Vývojáři Ubuntu představili projekt Myna, tj. iniciativu zaměřenou na přidání funkce převodu řeči na text do prostředí desktopu Ubuntu. Dle plánu již v Ubuntu 26.10.
Společnost Epic Games představila nový open source systém pro správu verzí Lore navržený pro "bezprecedentní škálovatelnost dat i týmů a optimalizovaný pro projekty, včetně her a zábavy, které kombinují kód s velkými binárními soubory, aby uspokojil potřeby vývojářů i umělců". Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) provedl v říjnu 2024 místní šetření u společnosti Seznam.cz. Úřad prověřoval důvodné podezření na možné protisoutěžní jednání, konkrétně zneužití dominantního postavení. Krajský soud v Brně v květnu 2025 konstatoval, že toto šetření bylo nezákonné. Nejvyšší správní soud (NSS) včera rozhodl, že šetření bylo provedeno v souladu se zákonem. Krajský soud bude muset případ posoudit znovu.
Byl představen skládací telefon Commodore Callback 8020. Ani hloupý, ani chytrý. Pro fanoušky Commodore a digitálního minimalismu. Bez webového prohlížeče a sociálních sítí. S předinstalovaným WhatsAppem. S operačním systémem Sailfish OS.
V OpenBSD byla objevena 27 let stará chyba v ppp pomocí níž lze vzdáleně obejít autentifikaci. Chyba byla nahlášena 12.6. a 14.6. byla opravena. Bližší info v článku A 27-Year-Old Authentication Bypass in OpenBSD's PPP Stack.
Odpověď Evropské komise (pdf) k evropské občanské iniciativě Stop Destroying Videogames, jež je součástí hnutí Stop Killing Games: "Komise se domnívá, že v této fázi nemůže navrhnout právní povinnost zachovat hratelnost videoher poté, co přestaly být poskytovány komerčně. Důvodem jsou i stávající práva duševního vlastnictví. Podle autorského práva EU mají nositelé práv výlučná práva ke svým výtvorům. Kromě autorských práv mohou být
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
.
Jinak, http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/vim-7.2a-beta:
Mezi největší novinku patří podpora čísel s plovoucí řádovou čárkou.
Androidi a jiní roboti jásají, lidé jen s pousmáním krčí rameny.
Můj výkřik se týkal spíš VIMu jako takového než této konkrétní verze.
. Vim je opravdu hodně efektivní, když se s ním člověk trochu naučí. Je to jeden z mála editorů, kt. je přizpůsoben pro psaní všemi 10.
Netvrdím, že je VIM z principu špatný. Spousta lidí ho používá (v různých podobách a pod různými názvy) a vyhovuje jim.
Jde jen o to, že se mi nikdy nepodařilo stát se androidem. Potřebuji se soustředit na psaní textu a ne na ovládání editoru. Dodnes například netuším, jak ve VIMu manipulovat s bloky textu a jak je přemisťovat a kopírovat. Je sice fajn, že má spoustu nějakých bufferů, kam se dá něco ukládat, ale já bych potřeboval jeden, který by fungoval okamžitě a bez studia dokumentace...
Je hezké, co všechno se dá udělat pomocí regexpů a příkazů převzatých z ediorů ed a ex, ale většinu z těchto vymožeností má obyčejný KWrite také, jen v mnohem příjemnější podobě, s grafickým editorem regexpů a s mnohem menší pravděpodobností nepříjemného překlepu... (O Eclipse nemluvě, tam je samozřejmě ještě mnohem víc možností. Editor tam dokonce zná datové typy, umí refactoring a podobně. Upravovat zdroják se znalostí gramatiky a datových typů IMHO VIM nikdy nedokáže. (Možná to umí ta VIM komponenta pro Eclipse...) Nemá ale smysl srovnávat obrovské IDE s malým editorem, že ano...)
Sice píšu všemi deseti, ale mám takovou zkušenost, že většinou na nějakých 1000 znaků textu v přirozeném jazyce, případně na 200 znaků zdrojáku, potřebuji jednu speciální operaci. Proto mi nestojí za to učit se kryptické shluky písmenek, kterými se ovládá VIM. Můj mozek prostě exaktní binární data příliš nežere. Na časté operace si nadefinuji klávesové zkratky, které jsou většinou rychlejší než ve VIMu, protože vyžadují stisk pouze dvou kláves. Méně časté operace si rád naklikám v pohodlném dialogovém okně.
No, to jsem se zase nějak rozohnil... Zkrátka a dobře, nic proti VIMu, je to zajímavý editor s mnoha pokročilými možnostmi, který má v UNIXu dávnou tradici. Že se dnes už nepovažuje za samozřejmý, to vnímám velmi pozitivně. Nepřipadám si jako „menší UNIXář“ jen kvůli tomu, že nemám rád VIM. Rodák z Vlčnova taky může mít rád své město, a přesto neholdovat lidovému folkloru, že ano... 
Ale: Eclipse je někdy šíleně pomalý - RAM.
Naprostý souhlas. Je totiž psaný pro dnešní počítače, které mají čím dál víc RAM a čím dál větší výpočetní výkon. Eclipse obojím plýtvá. To je pravda. A nevadí mi to. 
Tedy alespoň kolega občas něco v Eclipse nenahradí, mně se to nestane. Speciálně nahrazovací okno v Eclipse nemusím.
Já taky ne. To základní není moc zdařilé, rozšířené funguje lépe. Nešlo mi ale o nahrazování v obecném textu. Eclipse umí refactoring a type-aware nahrazování. Když dostanu zdroják, kde se jedna funkce jmenuje stejně jako lokální proměnná schovaná hluboko v jiné funkci, nestane se, že bych omylem přejmenoval obě naráz. (Teď neřeším otázky ohledně úrovně toho zdrojáku, pouze otázku technických možností.)
Dobře nastavený vim bude ale vždy rychlejší než klikací editor.
Bezesporu. O tom nikdo na světě nepochybuje. Pouze je otázka, zda je tato výhoda dnes podstatná.
Též LaTex a Docbook narozdíl od OpenOffice.org.
Taktéž mám rád TeX, protože v kvalitě sazby se mu zatím nic nevyrovná. Ale nesrovnával bych ho zrovna s OpenOffice... Spíš je otázka, v čem ten TeXový zdroják píšu. V případě TeXu zastávám zcela jiné stanovisko než u Javy nebo C. Prostředí Kile a Lyx se ukázala jako velmi omezující a nakonec jsem zůstal u obyčejného KWrite. Koneckonců, TeX bych klidně psal i ve VIMu, kdyby nebylo zbytí.
Jen u C a Javy nedám na nástroje typu Eclipse dopustit. Dokonce i v C, kde skoro nemůže dělat typovou kontrolu, se jeho výhody projeví už ve chvíli, kdy si nemůžu vzpomenout, jak kolega pojmenoval člena nějaké datové struktury o dva adresáře jinde. Eclipse mi to ihned řekne. Ale jak už jsem psal, nemá smysl srovnávat malý rychlý editor s velkým obézním vývojovým prostředím. Obě řešení mají své výhody.
Tiskni
Sdílej: