Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Skoro ako rozkaz - ze Open, Zuzka!
Podobné nápady se rozvíjeli třeba v té diskuzi na rootu, kde chtěl někdo tvrdil, že chce dceři dát jméno Mandriva
Ja jen doufam ze az ta dotycna zjisti ze ji prirovnavam k chameleonovi, bude milosrdna.
cx88 jako nultou zvukovou kartu a onboard VIA ignoruje. Vše lze dořešit ručně, ale to již nemá tu eleganci a rozhodně to nezvládne začátečník. A pokud se to ručně dořeší, uživatel již nesmí spouštět YaST modul pro zvukovou kartu, jinak se konfigurace opět rozhodí./etc/fstab
maxcpus=0, z bugzilly), a dodnes se mi nepodařilo vyřešit vypínání, které zamrzne na hlášce The system will be halted immediately.. To jsem ale upřímně ani moc neřešil, protože 10.2 používám opravdu jen občas.

To nebude problém, protože limity pro downstream a upstream mám na sobě nezávislé a většinu času se k nim rychlosti ani neblíží. Ty rychlosti kolísají v podstatě od nuly do maxima (přibližně 110 KB/s down, 55 KB/s up), ale většinou jsou blíž té nule. Průměr od začátku stahování (v pátek kolem třetí odpoledne (s přestávkou 14 a půl hodiny)) je 15.2 KB/s down a 25.7 KB/s up.
Vzhledem k tomu, že za ty zbývající dva dny (konec odhaduji v úterý kolem poledne a ve čtvrtek už má vyjít Beta 1) stejně nebudu mít čas něco zkoušet, nechávám to doběhnout spíš proto, že je mi líto po tolika hodinách všechno zahodit, a abych u Beta 1 nemusel stahovat celou image.
Mňo, osobně počkám až bude k dispozici Stable verze. Pak vyzkúšám
OpenSUSE 10.2 je moc povedená, jen trochu zamrzí to hafo reozitářů, které člověk musí naházet do YaSTu/Smartu, aby to umělo všechno, co potřebuju dát k dispozici na stanice...
Pravděpodobně jsem se špatně vyjádřil. Netvrdím, že to nejde. Jen jsem zvyklý na debianí debmirror, který pustím na nejbližší server s repozitáři (který povoluje zrcadlení) a mám na lokálním serveru v síti všechno co potřebuju k životu. U OpenSUSE jsem nenarazil na podobný udělátor, čímž nechci říct, že neexistuje, jen jsem nic podbného debmirroru nenašel. Pokud víte, jak provozovat podobný systém na OpenSUSE, rád se nechám poučit, protože jinak se mi OpenSUSE jeví jako sympatická distribuce.
(Mimochodem, sám už nějakou dobu přemýšlím, že si něco takového udělám.)
Podotýkám, že příručka obsahuje část "Advanced Deployment Scenarios" s kapitolou "Remote Installation", která přímo předpokládá instalaci ze serveru na místní síti včetně bootování z PXE, takže člověk nepotřebuje ani instalační médium, prakticky všechno by mělo jít nainstalovat z notebooku.
Zatím jsem to moc nestudoval, to přiznávám (shame on me, the coauthor!
), ale rozhodně si to přinejmenším vyzkouším.
Tiskni
Sdílej: