Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Ano, a JAR tam je na okrasuVicemene ano
no tak nějak se ten flame začít musíjj, presne tak. A musim priznat, ze je to kvalitni zacatek flejmu :)
Ja si myslim...
vseobecne som inac nezaregistroval, ze by napr kuba nepouzivala made in USA protokol TCP/IP pripadne kopec inych veci vytvorenych v USA, tak neviem....Mavat tu takovymi blbostmi, jako je sitovy protokol, nema smysl.
Castro sought to substitute one form of imperialist dependency for another. Prior to 1959, Cuba had been a “monoculture”: an economy based on sugar production for a world market dominated by U.S. imperialism. -- http://rwor.org/a/056/cubahist-en.html
Mr. Casonís cautionary words have nothing to do with the governmental habits of the Cuban people. Rather, they reflect the unmistakable reality that the Cuban people will never want to return to the status of a USA dependency after Castroís death -- http://havanajournal.com/politics/entry/cuba_after_fidel_castro_us_interests_section_james_cason/A takovych clanku bude vic. Je fakt takovy problem to pochopit? Kdybyste se zeptal Kubanskych cinitelu, jestli se jim libi, ze patenty na ODF drzi americka nadnarodni korporace, co si myslite, ze by vam odpovedeli? Ono obecne hodne udela fakt, ze OOo je zdarma. Kdyby to byl regulerni proprietarni komercni SW, taky by se na to asi divali jinak. Mozna to je z jejich strany jen ciry pragmatismus kryty vlajkou svobody ve jmenu ODF -- jako podle me u vetsiny zemi, ktere tak hlasite deklaruji, ze prechazi na ODF. Kdyby nasadili kancelarsky balik, ktery produkuje ODF citelne podle ISO standardu ODF 1.0, nerekl bych ani slovo. Jenze vsichni tim prechodem na ODF mysli prechod na OpenOffice.org. ODF je jen takovy "prapor svobody", pod ktery se vsichni semknou.
stale cakam na to ze mi najdete konkretne pripomienky Kuby k schvalenemu standartuNejste nahodou vy ten, kdo tu obhajuje to jejich slavne "prohlaseni" ? Pak vy byste mi mel ukazat pripominky Kuby, abyste me presvedcil, ze to nebylo jen okazale politicke zvatlani ve stylu "hej, my se taky chceme pridat a kopnout si"
TCP/IP som vam chcel ukazat, ze v oblasti technickych veci to asi nie je take horuce s tym anti-USA postojom ako to licite vyJenze TCP/IP nema takovy dosah do lidskych zivotu a potazmo do ekonomiky a politiky jako kancelarsky format.
Prave o tom v pripade pouziti otevrenych standardu jde aby nikdo nebyl zavisly na nikomVsak taky tuhle obecnou myslenku nepopiram ani nekritizuju
Mimochodem, znas nejaky stat, pro ktery je zavislost na USA nebo nejake jine zemi zadouci?Česká republika?
To že si takové závislosti budujeme snad neznamená, že jsou pro nás výhodnéNebylo tam výhodné, ale žádoucí. A přece by vláda nedělala nic pro svou zemi nežádoucího
nevytváří radar náhodou závislost USA na České Republice?Teoreticky ano, ale prakticky bych to viděl úplně jinak.
A s radarem je to dobrovolná dohoda? Proto bylo tolik protestů? Proto vláda odmítla referendum?Pokud vim, tak zadny tlak na ceskou vladu ze strany USA cinen nebyl. Proto se taky protestovalo proti rozhodnuti vlady, ne proti Spojenym statum. To rikam aniz bych vyjadroval svou podporu nebo odpor vuci tomuto rozhodnuti.
Bylo přinuceno? Určitě to nebylo dobrovolné?Doufam, ze tyhle dve otazky se nesnazi zpochybnit, ze jak rok unor 1948, tak srpen 1968 nebyl pranim vetsiny naroda! V prvem pripade se jednalo o puc za podpory paramilitarnich skupin, ve druhem o okupaci. S rovnani se smlouvou s USA o umisteni radaru dokaze vytvorit jen tezce nevzdelany clovek.
ve druhem o okupaci.To je závažné obvinění.
Cituji z Wikipedie: Vojenská okupace je násilný čin státu nebo entity, která proti vůli jiného státu nebo entity se zmocní a obsadí jeho/její území pomocí armády - jde o válečný akt.Nepozvala si je náhodou naše vláda?
Nepozvala si je náhodou naše vláda?Člověče co jste měl vy z dějepisu? Nebo jste absolvoval ještě "rudý dějepis" a máte ho v sobě tak zakořeněn či co? Tzv. "zvací dopis" napsalo jen několik vlastizrádců (Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak). Dubček (a vedení strany) naopak byli pokrokoví a měli širokou podporu veřejnosti, zemi se dařilo (a to se právě těmhle pár vlastizrádcům nelíbilo, považovali to za hrozící kontrarevoluci. Přečtěte si třeba tohle: Stručný příběh zvacího dopisu
Tzv. "zvací dopis" napsalo jen několik vlastizrádcůMožná by stálo za to nedívat se na dějiny jednostranně, a přečíst si i jiné zdroje. Kdysi na vysoké škole jsem si dobrovolně vzal referát na Masaryka. V našich čerstvých "učebnicích" měl nad hlavou svatozář. Takže jsem ho rozebral přesně z těch stran, o kterých „Křižovatky 20. století“, jež nám sloužily za učebnici, mlčely. Nepřipravoval jsem si to ani dle zdrojů ze 70. či 80. let, ale ze zdrojů mnohem starších. Všichni zaujatě poslouchali, protože to byly věci, které na Masaryka nikdy neslyšeli. Předpokládám, že kdybyste tam byl, šmahem byste mne odsoudil. Měl jsem štěstí, že náš učitel neměl tak omezený rozhled.
Tiskni
Sdílej: