Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Jestli zijes v predstave, ze mam neco proti free software, tak se mylis. Ja jen nemam rad, kdyz nekdo pouziva "osvedcene" fraze jen tak.
Kde rikam neco o GPL?lol:) v první větě "(...) stejne jako GPL (...)"
komercnim potencialem (ten je u Affero GPL prakticky nulovy)
Myslíte, že vůbec žádná firma se nerozhodne si takto zajistit přístup k modifikacím svého kódu, poskytovaného jako webová služba, k nimž by jinak přístup neměla a jen by se mohla koukat na změny? To lze brát i jako rozšíření té garance u GPL. Když vydám svůj kód pod AGPL tak mám jistotu, že i když ho někdo upraví a bude distribuovat jako webovou službu, já o ty úpravy nepřijdu.
Btw, komerční potenciál asi není hlavním účelem existence těchto licencí.
Opravdu? Zajímavé je, že se věci, na kterých chtějí firmy vydělávat a přitom být "F/OSS friendly", vydávají právě pod GPL. Například. Qt, MySQL, Java, atd.Btw, komerční potenciál asi není hlavním účelem existence těchto licencí.
Free software is technically better: it’s better code.
Free software is more secure, because with many eyes, all bugs are shallow.
Free software is more customizable, because every user has the tools to adapt the program to their needs.
Because free software is produced in the open, where everyone is free to share and build upon the best work, competition is fierce and switching costs are low.Blbost, tohle plati pro Open Source. Free software s timhle nema vubec nic spolecneho.
Free software lowers production costs by reducing unnecessary duplication of effort.Dvojita blbost. Pro Open Source, ktery neni Free Software tohle plati dvakrat vic.
I pro non-GPL Free Software.Free software lowers production costs by reducing unnecessary duplication of effort.Dvojita blbost. Pro Open Source, ktery neni Free Software tohle plati dvakrat vic.
Zveřejňováním pod BSD licencí vlastně dávám lidem možnost omezovat svobodu třetích stran nakládat s mým kódem, to se mi nelíbí.
Proto ji raději omezíte sám použitím GPL. :-)
Jenže mi nejde o to, aby lidé byli za porušování licencí trestání, jde mi o to, aby se nepřelicencovával free software na non-free (aby uživatelé nebyli zbavování svobody). V případě porušení GPL se to snad zatím vždy vyřešilo poměrně civilně, bez vyhrožování vězením atd. (A znaménko je zde beztak naprosto opačné; když jste postihován za porušení nějaké proprietární licence, bývá to za účelem užívání programu omezit, kdežto u postihu porušení GPL je účelem užívání programu rozšířit.) Kdybych si ponechal copyright ke svému dílu, tak bych navíc já rozhodoval o tom, jak a zda vůbec budu proti případnému porušování GPL u svého kódu postupovat.
Podívejte, jediná "svoboda", kterou GPL omezuje, je "svoboda" brát svobodu druhým. Takže je to něco jako demokracie; jediná "svoboda", kterou v demokracii nemáte, je "svoboda" omezovat svobodu druhých. GPL svobodu uživatele garantuje, pro někoho paradoxně, omezováním "svobody" omezovat svobodu, podobně jako demokracie, opět pro někoho možná paradoxně, garantuje svobodu občana omezováním "svobody" omezovat svobodu druhých.
V případě porušení GPL se to snad zatím vždy vyřešilo poměrně civilně, bez vyhrožování vězením atd.
Takže ty zprávičky o soudních procesech kvůli porušování GPL, které tu jsou poslední dobou nejméně jednou týdně, jsou všechny smyšlené?
Druhý odstavec je klasická demagogie o prosazování svobody jejím omezováním. Použití kódu v non-GPL open source projektu je snad omezováním svobody uživatelů? To asi sotva, ale právě tohle GPL striktně zakazuje. Svět se nedělí na hodné GPL-isty a zlé omezovače svobody uživatelů, jenže tohle bohužel prosazovatelé GPL coby Jedině Správné Licence (TM) odmítají vidět. Pro ně jsou všichni, kdo nepoužívají GPL stejná verbež, tedy aspoň na výstupu. Na vstupu rozlišují ještě (pomýlené, ale využitelné) "GPL kompatibilní", což v překladu znamená "ti, kdo nám dovolí na to nalepit nálepku JSL, totiž GPL".
Takže ty zprávičky o soudních procesech kvůli porušování GPL, které tu jsou poslední dobou nejméně jednou týdně, jsou všechny smyšlené?Myslím, že ani jednou se nejednalo o trestní stíhání.
Druhý odstavec je klasická demagogie o prosazování svobody jejím omezováním.Jak to teda podle vás funguje v demokratické společnosti?
Použití kódu v non-GPL open source projektu je snad omezováním svobody uživatelů?V důsledku být může, pokud ten non-GPL open source projekt nechrání svobodu uživatelů tak dobře, jako GPL.
Svět se nedělí na hodné GPL-isty a zlé omezovače svobody uživatelů, jenže tohle bohužel prosazovatelé GPL coby Jedině Správné Licence (TM) odmítají vidět.Zajímalo by mne, kdy kde kdo řekl, že software pod jinou než GPL licencí zcela odmítá používat, podle mě to prakticky nejde, protože i přímo v GNU je občas něco přinejmenším LGPL. Tvrzení, že GPL je jediná správná licence, jejím příznivcům převážně vkládají do úst jejich odpůrci. (To, že je nejsprávnější, je jiné tvrzení, než že je jediná správná.)
Pro ně jsou všichni, kdo nepoužívají GPL stejná verbež, tedy aspoň na výstupu.Opět bych rád viděl, kteří (aspoň jednoho) zastánci GPL považují třeba BSD licenci za stejně špatnou, jako MS EULA.
Na vstupu rozlišují ještě (pomýlené, ale využitelné) "GPL kompatibilní", což v překladu znamená "ti, kdo nám dovolí na to nalepit nálepku JSL, totiž GPL".Některá licence je formulována tak, že je slučitelná s GPL, jiná ne, o tom rozhodují autoři těch licencí, ne autoři GPL. Oni neformulovali GPL tak, jak ji formulovali, proto, aby s ní některé licence schválně nebyly kompatibilní, ale proto že ji tak chtěli formulovat.
Tiskni
Sdílej: