Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Hixie to říká chytře, někteří lidé prostě vzývají značkovací bohy
Co takhle na něčem, co vysvětlím HTML kodérovi za pět minut a nehodí mi to na hlavu?WTF?? Tvuj koder chape lepe nejake novotvary nez markup, se kterym uz tak jako tak dela? Koderovi, ktery by nebyl schopen pochopit namespacy a par novych tagu ci atributu, bych zmenil pracovni zarazeni na uklizecku...
<gxp:template name='com.google.sample.ThisGxp
...>
<gxp:constructor java:annotate='@Inject'>
<gxp:param name='user' type='User' />
</gxp:constructor>
<java:annotate element='interface'
with='@ImplementedBy(ThisGxp.Instance.class)'/>
...
</gxp:template>
? Fakt ne, díky
(Já vím, to je pokus o důkaz sporem, ale prostě mi to nedalo. Když jsem uviděl tohle monstrum, říkal jsem si: dependency injection super, ale tudy ne, přátelé.)
Jasny, GXP evidentne neni moc cileny na kodery, ale napr. toto:
<ul tal:condition="x = y">
<li tal:repeat="val vals">${val}</li>
</ul>
snad nelze ani porovnavat s paskvily jako:
{if $x eq $y}
<ul>
{foreach from=$vals item=val}
<li>{$val}</li>
{/foreach}
</ul>
{/if}
nebo:
{% if x == y %}
<ul>
{% for val in vals %}
<li>{{ val }}</li>
{% endfor %}
</ul>
{% endif %}
To se na me nezlobte, ale druha a treti ukazka je drbani se levou rukou za pravym uchem. JSPX je o neco ukecanejsi nez prvni ukazka, ale alespon je to to taky cisty markup a da se na to rozumne koukat...
#if($x == $y) ... #endif než <c:if test="${x == y}"> ... </c:if>.
<% if @x == @y -%> some markup <% end -%>než se učit šablonovací jazyk, který přehlednosti nepřidá.
Takže tak nějak není moc důvod jim často cpát řetězce nebo jiné prasárny.
A vůbec, HTML je ve výsledku text a jinak než skládáním řetězců se vytvořit nedá, ne? Takže to "generují HTML skládáním řetězců" mi přijde trošku příliš vágní, než aby se dalo něco dodat - prasit se dá ve všem, a technologie != uživatel. To bych si pod tím také mohl představit nějakou pěknou kombinátorovou knihovnu nejlépe s monadickou polevou na vrchu a taky by to bylo "generování HTML skládáním řetězců", přestože bych se to v takovémhle případě neopovážil prohlásit za prasárnu.
V porovnání něčím takovým bych za prasárnu klidně mohl prohlásit spíš ty šablonovací jazyky.
Druhý odstavec byl jeden konkrétní příklad a rozhodně podle něj neodsuzuju celou technologii (kterou taky sám používám).
O všemožných evalech v Ruby nic moc nevím, monádám nerozumím (nesnáším haskellisty, jsou zřejmě chytřejší než já
), ale nic to nemění na skutečnosti, že když v jakémkoli jazyce napíšeš read-eval-print smyčku (v Ruby taky na pár řádek), máš vlastně (mimo jiné) šablonovací jazyk. A ať si kdo chce takový jazyk používá jak chce, pořád mi to přijde lepší než GXP
Byla napsaná v roce 1995 v Common Lispu, a měla hodně flexibilní programovatelné šablonování pomocí strukturního editoru přímo v prohlížeči (byl to webový obchod, který později koupilo Yahoo jako Yahoo Stores, a chtěli tudíž každému zákazníkovi (== provozovateli obchodů) umožnit tvorbu vlastního obchodu na míru). Viz RTML.
Zákazník nepochopí mako, zákazník nepochopí genshi, zákazník potřebuje jednoduché rozhraní a pokud možno co nejmíň věcí co může zkazit. Pro náročnější zákazníky je vhodná volba něco jako "pokročilé". Moje zkušenost
PS: Design stejně dělá designér, takže u mě jsou mako šablony použitelná volba a celkem flexibilní (právě díky pythonu)
Tiskni
Sdílej: