Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
.
Jinak, http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/vim-7.2a-beta:
Mezi největší novinku patří podpora čísel s plovoucí řádovou čárkou.
Androidi a jiní roboti jásají, lidé jen s pousmáním krčí rameny.
Můj výkřik se týkal spíš VIMu jako takového než této konkrétní verze.
. Vim je opravdu hodně efektivní, když se s ním člověk trochu naučí. Je to jeden z mála editorů, kt. je přizpůsoben pro psaní všemi 10.
Netvrdím, že je VIM z principu špatný. Spousta lidí ho používá (v různých podobách a pod různými názvy) a vyhovuje jim.
Jde jen o to, že se mi nikdy nepodařilo stát se androidem. Potřebuji se soustředit na psaní textu a ne na ovládání editoru. Dodnes například netuším, jak ve VIMu manipulovat s bloky textu a jak je přemisťovat a kopírovat. Je sice fajn, že má spoustu nějakých bufferů, kam se dá něco ukládat, ale já bych potřeboval jeden, který by fungoval okamžitě a bez studia dokumentace...
Je hezké, co všechno se dá udělat pomocí regexpů a příkazů převzatých z ediorů ed a ex, ale většinu z těchto vymožeností má obyčejný KWrite také, jen v mnohem příjemnější podobě, s grafickým editorem regexpů a s mnohem menší pravděpodobností nepříjemného překlepu... (O Eclipse nemluvě, tam je samozřejmě ještě mnohem víc možností. Editor tam dokonce zná datové typy, umí refactoring a podobně. Upravovat zdroják se znalostí gramatiky a datových typů IMHO VIM nikdy nedokáže. (Možná to umí ta VIM komponenta pro Eclipse...) Nemá ale smysl srovnávat obrovské IDE s malým editorem, že ano...)
Sice píšu všemi deseti, ale mám takovou zkušenost, že většinou na nějakých 1000 znaků textu v přirozeném jazyce, případně na 200 znaků zdrojáku, potřebuji jednu speciální operaci. Proto mi nestojí za to učit se kryptické shluky písmenek, kterými se ovládá VIM. Můj mozek prostě exaktní binární data příliš nežere. Na časté operace si nadefinuji klávesové zkratky, které jsou většinou rychlejší než ve VIMu, protože vyžadují stisk pouze dvou kláves. Méně časté operace si rád naklikám v pohodlném dialogovém okně.
No, to jsem se zase nějak rozohnil... Zkrátka a dobře, nic proti VIMu, je to zajímavý editor s mnoha pokročilými možnostmi, který má v UNIXu dávnou tradici. Že se dnes už nepovažuje za samozřejmý, to vnímám velmi pozitivně. Nepřipadám si jako „menší UNIXář“ jen kvůli tomu, že nemám rád VIM. Rodák z Vlčnova taky může mít rád své město, a přesto neholdovat lidovému folkloru, že ano...
Ale: Eclipse je někdy šíleně pomalý - RAM.
Naprostý souhlas. Je totiž psaný pro dnešní počítače, které mají čím dál víc RAM a čím dál větší výpočetní výkon. Eclipse obojím plýtvá. To je pravda. A nevadí mi to.
Tedy alespoň kolega občas něco v Eclipse nenahradí, mně se to nestane. Speciálně nahrazovací okno v Eclipse nemusím.
Já taky ne. To základní není moc zdařilé, rozšířené funguje lépe. Nešlo mi ale o nahrazování v obecném textu. Eclipse umí refactoring a type-aware nahrazování. Když dostanu zdroják, kde se jedna funkce jmenuje stejně jako lokální proměnná schovaná hluboko v jiné funkci, nestane se, že bych omylem přejmenoval obě naráz. (Teď neřeším otázky ohledně úrovně toho zdrojáku, pouze otázku technických možností.)
Dobře nastavený vim bude ale vždy rychlejší než klikací editor.
Bezesporu. O tom nikdo na světě nepochybuje. Pouze je otázka, zda je tato výhoda dnes podstatná.
Též LaTex a Docbook narozdíl od OpenOffice.org.
Taktéž mám rád TeX, protože v kvalitě sazby se mu zatím nic nevyrovná. Ale nesrovnával bych ho zrovna s OpenOffice... Spíš je otázka, v čem ten TeXový zdroják píšu. V případě TeXu zastávám zcela jiné stanovisko než u Javy nebo C. Prostředí Kile a Lyx se ukázala jako velmi omezující a nakonec jsem zůstal u obyčejného KWrite. Koneckonců, TeX bych klidně psal i ve VIMu, kdyby nebylo zbytí.
Jen u C a Javy nedám na nástroje typu Eclipse dopustit. Dokonce i v C, kde skoro nemůže dělat typovou kontrolu, se jeho výhody projeví už ve chvíli, kdy si nemůžu vzpomenout, jak kolega pojmenoval člena nějaké datové struktury o dva adresáře jinde. Eclipse mi to ihned řekne. Ale jak už jsem psal, nemá smysl srovnávat malý rychlý editor s velkým obézním vývojovým prostředím. Obě řešení mají své výhody.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
14.7.2008 08:46