Ubuntu 8.04 Hardy Heron - Uživatelská příručka (diskuse)

[freshmouse]

Díky; škoda jen, že to nepodporuje rejstřík.

[Vojtěch Trefný]

To nějak nechápu, rejstřík tam je... nebo cos' tím myslel?

[freshmouse]

Otevři si to v Evince (např.) a v bočním panelu dej Rejstřík.

[Vojtěch Trefný]

Tak tohle vidím poprvé . Naštěstí už mi nějaká dobrá duše poradila, jak udělat, aby to fungovalo, takže v nejbližší opravné verzi se to vyřeší.

[freshmouse]

Pokud to děláš např. v OO.o (a používáš styly), tak se ti to vygeneruje "samo". Mělo by to jít vygenerovat i ze zdrojáků v TeXu apod.

[Vojtěch Trefný]

Já už vím, jak na to, dokonce jsem to i vyzkoušel (a funguje to) .

[freshmouse]

Šikula.

[Vojtěch Trefný]

To jsem prostě já...

[laco]

Já bych viděl problém spíš v tom, že příručka není věnována např. též Ubuntu s Xfce. Při práci v tomto prostředí vyplouvají na povrch problémy, o kterých člověk zvyklý na Gnome či KDE nemá ani tušení.

[freshmouse]

No jasně. Však se taky na webu Xfce píše: "Xfce is a lightweight desktop environment"... Což znamená, že neřeší dvě tuny problémů a člověk musí buď používat ne-Xfce aplikace, nebo musí pracovat v příkazovce...

To ale nesouvisí s *Ubuntu, ale Xfce. Mj. se na stránce se stažením té příručky píšou důvody, proč je to jen o Ubuntu s GNOME.

[Vojtěch Trefný]

Doporučuji přečíst si FAQ úplně dole na stránce věnující se příručce .

[Käyttäjä 11133]

Hmm typografie nic moc, obrázky mají málo DPI, na papíru bych to teda fakt nechtěl. Ale jinak hezká práce.

A co máš v tom zdrojáku za prasárny, že ho nemůžeš publikovat? Jsi si na to neudělal makro?

[Vojtěch Trefný]

Hmm typografie nic moc, obrázky mají málo DPI, na papíru bych to teda fakt nechtěl. Ale jinak hezká práce.

Na papíru to je docela dobré (tiskl jsem to celé).

A co máš v tom zdrojáku za prasárny, že ho nemůžeš publikovat? Jsi si na to neudělal makro?

Tak celkově

[Käyttäjä 11133]

Kapitola "Jak mohu v Linuxu defragmentovat disk" -- Ani stokrát opakovaná lež se nestává pravdou.

[Prcek]

A jak je to teda spravne?

[Käyttäjä 11133]

To, že na Linuxových fs nedochází k fragmentaci je přinejmenším mylně uvedená informace. Vzhledem k tomu, že informace o tom, že u linuxových FS jako je ext2, ext3, xfs,.. dochází k fragmentaci je tak známá, tak bych ji skoro označil jako lživou.

[Prcek]

No tak k fragmentaci dochazi, ale zrejme tak malo, ze to ani nestalo za to zadnemu vyvojari k naprogramovani nejakeho defrag programu. Nebo nejaky, ktery by byl v kazde distribuci existuje? Ja jsem jen zahledl vytvor nekoho z mistnich abickaru, ktery vytvoril jakysi skript, ale nezkousel jsem...

[Käyttäjä 11133]

Heh. I kdybychom připustili, že soubory menší než 8 bloků (pokud existuje spojité volné místo o délce 8 bloků) nejsou v případě ext3 vůbec fragmentované, tak co je to za velikost? 8 bloků? To nic není a jsou to tedy jen malé textové soubory. K tomu, aby ext3 mohl nefragmentovatelnost takových souborů zaručit je rozsévá po celém disku čímž fragmentaci jen přesouvá na trochu jinou úroveň než je tomu u systému FAT, ale neznamená to, že není co defragmentovat.

No a ta připomínka s nefragmentováním souborů se týká jen souborů, které jsou menší, nebo rovny 8 blokům. (Protože ext3 afaik hledá spojité místo o velikosti 8 spojitých bloků narozdíl od fat, kterému stačí 1 blok.)

A neexistence nástroje, který by umožnil problém napravit přece nic nevypovídá o tom, jestli problém existuje, nebo ne.

[Jardík]

To sou keci. Na ext2/3/4, reiserfs, reiser4, xfs i jfs dochází ke stejné fragmentaci jako třeba na NTFS filesystému, už jenom z principu jejich fungování. A minimálně jeden nástroj na defragmentaci jsem viděl. Nevím, jak se jmenuje, ale je.

[stativ]

Právě že k dochází k úplně jiné. Dokud je na disku volno, tak v Linuxu jsou soubory velmi málo fragmentované (opomíjím sparse soubory, kde je fragmentace dána způsobem jejich vytváření), místo souborů se fragmentuje prázdný prostor.

Problém nastává, když je volného místa málo. Ve win obecně je obvykle na konci FS dost velký prázdný prostor, kam se vleze i celkem velký soubor, takže při pouhém dalším zapsání nového souboru dojde k prakticky nulové fragmentaci. Když to samé uděláte v Linuxu, pak se ten soubor rozdělí do té velké spousty malých bloků (chtěl jsem říci bločků, ale to znělo divně).

Jinak řečeno – pokud u FAT/NTFS jenom zapisujete nové soubory a existující se vůbec nemění, dochází k zanedbatelné fragmentaci. Pokud upravujete existující soubory, „přečuhující části“ se ukládají na konec FS, což způsobuje fragmentaci. To u linuxu nastává samozřejmě taky, ale až případě, že onen „přečuh“ je relativně větší.

Sečteno a podtrženo – Win fragentují více při změnách dat, Linux fragmentuje více při neustálém zapisování nových dat (protože se dříve dostane do stavu, kdy nemá jeden dostatečně velký prázdný blok).

[Käyttäjä 11133]

Ehm... Kolik tvých souborů se vleze do 8 bloků? To je totiž to množství prázdného místa, které si ext3 hledá k zapsání nového souboru.

Nehledě na to, že Linux tím co dělá odsouvá svou fragmentaci na soubory.

[Heron]

K fragmentaci dochází, docházelo, docházet bude, pokud se bude pracovat s úložištěm po blocích, pokud se budou soubory přidávat, mazat a doplňovat. Jsou algoritmy snažící se tento efekt minimalizovat, ale tyto pracují jen za určitých podmínek a občas také naprosto selhávají. Doporučuji si projít mail-list ohledně ext3. Tam naleznete mnoho stesků především vědeckých pracovišť nad tím, jak jejich super drahé a nablýskané pole o několika TB ztrácí výkon při sekvenčním čtení.

Jediný FS, která má defragmentační nástroj pro linux je XFS (xfs_fsr), ostatní je nemají buď vůbec (extX, reiser), nebo je mají, ale ne pro linux - JFS.

Psal jsem tu o nástroji filefrag. Chválně si zkus projít pár souborů a uvidíš zda "to za to stojí". Moje zkušenost z "toho filesystému, který nepotřebuje defrag" je taková:

429258 extents found, perfection would be 15 extents

PS: Já už si připadám jak pan Kubeček, který při každé zmíňce o ifconfigu trpělivě vysvětluje proč ifconfig ne.

[Kamil Páral]

Budeme nadšeni, když na naší wiki uvedete "pravdu".

[ak47]

Pokud po nekom chcete aby venoval usili naprave mylne informace, nemeli byste ho pravdepodobne buzerovat uz ve vyzve.

(IMHO je to bud provokace, nebo tam ty uvozovky nepatri. Filozofii sem neplette, informatika je podobne jako matematika exaktni, pokud tedy nepocititame s moznosti strcit do mechaniky instalacni CD s Win - paralela Pysvejcovy konstanty )

[ak47]

jo a btw, nevim jak je na tom ext4 po strance stability/bezpeci dat, ale ma podporu pro _online_ defragmentaci, takze "jiz zitra, jiz zitra ..."

[Michal Pěnka]

Mám obrovskou radost, díky kolektivu za skvělou práci!

[leos]

Přidávám se, je to fakt dobrý :). Díky.

[belisarivs]

Na strane 35 jsou 3 dost viditelne presahy, na strane 48 je dalsi. Projdete si varovani ktera Kile hlasi.

[Petr Tomeš]

Ty přesahy jsou na mnoha stranách, o jednopísmenných předložkácha spojkách na koncích řádků ani nemluvě. Zase až tak dobré to tedy fakt není.

[Vojtěch Trefný]

Přesahy jsou hrozná věc, to souhlasím (a stydím se), ale teď už vím, jak na to, aby nebyly (takže nebudou).

Předložky by být neměly, o ně se mi stará stará dobrá vlna...

[Petr Tomeš]

Tak pokud si dobře pamatuju, tak "i" by na konci být nemělo, výjimka je pouze pro "a", ale možná je to nějaká novinka. Každopádně na stránce 35 je na konci řádku "z" a nevěřím, že by to vlnka přehlédla...

[Vojtěch Trefný]

No ve své příručce k LaTeXu mám, že "i" je také výjimka (ale uznávám, že příručka k LaTeXu psaná převážně technicky zaměřenými lidmi, nebude asi moc důvěryhodný zdroj), ale fakt, že vln(k)a "i" přehlíží, také mluví ve prospěch výjimky... (asi zítra zajdu do knihovny a mrknu do nějakých aktuálních Pravidel...).

To "z" vidím už také a docela se divím (je možné, že jsem při posledních opravách omylem nějakou tu tildu smáznul...).

[Petr Tomeš]

To "z" vidím už také a docela se divím (je možné, že jsem při posledních opravách omylem nějakou tu tildu smáznul...).

Ano, však to se stane. Já to zapínal vždy před překladem, není důvod následně něco upravovat, to jaksi ztrácí ten postup smysl, že ano...

[Petr Tomeš]

ale fakt, že vln(k)a "i" přehlíží, také mluví ve prospěch výjimky... (asi zítra zajdu do knihovny a mrknu do nějakých aktuálních Pravidel...).

Nemusíš. Ušetřil jsem Ti práci.

Další zvláštností češtiny je, že na konci řádku nesmí zůstat viset jednohlásková předložka s S, k K, v V, z Z, o O nebo spojky A, i I. Výjimkou je spojka „a“, ale uděláme lépe, pokud ji také převedeme na nový řádek. (typomil)

V definitivním typograficky upraveném textu by se neměly objevit jednohláskové spojky (s výjimkou „a“) a předložky (i; s, z, v, k, u) na konci řádků. (Nejčastější typografické chyby v rukopisech psaných na počítači (díl II.) - Česká geologická služba)

V českém textu bychom ji (tvrdou mezeru) měli používat k tomu, aby jednopísmenné předložky či spojky (i, o, a další - výjimkou je spojka malé "a") nezůstávaly na konci řádku. (Webdesignerovy poznámky z typografie - Interval.cz)

ednohláskové neslabičné předložky K, k, S, s, V, v, Z, z, slabičné O, o, U, u, a spojky I, i, A, nesmějí být na konci řádky. Výjimku tvoří spojka a (pozor - ne verzálka). U ostatních předložek jsou možné výjimky pouze v úzké sazbě (do 25 liter) (O písmu a nejen o něm ... hladká sazba - comin.cz)

[David Jaša]

Vyjádření ÚJČ nebo někoho podobně důvěryhodného by nebylo? Jestli si to ještě dobře pamatuju, tak na nový řádek by měla jít pouze neslabičná jednopísmenná slova, a to protože se při čtení vážou s dalším slovem (což pro "i" a "u" neplatí).

[Petr Tomeš]

Upravujeme-li písemný dokument, radí nám PČP nepsat neslabičné předložky v, s, z, k na konec řádku, ale psát je na stejný řádek se slovem, které nese jejich přízvuk (např. ve spojení k mostu, s bratrem, v Plzni, z nádraží). Typografické normy jsou ještě přísnější: podle některých je nepatřičné ponechat na konci řádku jakékoli jednopísmenné slovo, tedy také předložky a spojky a, i, o, u. Někteří pisatelé dokonce nechtějí z estetických důvodů ponechávat na konci řádků jakékoli jednoslabičné výrazy (např. ve, ke, ku, že, na, do, od, pod). (nevhodná slova na konci řádku - Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky)

[David Jaša]

Dík.