zakonem, nebot autorske pravo je v EU harmonizovano (proto o tom ten soud rozhodoval). Cesky zakon pak nikde nezminuje ze by odkaz "tamhle maji zbozi, mozna kradeny" bylo nelegalni - to si vymyslel prave ten soudce.

A BTW: soudci by meli byt hmotne zodpovedni veskerym svym majetkem.

To jaka je realita ... nedelam si iluze ...

[Sten]

Jistě, zcela zjevně v rozporu. Nepsal jste náhodou něco o tom, že rozhoduje pouze soud?

Doporučuji si nejdřív alespoň přečíst to rozhodnutí Evropského soudu, než jej budete komentovat.

[Sten]

Doporučuji si ten rozsudek přečíst:

Sdělování, které uskutečňuje provozovatel internetové stránky prostřednictvím hypertextových odkazů, přitom míří na všechny potenciální uživatele stránky, kterou tato osoba spravuje, tedy na neurčený a dosti vysoký počet adresátů.

Za těchto podmínek je třeba mít za to, že uvedený provozovatel uskutečňuje sdělování veřejnosti.

Z ustálené judikatury však vyplývá, že aby se na takové sdělování, jako je sdělování dotčené ve věci v původním řízení, které se týká stejných děl jako prvotní sdělení a bylo uskutečněno na Internetu stejně jako prvotní sdělení, tedy podle stejné technologie, vztahoval pojem „sdělování veřejnosti“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, je rovněž nezbytné, aby bylo určeno nové veřejnosti, to znamená veřejnosti, kterou nositelé autorského práva nebrali v potaz při udílení svolení k prvotnímu sdělení veřejnosti

Odkazy na díla zveřejněná bez svolení nositelů autorských práv tedy legální není!

Aby nebylo možné kriminalizovat každý odkaz, tak porušování autorských práv může být pouze úmyslné. V případě toho klučiny však byl nositeli autorských práv písemně upozorněn (jak i sám přiznal), že odkazovaná díla nebyla zveřejněna s jejich svolením.

[Hans1024]

Ja se z tech zakonu jednou poseru.

[Sten]

Mě to po zamyšlení se nad tím přijde docela logické. Pokud koupím kradenou věc v dobré víře (= nevěděl jsem, že je to kradené), tak se mi nic nestane. Pokud to vím (např. že mi to původní majitel uvedený v papírech řekl) a přesto to koupím, budu trestně stíhaný za podílnictví. U autorských děl to funguje podobně. (Krádež a nelegální sdílení sice není to samé, nicméně se pro obojí používají v právu podobné principy.)

[Jardík]

např. že mi to původní majitel uvedený v papírech řekl

A jak poznám, že mluví pravdu? Musím mu věřit? Neměl by to nejdříve dokázat, že je to jeho dílo? Např. když exekutor ukradne ledničku, vy taky musíte dokázat, že jste tu ledničku měli a že patřila vám, jinak je exekutora a hotovo. Nebo když František Vopršálek ukradne Jirkovi z Olomouce auto, taky musí František Vopršálek dokázat, že auto bylo jeho a že ho Jirka ukradl, jinak je Jirky. Aneb naše lidské zákony.

[Jardík]

Ještě dodám, že když veverka třeba ukradne můj oříšek, tak i když dokážu, že oříšek byl můj, soud veverku nepotrestá. Proč? Protože přece člověk je hovno, veverka je nadčlověk a neplatí pro ní zákony.

[Hans1024]

No veverce asi nevysvetlis, ze orisek je tvuj, protoze v prirode plati pravo silnejsiho, takze jedine muzes jit, rozmaznout veverku kladivem a vzit si orisek zpatky . A navic myslim, ze se v pravu bere veverka jako vec.

[Michal Kubeček]

A navic myslim, ze se v pravu bere veverka jako vec.

IIRC už ne (nějaká nedávná novela).

[Sten]

Soud veverku nepotrestá, protože jde o zvíře. Pokud veverka někomu patří, nese za ni plnou odpovědnost její majitel nebo ten, komu byla zapůjčena. U divokých zvířat máte většinou smůlu.

[Jardík]

No já jsem zrovna pes, mě taky soud nepotrestá.

[Sten]

Pokud něco tvrdí stránka, která neobsahuje ani kontakt na majitele, a něco jiného zástupce firmy, jejíž logo je na začátku filmu a jejíž jméno je v copyrightu na konci, co myslíte, komu byste asi měl věřit? Podle zákonu je úmyslný trestný čin, i pokud pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. V pochybnostech se můžete obrátit přímo na autora nebo třeba policii, jak to vlastně je.

František Vopršálek to dokáže snadno pomocí registru vozidel.

[j]

A ze tech videi na youtube zablokovanych "prohlasovaci" autorstvi jsou jen miliony - videi, u kterych podle vsech zakonu patri autorsvi prave tem, kteri je tam nahrali ...

Jediny kdo muze !!!prokazatelne!!! (jak pravi zakon) informovat o nelegalnosti konani ... je prave a vyhradne soud. Teprve s jeho rozhodnutim muze nekdo neco stahnout trebas z webu. V opacnem priapde se vystavuje riziku, ze jej prozmenu bude zalovat realny autor.

[Sten]

Pokud někdo zablokuje video, ke kterému nemá autorská práva, chová se totožně jako ten, kdo zveřejňuje dílo bez souhlasu majitele autorských práv a může být úplně stejně trestně stíhán.

Soud o ničem neinformuje, soud rozhoduje. Ale není jediný, kdo má právo nějak rozhodovat, majitel každé věci (včetně autorů) má právo rozhodovat o věci, která mu patří, a soud k tomu rozhodně nepotřebuje.

[Hans1024]

nicméně se pro obojí používají v právu podobné principy.)

bohuzel

Pokud koupím kradenou věc v dobré víře (= nevěděl jsem, že je to kradené), tak se mi nic nestane.

Takze staci, kdyz nebudu cist maily ani dopisy, takze se nikdy nedozvim, ze odkaz je "nelegalni" a sem v pohode?

[Sten]

Takze staci, kdyz nebudu cist maily ani dopisy, takze se nikdy nedozvim, ze odkaz je "nelegalni" a sem v pohode?

Možná, soud by pak zkoumal, proč jste ty dopisy nečetl. Pokud byste je nečetl úmyslně ve snaze vyhnout se přijetí právě takových dopisů, pak se takový dopis pokládá za doručený.

[j]

Lol ... tady nekdo zjevne vubec netusi, ze fikce doruceni se tyka vyhradne a pouze nekterych, zcela konkretnich pripadu - a to komunikace statni spravy, a rozhodne to neni mail/dopis, od nejakyho pepka vyskoce.

[Sten]

A nebo tu spíš někdo netuší, že fikce doručení se týká i soukromého práva: § 570 OZ

[j]

Doporucuju si nasrat do krku .... nebot to, zda autor souhlasil nebo nesouhlasil nemuze odkazovatel vedet, a zakon s tim explicitne pocita. Autor si pak svoje mindraky muze resit ... ale s tim, kdo dilo zverejnuje, nikoli s tim, kdo jej jen odkazuje. Coz je presne to, co resi prave toto rozhodnuti.

[Sten]

Ne, to tedy není. Tohle rozhodnutí se týká odkazu na autorem dobrovolně zveřejněné dílo a dost jasně se tam uvádí, že to osvobození se týká pouze takového díla. Odkazovatel to ve chvíli odkazování vědět nemusí, protože jej chrání dobrá vůle, ale ve chvíli, kdy je autorem nebo jeho zástupcem upozorněn, že to legální není, měl by takový odkaz stáhnout, jinak už nejedná v dobré vůli.

[Jendа]

ale ve chvíli, kdy je autorem nebo jeho zástupcem upozorněn, že to legální není, měl by takový odkaz stáhnout, jinak už nejedná v dobré vůli

Dobrý den, tady Jenda ze sklepa, zastupuju Warner Bros a chci vám oznámit, že Big Buck Buny tady je nelegálně.

[Sten]

Já vidím na webu autora, že to legální je a že Warneři s tím filmem nemají nic společného, dobrá vůle pokračuje ;)

[Jendа]

OK, pak tedy zastupuju Drosofiladorf Studios, kteří jsou skuteční autoři. Odkazovaná stránka je neoficiální pirátský web, který lživě tvrdí, že je film pod svobodnou licencí.

[xkucf03]

Co když nějaký pirát bude tvrdit, že film natočil on, i když ho ve skutečnosti jen okopíroval? Co když se k jednomu dílu přihlásí víc údajných autorů? Čemu mám pak jako majitel serveru věřit? Mám smazat preventivně všechno? Nebo raději nic?

[Sten]

Žádné jasné pravidlo pro tohle bohužel neexistuje, záleží na posouzení každého případu. Pokud se nějaký pirát přihlásí k autorství nějakého indie filmu, u kterého nejde pořádně dohledat autor, nejspíš to na dobrou víru uhrajete. Pokud se ale přihlásí nějaký pirát k autorství Inception, asi by vám mělo dojít, že to nebude pravda.

[pavlix]

Především by soud neměl od jednotlivců očekávat, že budou svědomitě řešit nějaká anonymní udání.

[Jendа]

nebot to, zda autor souhlasil nebo nesouhlasil nemuze odkazovatel vedet

To je na posouzení soudu. V mnoha případech je vidět, že to odkazovatel věděl moc dobře.

[sid]

existuje nieco ako retroktivita, takze toto sa ho nemoze tykat.

[Sten]

Zákaz retroaktivity funguje opačně (nemůžete být potrestán za něco, co nebylo nelegální, ale pokud se něco legalizuje, budete propuštěn). V tomto případě by ale ani nešlo o retroaktivitu, jde stále o tu samou směrnici.

[Hans1024]

A co odkaz na odkaz? A odkaz na odkaz na odkaz?

Vzdyt odkaz je vlastne jenom cislo. Sakra, zazalujte Pi, protoze jeho periodicky rozvoj obsahuje vsechna cisla (tim padem i vsechna autorska dila ).

[Jardík]

Zažalovat bychom měli autory, protože to z Pi zkopírovali oni ne? Proč není žalován třeba Google, přestože mi nabízí odkazy na autorská díla a nikdo mu nedal svolení? Protože Google je nadfirma a nesmí se trestat? Ale František Vopršálek je hovno a proto se na něm musíme přiživit a potrestat ho za to, že Jirka Nějakej dílo zveřejnil bez souhlasu autora?

[MaT]

Ludolfovo číslo už je dávno public domain...

[Hans1024]

Takze toto je trestny cin: 7796996307054060468654096280898

[xkucf03]

Moc dobré soubory, pochutnejte si:

fa175f88d01697bd6e2d58e5ea42e1e7b28f1f5b
3e00fd5cd58fc8c22b8ae1043afd2341f4a3d125
9ed59480beaee77b1ac37e94debbae9f76e1fc72
79d57e644b407486da174dd1bdcf34360ca76088
ec9e58b9154b7eac1c9b98403d02fa2bb54ee39f
c386c7d092011da38dd746fc66348ee4177b0569
4d692f1fd2063e25ece1ea791706fc44dd111db7
3b11bca6620873880fc8ebeaac372367e97f6eac
e2edb92c92cd08cc8784d2b04df0730d3214a4e8
de98f55401415e77cf86c080060dbff920c0e5e0

Nedoporučuji pro slabší povahy

[jehovista]

"jeho periodicky rozvoj obsahuje vsechna cisla"

Tak mi rekni od ktereho desetinneho mista si muzu pustit nejaky film.

[w4rr10r]

Od libovolného. Jenom občas bude trochu surrealističtější.

[Jendа]

pifs

[jehovista]

To znam, ale neodpovida to na muj dotaz. Tak zkusim byt presnejsi: Od ktereho indexu najdu vsechny Indiana Jonese v blu-ray verzi?

[⧠ A = 0]

To opravdu platí?

[Michal Kubeček]

IIRC se to předpokládá, protože to platí pro skoro všechna reálná čísla (ve smyslu že doplněk má míru nula), ale konkrétně pro π to nikdo nedokázal.

[jaja]

... Pi, protoze jeho periodicky rozvoj obsahuje vsechna cisla (tim padem i vsechna autorska dila ).

Neměl bys důkaz tohodle tvrzení? Nechci ho zpochybňovat, jen by mě to zajímalo :)

[Michal Kubeček]

No, mne by spíš zajímalo, kde by π vzalo periodický rozvoj… :-)

[Michal Kubeček]

…a především to, jak by ten periodický rozvoj mohl obsahovat všechny vzorky delší než jeho perioda.

[Hans1024]

No boze, tak jsem se prepsal

[Luboš Doležel (Doli)]

Fun fact: linking to content that used to be freely available but is no longer is called out as constituting infringement.

Zločincem snadno a rychle.

[Sten]

Nestanete se zločincem jen tak. Porušování autorských práv je pouze úmyslné, takže byste musel vědět, že ten původní obsah byl znepřístupněn, aby vás bylo možné stíhat.

[pavlix]

Tím bych si nebyl tak jistý. Hodně organizací se dnes ohání tím, že pouhé upozornění jakkoli pochybné organizace jakkoli pochybným způsobem znamená, že je si člověk vědom, že zveřejňování určitých dat je nelegální.

[Sten]

Hodně organizací možná. Otázka je, jak by o tom rozhodl soud. Navíc v takovém případě byste nejspíš podle zákona měl být alespoň na pochybách a skutečný stav věcí si ověřit u vlastníka autorských práv.

[pavlix]

Autorské právo je v tomto unikátní podle mě jen díky obrovskému tlaku lobby. Nikde jinde se povinnost občana či firmy jednat na základě více či méně anonymních udání nepředpokládá a směrodatná jsou až úřední rozhodnutí.

Navíc je nesmysl očekávat, že budu ověřovat skutečný stav věcí se soukromým subjektem, se kterým nejsem v žádném (ani zprostředkovaném) smluvním vztahu, jehož informace nejsou ani důvěryhodné ani nestranné, a jehož totožnost já vůbec nemusím a nepotřebuju znát.

[Sten]

Abyste mohl nějaké dílo zveřejnit, musíte mít licenční smlouvu s majitelem autorských práv, která vám to dovolí. Takže pokud s ním nejste v žádném smluvním vztahu, tak platí výchozí stav: nemáte právo to dílo zveřejňovat.

[pavlix]

To taky nefunguje. V praxi různé organizace aplikují autorské právo na třetí strany, které ani nejsou ve smluvním vztahu, ani dílo nezveřejňují. Příkladem budiž ISP, provozovatelé datacenter, registrátoři domén, ale třeba i jednotlivci, kteří se odkazuji na webové stránky, kde někdo jiný zveřejňuje díla.

[paja]

Infinite monkey teorem. Po klavesnici hopkala moje opicka a omylem napsala hyperlink.