Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »
Hixie to říká chytře, někteří lidé prostě vzývají značkovací bohy
Co takhle na něčem, co vysvětlím HTML kodérovi za pět minut a nehodí mi to na hlavu?WTF?? Tvuj koder chape lepe nejake novotvary nez markup, se kterym uz tak jako tak dela? Koderovi, ktery by nebyl schopen pochopit namespacy a par novych tagu ci atributu, bych zmenil pracovni zarazeni na uklizecku...
<gxp:template name='com.google.sample.ThisGxp
...>
<gxp:constructor java:annotate='@Inject'>
<gxp:param name='user' type='User' />
</gxp:constructor>
<java:annotate element='interface'
with='@ImplementedBy(ThisGxp.Instance.class)'/>
...
</gxp:template>
? Fakt ne, díky
(Já vím, to je pokus o důkaz sporem, ale prostě mi to nedalo. Když jsem uviděl tohle monstrum, říkal jsem si: dependency injection super, ale tudy ne, přátelé.)
Jasny, GXP evidentne neni moc cileny na kodery, ale napr. toto:
<ul tal:condition="x = y">
<li tal:repeat="val vals">${val}</li>
</ul>
snad nelze ani porovnavat s paskvily jako:
{if $x eq $y}
<ul>
{foreach from=$vals item=val}
<li>{$val}</li>
{/foreach}
</ul>
{/if}
nebo:
{% if x == y %}
<ul>
{% for val in vals %}
<li>{{ val }}</li>
{% endfor %}
</ul>
{% endif %}
To se na me nezlobte, ale druha a treti ukazka je drbani se levou rukou za pravym uchem. JSPX je o neco ukecanejsi nez prvni ukazka, ale alespon je to to taky cisty markup a da se na to rozumne koukat...
#if($x == $y) ... #endif než <c:if test="${x == y}"> ... </c:if>.
<% if @x == @y -%> some markup <% end -%>než se učit šablonovací jazyk, který přehlednosti nepřidá.
Takže tak nějak není moc důvod jim často cpát řetězce nebo jiné prasárny.
A vůbec, HTML je ve výsledku text a jinak než skládáním řetězců se vytvořit nedá, ne? Takže to "generují HTML skládáním řetězců" mi přijde trošku příliš vágní, než aby se dalo něco dodat - prasit se dá ve všem, a technologie != uživatel. To bych si pod tím také mohl představit nějakou pěknou kombinátorovou knihovnu nejlépe s monadickou polevou na vrchu a taky by to bylo "generování HTML skládáním řetězců", přestože bych se to v takovémhle případě neopovážil prohlásit za prasárnu.
V porovnání něčím takovým bych za prasárnu klidně mohl prohlásit spíš ty šablonovací jazyky.
Druhý odstavec byl jeden konkrétní příklad a rozhodně podle něj neodsuzuju celou technologii (kterou taky sám používám).
O všemožných evalech v Ruby nic moc nevím, monádám nerozumím (nesnáším haskellisty, jsou zřejmě chytřejší než já
), ale nic to nemění na skutečnosti, že když v jakémkoli jazyce napíšeš read-eval-print smyčku (v Ruby taky na pár řádek), máš vlastně (mimo jiné) šablonovací jazyk. A ať si kdo chce takový jazyk používá jak chce, pořád mi to přijde lepší než GXP
Byla napsaná v roce 1995 v Common Lispu, a měla hodně flexibilní programovatelné šablonování pomocí strukturního editoru přímo v prohlížeči (byl to webový obchod, který později koupilo Yahoo jako Yahoo Stores, a chtěli tudíž každému zákazníkovi (== provozovateli obchodů) umožnit tvorbu vlastního obchodu na míru). Viz RTML.
Zákazník nepochopí mako, zákazník nepochopí genshi, zákazník potřebuje jednoduché rozhraní a pokud možno co nejmíň věcí co může zkazit. Pro náročnější zákazníky je vhodná volba něco jako "pokročilé". Moje zkušenost
PS: Design stejně dělá designér, takže u mě jsou mako šablony použitelná volba a celkem flexibilní (právě díky pythonu)
Tiskni
Sdílej: