OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Na druhú stranu keby sa každý Platón a Aristoteles dožadoval prísneho dodržiavania autorských práv, asi by sme ho dnes nečítali (ak pominieme fakt, že autorské práva by im dávno vypršali :).
Podle mě to mohli vymyslet někdy kolem vynálezu knihtisku...Především si ujasněte, co nazýváte středověkem. I když se různé periodizace liší, právě vynález a rozšíření knihtisku by jako nic jiného mohl sloužit už k definitivní známce jiné epochy. Takže maximální možné rozpětí středověku berme kolem 500-1500, ale spíš tak 500-1300. Zvláštní je, jak se téměř všechny novověké "vynálezy" jako náboženský fundamentalismus - třeba v otázce umělých potratů - anebo kapitalisticko-buržoazní opatření jako autorská práva pod vlivem klišé o "temném středověku" promítají právě do této historické periody. Jestli to nebude tím, že ty naše rádoby kulturní výdobytky "osvíceného rozumu" jsou při bližsím pohledu hodně tmářské...
Kolega psal o dobití, ne o dobytí… :-)
Náboženský fundamentalismus - křesťanský - byl ve středověku naprosto běžný a páchalo se v jeho jménu mnoho zločinů. Popírat to je stejně směšné, jako popírat existenci plynových komor.Náboženský fundamentalismus jak ho známe dnes je plodem (a reakcí na) osvícenství, na racionalismus. Všechny "konzervativní", přesněji neo-konzervativní fundamentalistické proudy vznikají v evropském novověku, a to nikoliv na základě tradice, ale jako "znovuzaložená tradice", což je sice logický paradox, ale dobře vystihuje podstatu věci. Byl jste to vy, kdo zapomněl v předešlé debatě přinést nějaký doklad pro to, že názory jako všeobecný zákaz potratů (katolická církev, 19. století) nebo ochrana lidských práv dítěte jsou středověké, jak jste tvrdil? Pak se ovšem nedivím, že máte zmatek i co se týče kořenů náboženského (ale i politického) fundamentalismu, které se pokoušíte opět nacpat někam do temného středověku. Je to takové odklízení nepohodlných statků moderní civilizace nejlépe do nějaké temné komory, kam se moc nechodí...
Bližšího o tom nic moc nevím. Jen jsem si jistej, že to není výmysl 20. století. Podle mě to mohli vymyslet někdy kolem vynálezu knihtisku... A ušlechtilé pohnutky k tomu určitě tenkrát nebyly.Ne, je to "výmysl" 18. a následných století - postupně zdokonalován. Když o tom nic moc bližšího nevíte a zajímá vás to, tak si to přece někde zjistěte, vždyť tu máte Internet... Pohnutky byly a jsou komerční, jako u všech podobných "výmyslů".
Bližšího o tom nic moc nevím. Jen jsem si jistej, že to není výmysl 20. století. Podle mě to mohli vymyslet někdy kolem vynálezu knihtisku... A ušlechtilé pohnutky k tomu určitě tenkrát nebyly.Ohledně copyrightu je "must read" Free Culture by Lawrence Lessig Ke vzniku první copyrightové legislativy a prodlužování doby trvání copyrightu (už tehdy!) vyjímám 2 pasáže z kapitoly "Founders" The better-known year in the history of copyright is 1710, the year that the British Parliament adopted the first “copyright” act. Known as the Statute of Anne, the act stated that all published works would get a copyright term of fourteen years, renewable once if the author was alive, and that all works already published by 1710 would get a single term of twenty-one additional years. Under this law, Romeo and Juliet should have been free in 1731. ... When 1731 (1710 + 21) came along, however, the booksellers were getting anxious. They saw the consequences of more competition, and like every competitor, they didn’t like them. At first booksellers simply ignored the Statute of Anne, continuing to insist on the perpetual right to control publication. But in 1735 and 1737, they tried to persuade Parliament to extend their terms. Twenty-one years was not enough, they said; they needed more time. Parliament rejected their requests. As one pamphleteer put it, in words that echo today: I see no Reason for granting a further Term now, which will not hold as well for granting it again and again, as often as the Old ones Expire; so that should this Bill pass, it will in Effect be establishing a perpetual Monopoly, a Thing deservedly odious in the Eye of the Law; it will be a great Cramp to Trade, a Discouragement to Learning, no Benefit to the Authors, but a general Tax on the Publick; and all this only to increase the private Gain of the Booksellers.
Co se týče dělení na epochy (středověk - novověk), tak si myslím, že je to jen regionální záležitost - zkuste aplikovat středověk a novověk na Čínu (feudální období je záležitost dynastie Čou, tedy 11.-3. stol. před n.l.). V Evropě to vidím tak, že feudalizmus hospodářsky vyklízí pozice někdy od 14. století (Jan Žižka v podstatě ukončoval feudalizmus u nás - to jsou ty husitské války (ryze můj názor)), ale filozoficky později - Descartes, Newton, ale třeba i Jan Marek.
A co se týče toho SCO, jen ať už jde ke dnu...
Tiskni
Sdílej: