KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Ta zkouška u soudu je IMHO vymahatelnost GPL (tedy jestli se u soudu dají (efektivně) vymáhat podmínky GPL - zvláště otázka rozpoznání GPL kódu mezi uzavřeným kódem).Já vím, ale co s tím furt mají se ptám.
To, na co McAfee dále upozorňuje, je "virovost" GPL, tedy nemožnost šíření programu s uzavřeným kódem postaveným na GPL programu.To není žádná virovost! To je copyleft. Viry něco infikují, aniž by si to infikovaný přál. Použití GPL kódu je dobrovolné vědomé rozhodnutí.
(Mimochodem, s GPL si docela naběhli tvůrci XaryXtreme - byli koupeni a firma, jež je koupila, si nepřála uvolnit zdrojáky rychlé knihovny CDraw, která byla nedílnou součástí Xary; vývoj linuxové Xary se zdá být na bodu mrazu)To je úplně jinak. Firma vlastnící Xaru si myslela že když uvolní zdrojáky pod GPL kromě knihovny CDraw (která je na Xaře tím nejzajímavějším), budou jim lidé zadarmo vyvíjet ten svobodný kód. Snad jako by to byla nějaká povinnost nebo já nevím. Nenaběhli, ale přepočítali se.
Firmy si prostě mají dávat bacha na opensource licence - stejně jako by si měli uživatelé měli dávat bacha na licence uzavřených programů.Každý si musí dávat pozor na licence všeho co používá a hlavně šíří.
Škoda, že se nezmínili i o ostatních licencích, jako LGPL, MPL, BSD, MIT nebo public domain.Tyto licence jim umožňují dělat proprietární věci takže je milují.
Já vím, ale co s tím furt mají se ptám.maji strach, ze soud rozhodne o tom, ze gpl je platna v usa (a treba to, ze kdyz je nekdo obvinni z poruseni gpl, tak budou muset soudu ukazat [neverejne] sve zdrojaky a hned se uvidi, co z gpl licencovaneho kodu popr. slohli :) )
maji strach, ze soud rozhodne o tom, ze gpl je platna v usaGPL JE platná v USA. To je bez debaty.
(a treba to, ze kdyz je nekdo obvinni z poruseni gpl, tak budou muset soudu ukazat [neverejne] sve zdrojaky a hned se uvidi, co z gpl licencovaneho kodu popr. slohli :) )To asi jo. To je to hlavní. Proč je to v závorce?
uz byl s gpl v usa vyhran nejaky spor? kde se to tykalo hlavne ji? pokud ne (nevim), tak platna de facto neniPokud vím tak zatím se vše vyrovnalo mimosoudně, ale nevím, až tak to nesleduju. Platnost GPL, která se opírá o existující právo, se tím ovšem nesnižuje. Takže, kdo tvrdí že GPL je neplatná, musí to dokázat, a sice u soudu. Nejsem právník a asi si budu muset přečíst něco víc od Moglena, jestli něco je, ale tahle logika mi přijde dostatečně zřejmá a správná. Prostě, GPL je platná licence.
Takže, kdo tvrdí že GPL je neplatná, musí to dokázat, a sice u soudu.Otázka je, k čemu by si tím pomohl. Ten ten kód by pak nemohl používat vůbec, protože by to bylo v rozporu s AZ.
Ta zkouška u soudu je IMHO vymahatelnost GPL (tedy jestli se u soudu dají (efektivně) vymáhat podmínky GPL - zvláště otázka rozpoznání GPL kódu mezi uzavřeným kódem).No, jestli se dá účinně vymáhat, a podle mne se nestrachují o to, že by vymáhat šla, ale že by vymáhat nešla, tj. že by uvolnili kód, který by jim někdo jiný uzavřel ve stylu BSD nebo public domain, a nemohli by to těmto podvodníkům dokázat.Já vím, ale co s tím furt mají se ptám.
To, na co McAfee dále upozorňuje, je "virovost" GPL, tedy nemožnost šíření programu s uzavřeným kódem postaveným na GPL programu.Ano, ale spojuje se to s ní. Proto taky ty uvozovky. Na druhou stranu, rozhoduje se o programech, které jsou "infikovány". Skoro by se nabízelo přirovnání infikování bakterií viry jako léčebné metody. Viry jsou vázány na bakterie, a tak neškodí tělu samotnému - podobně jako odvozováná část kódu z GPL programu musí zůstat GPL, ale opravdu jen ta, která se na něj váže daným způsobem.To není žádná virovost! To je copyleft. Viry něco infikují, aniž by si to infikovaný přál. Použití GPL kódu je dobrovolné vědomé rozhodnutí.
(Mimochodem, s GPL si docela naběhli tvůrci XaryXtreme - byli koupeni a firma, jež je koupila, si nepřála uvolnit zdrojáky rychlé knihovny CDraw, která byla nedílnou součástí Xary; vývoj linuxové Xary se zdá být na bodu mrazu)Ale pokud by měli takové úmysly od začátku co se týče CDraw, nebylo by to porušením GPL? Vždyť k čemu by pak byla LGPL, která by toto měla dovolovat (tj. dovolit použít nesvobodnou knihovnu pro jinak svobodný soft) oproti GPL? Úmysly firmy (dle jejich FAQ) byly, že by komerční verze Xary obsahovala proprietární věci třetích stran (knihovna Pantone apod.), a kód od vývojářů, kteří by byli ochotni ho (zřejmě za peníze) vydat pod proprietární licencí.To je úplně jinak. Firma vlastnící Xaru si myslela že když uvolní zdrojáky pod GPL kromě knihovny CDraw (která je na Xaře tím nejzajímavějším), budou jim lidé zadarmo vyvíjet ten svobodný kód. Snad jako by to byla nějaká povinnost nebo já nevím. Nenaběhli, ale přepočítali se.
Škoda, že se nezmínili i o ostatních licencích, jako LGPL, MPL, BSD, MIT nebo public domain.Ano, ale některé (MPL, LGPL) se snaží nabídnout určitý kompromis mezi GPL a licencemi typu BSD. Firmy se nemusejí vzdát proprietárních postupů úplně (což by pro ně jinak mohlo skončit katastrofou, třeba protože by pro ně nebylo únosně se GPL přizpůsobit), a zároveň tu je prostor pro komunitu.Tyto licence jim umožňují dělat proprietární věci takže je milují.
Skoro by se nabízelo přirovnání infikování bakterií viry jako léčebné metody. Viry jsou vázány na bakterie, a tak neškodí tělu samotnémuHned bych si pro nějaké bakteriofágy do Tbilisi zajel.
…s GPL si docela naběhli tvůrci XaryXtreme - byli koupeni a firma, jež je koupila, si nepřála uvolnit zdrojáky rychlé knihovny CDraw, která byla nedílnou součástí Xary; vývoj linuxové Xary se zdá být na bodu mrazuŘekl bych, že problém bude spíše v neexistenci podpory SVG. Proto Xaru taky na Linuxu skoro nikdo nepoužívá (bohužel, je perfektně rychlá).
Tiskni
Sdílej: