Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
.
Jinak, http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/vim-7.2a-beta:
Mezi největší novinku patří podpora čísel s plovoucí řádovou čárkou.
Androidi a jiní roboti jásají, lidé jen s pousmáním krčí rameny.
Můj výkřik se týkal spíš VIMu jako takového než této konkrétní verze.
. Vim je opravdu hodně efektivní, když se s ním člověk trochu naučí. Je to jeden z mála editorů, kt. je přizpůsoben pro psaní všemi 10.
Netvrdím, že je VIM z principu špatný. Spousta lidí ho používá (v různých podobách a pod různými názvy) a vyhovuje jim.
Jde jen o to, že se mi nikdy nepodařilo stát se androidem. Potřebuji se soustředit na psaní textu a ne na ovládání editoru. Dodnes například netuším, jak ve VIMu manipulovat s bloky textu a jak je přemisťovat a kopírovat. Je sice fajn, že má spoustu nějakých bufferů, kam se dá něco ukládat, ale já bych potřeboval jeden, který by fungoval okamžitě a bez studia dokumentace...
Je hezké, co všechno se dá udělat pomocí regexpů a příkazů převzatých z ediorů ed a ex, ale většinu z těchto vymožeností má obyčejný KWrite také, jen v mnohem příjemnější podobě, s grafickým editorem regexpů a s mnohem menší pravděpodobností nepříjemného překlepu... (O Eclipse nemluvě, tam je samozřejmě ještě mnohem víc možností. Editor tam dokonce zná datové typy, umí refactoring a podobně. Upravovat zdroják se znalostí gramatiky a datových typů IMHO VIM nikdy nedokáže. (Možná to umí ta VIM komponenta pro Eclipse...) Nemá ale smysl srovnávat obrovské IDE s malým editorem, že ano...)
Sice píšu všemi deseti, ale mám takovou zkušenost, že většinou na nějakých 1000 znaků textu v přirozeném jazyce, případně na 200 znaků zdrojáku, potřebuji jednu speciální operaci. Proto mi nestojí za to učit se kryptické shluky písmenek, kterými se ovládá VIM. Můj mozek prostě exaktní binární data příliš nežere. Na časté operace si nadefinuji klávesové zkratky, které jsou většinou rychlejší než ve VIMu, protože vyžadují stisk pouze dvou kláves. Méně časté operace si rád naklikám v pohodlném dialogovém okně.
No, to jsem se zase nějak rozohnil... Zkrátka a dobře, nic proti VIMu, je to zajímavý editor s mnoha pokročilými možnostmi, který má v UNIXu dávnou tradici. Že se dnes už nepovažuje za samozřejmý, to vnímám velmi pozitivně. Nepřipadám si jako „menší UNIXář“ jen kvůli tomu, že nemám rád VIM. Rodák z Vlčnova taky může mít rád své město, a přesto neholdovat lidovému folkloru, že ano... 
Ale: Eclipse je někdy šíleně pomalý - RAM.
Naprostý souhlas. Je totiž psaný pro dnešní počítače, které mají čím dál víc RAM a čím dál větší výpočetní výkon. Eclipse obojím plýtvá. To je pravda. A nevadí mi to. 
Tedy alespoň kolega občas něco v Eclipse nenahradí, mně se to nestane. Speciálně nahrazovací okno v Eclipse nemusím.
Já taky ne. To základní není moc zdařilé, rozšířené funguje lépe. Nešlo mi ale o nahrazování v obecném textu. Eclipse umí refactoring a type-aware nahrazování. Když dostanu zdroják, kde se jedna funkce jmenuje stejně jako lokální proměnná schovaná hluboko v jiné funkci, nestane se, že bych omylem přejmenoval obě naráz. (Teď neřeším otázky ohledně úrovně toho zdrojáku, pouze otázku technických možností.)
Dobře nastavený vim bude ale vždy rychlejší než klikací editor.
Bezesporu. O tom nikdo na světě nepochybuje. Pouze je otázka, zda je tato výhoda dnes podstatná.
Též LaTex a Docbook narozdíl od OpenOffice.org.
Taktéž mám rád TeX, protože v kvalitě sazby se mu zatím nic nevyrovná. Ale nesrovnával bych ho zrovna s OpenOffice... Spíš je otázka, v čem ten TeXový zdroják píšu. V případě TeXu zastávám zcela jiné stanovisko než u Javy nebo C. Prostředí Kile a Lyx se ukázala jako velmi omezující a nakonec jsem zůstal u obyčejného KWrite. Koneckonců, TeX bych klidně psal i ve VIMu, kdyby nebylo zbytí.
Jen u C a Javy nedám na nástroje typu Eclipse dopustit. Dokonce i v C, kde skoro nemůže dělat typovou kontrolu, se jeho výhody projeví už ve chvíli, kdy si nemůžu vzpomenout, jak kolega pojmenoval člena nějaké datové struktury o dva adresáře jinde. Eclipse mi to ihned řekne. Ale jak už jsem psal, nemá smysl srovnávat malý rychlý editor s velkým obézním vývojovým prostředím. Obě řešení mají své výhody.
Tiskni
Sdílej: